Reminiscence
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532120/bmid_reminiscence-65cb5fea94c9d.jpg
5
252
252
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 36. díl >
V kriminalistike platí zásada, že čím skôr sa detektívi dostanú k mŕtvole, tým väčšie majú šance na dolapenie vraha. Inak povedané, čím je prípad čerstvejší, tým je viac stôp na porovnávanie, tým je viac očitých svedkov, tým je lepšia východzia pozícia na vyšetrovanie. Paradoxne sa na jeseň 2008 detektívom z kancelárie stoštyridsaťjeden dostal na stôl najstarší prípad s akým sa kedy stretli. Stal sa pred päťdesiatimi šiestimi rokmi - vedenie od detektívov žiadalo, aby v prípadoch streľby na utekajúcich emigrantov na štátnej hranici s Rakúskom skúmali možnosť obviniť vtedajších členov pohraničnej stráže z trestných činov vrážd. Na Krauzove veľké prekvapenie bolo utekajúcich nespokojencov so socialistickým zriadením neúrekom, bohužiaľ, aj mŕtvych bolo viac, ako by pripustil zdravý rozum. Na skúšku, či je vôbec možné po takom dlhom čase niečo vyšetriť, si jeden prípad vybrali a pustili sa do pátrania. Vražda piatich emigrantov - vrátane dvoch detí - na ostnatých drôtoch v blízkosti Petržalky z roku 1952 vtedy v spoločnosti nezarezonovala, lebo sa o tom písať nesmelo, no po rokoch neslobody sa písať a aj klásť otázky smie. Krauz sa rozhodne vyskúšať, kam až by ho nové otázky v starom prípade priviedli. Otázky, no hlavne odpovede. Čo zistí, je neuveriteľnou zmesou špionážnych hier s detektívnym podtónom, esenciou utrpenia, krvi, nenávisti a fanatizmu.... celý text
Detektivky, krimi Literatura slovenská
Vydáno:
2023
,
Publixing
Interpreti: Martin Mňahončák
více info...
Přidat komentář
Audiokniha:
Tentokrát dostala naše parta za úkol zkusit vyřešit hodně staré případy... každý dostal svůj díl,na kterém pracoval, kromě Chozého,ten byl nějak mimo :-) a tak se Krauz,,zakousl,,do let padesátých... výborně postavený děj,hodiny poslechu jsem si užívala...
Dán jako vždy nezklamal. Prolínání nové doby (2008) s tím co bylo (1952). Krásně bylo v knize vylíčeno, že i když je snaha se dozvědět pravdu a chtít spravedlnost není to jednoduché. I když se člověk snaží sebevíc a zjistí hodně je jen kolečko v soukolí. Přečteno jedním dechem.
Naprosto perfektně pojaté vzpomínání s prolínáním skutečnosti, věci, které se děly, ty nejdou jen tak hodit do koše a tvářit se, že historie mne nezajímá a koukám jenom dopředu. Krauz je dobrý detektiv, někdy trochu naivní, ale jinak hlava otevřená, plukovník mne lezl na nervy a to, co se stalo na konci, darmo mluvit.
Chtěla jsem být poctivá, ale nevydržela jsem to. Začala jsem číst už 31. prosince. Prvních 50 stran bylo tak napínavých , nešlo přestat. Za okny létaly petardy a ohnostroje, stejně zbytečné jako ta střelba v padesátých . Poprvé jsem knihu zaklapla před půlnocí , manžel i kocour Richard Krauz to prospali . Těšila jsem se na čtení , děj je napívavý , Krauz umíněný a někteří jsou špatní lháři. Poslední věty se mnou zacloumaly. Štítivě jsem knihu zavřela , odhodila , zhasla a zírala do tmy.
Tak kruté to je. Svému osudu neutečeš.
Bavilo mě tentokrát téma, historie by se měla pořád připomínat. Jinak klasicky dobrá dánovka v audiu ve slovenčině.
(SPOILER) Vydarená kniha. Príbeh sa odohráva v nedávnej minulosti - 2008, ale je to reminiscencia (spomienka) na doby totality, najmä ťažké 50-té roky, keď sa formovala pohraničná stráž. Aj o tom je tento príbeh, je o nelegálnych prechodoch hraníc a je napísaný veľmi dobre. DD nám predstavuje túto dobu, ako dobú plnú agentov, špiónov, diverzantov, záškodníkov a ďalších kadejakých bojovníkov za a proti socializmu. Predpodkadám, že čerpal z nejakých archívov, čo to pridal, ale záver knihy je určite jeho fabulácia na hrane únosnosti jeho príbehov, ale inač kniha bavila, nedalo sa od nej odtrhnúť. Zaraďujem medzi jeho lepšie knihy, aj keď to nie je taká "kriminálka", aké nám podáva.
Reminiscence...
S Dominikem Dánem jsem se poprvé čtenářsky potkal před více než čtyřmi lety... Jak jinak, než díky mým oblíbeným uživatelům... Patří Vám za to můj veliký dík... V té době jsem zvolil chronologické čtení, kdybych měl zvolit variantu čtení dnes, opět bych zvolil četbu chronologickou... Prostě mám rád, když mi na sebe jednotlivé díly časově navazují... ;-)
Loni jsem však vystřílel všechny Dánovy chronologické náboje;-) a tak mi nezbývá než číst to, co právě vyjde a různě tedy cestovat časem... Zvykl jsem si, nevadí mi to... Momentálně jsem dočetl 36 pokračování... Zatím to zvládá jedna police v knihovně, ale vidím to tak ještě na tři kousky a budu muset přidat další foch...
Obsáhlejší sérii doma nemám... Dánovkám to ve žluto černém provedení od nakladatelství Slovart v mé knihovně neskutečně sluší...
Koukám, že jsem to vzal velikou oklikou, tak zpět a něco málo ke knize...
Reminiscence má celkem 272 stran, přičemž v prvních 53 stránkách zavítáte hodně let zpět, a to do komunistického Československa, konkrétně do roku 1952, kdy při pokusu o nelegální překročení hranice u Petržalky dojde k usmrcení 5 lidí...
Střih, rok 2008 a naše mordparta z kanceláře číslo 141 má prověřit, zda je možné obvinit tehdejší pohraničníky z vražd občanů pokoušejících se emigrovat do Rakouska... Richarda Krauze samozřejmě zaujal případ, při kterém došlo k největšímu počtu usmrcených...
Více neprozradím, tento díl je takový špionážní... ;-) U mě je to za pět hvězdiček...
'Ano, připouštím, stalo se svinstvo. Těm nešťastníkům zakázali cestovat, celou republiku omotali ostnatým drátem, rozložili nášlapné miny, poštvali na ně psy, a když je náhodou zahlédli na hranici, bez váhání po nich stříleli, a co je nejhorší, taky trefovali. Stovky lidí postříleli, roztrhali je psi nebo je zabilo vysoké napětí..."
Není to špatná kniha, ale autor umí lépe. Krátký příběh, v kterým není klasické vyšetřování vraždy. Zajímavý návrat do minulosti.
Opět zajímavě odvyprávěný příběh v několika dějových liniích, opět staří známí výtečníci. Tentokrát trochu jiný námět. Přestože hranice svobodného světa na řece Moravě a hned za Bratislavou se v předchozích knihách okrajově objevilo, nutno ocenit, že Dominik Dán přichází s novými nápady a nevykrádá sám sebe.
Přišlo mi to jako taková jednohubka. Než jsem se nadála byl konec. Jinak však opět spokojenost. Začátek odehrávající se v nelehké době byl velmi napínavý. Když do děje vstoupil Kraus a spol. k napětí opět přibyly i vtipné momenty a hlášky. Úplný konec mě překvapil, o tom trochu nevím co si myslet. Přesto je to zase za plný počet, nelze jinak.
Z posledných 7 kníh od rôznych autorov bolo 6 z minulosti.. Nepáčilo sa mi to, ale táto to dorazila. Autor po nedobrovoľnom odchode z polície buď už nemá námety, alebo ho páli minulosť. Dej knihy zpred 56 rokov vedie kam? Čitatelia okolo 40-dky vôbec nevedia o čom čítajú. Tí ostatní, niektorí vedia, niektorí nie, ale nik dnes nedokáže rozhodnúť, či tie streľby na hraniciach boli vraždy, alebo "len" obete režimu. Táto kniha to nerozsekne, zobrala si jeden z mnoha prípadov, možno viac, možno menej nadsadených. Vyšetrovanie 80 ročných, akoby zázrakom čulých deduškov ma nijako neoslovilo.. A bohužiaľ to nebola prvá kniha od tohto autora, ktorej úroveň klesla
Pravdupovediac takéto príbehy z ery hlbšej minulosti ma moc nebavia, ale u DD si to vypocujem rada, lebo už len to podanie z úst Martina Mnahoncaka je lahôdka pre ucho , no a potom aj tie dotahovacky medzi chlapcami vraždarskymi....Proste užila som si to aj napriek tej ťažkej téme.
Opět přečteno jedním dechem a teď už mi nezbývá než čekat až výjde další kniha na kterou se už teď moc těším. A nebo taky začít číst sérii zase od začátku, zrovna nedávno jsem přečetla dvě, které jsem si kdysi dávno, když jsem DD objevila, půjčila v knihovně. Teď jsem si je koupila ve slovenštině a vůbec jsem si je nepamatovala... :-D
Diverzanti striehnuci na hraniciach, zelezna opona a tazke casy 50-60-tych rokov, ale aj o tom, ze "nasi ludia" sa aj po zmene rezimu maju dobre
Audiokniha. Tento diel ma potesil umiestnenim zapletky do ranneho ehm socializmu ked vznikala povestna zelezna opona. Okolo tejto temy je pre mna vsetko zaujimave. Pokracovanie pribehu a vlastne vysetrovanie v sucastnosti mi pripomenulo starsiu knihu od Dominika Dana - Cerveny kapitan.
V tomto příběhu se naše známá sestava pouští do případů padesátých let, kdy byli emigranti pronásledováni Pohraniční stráží, a to bez varovných výstřelů, ale docházelo rovnou ke střelbě, dokonce i do malých dětí. A pak dostávali pohraničníci i odměny a vyznamenání. Připomeňme si starou moudrost o "Božích mlýnech". Mohu knihu opět jenom pochválit.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Příběh začíná v roce 1952, kdy uzavíraní hranic Československa probíhá v plném proudu a převáděči se snaží jak jen mohou. Při jedné takové akci, dojde k tragédii, která ovlivní další životy.
V roce 2008 dostanou detektivové za úkol zjistit, zda je možné vyřešit případy úmrtí, ke kterým došlo při snaze překročit hranice, když jsou pohřbené v tak dávné minulosti. To by ale neměl dostat na starost Krauz, který se jednoho takového případu chytí a už nepustí. Snaží se rozplést klubko lží a machinací, kterým je opředená nepovedená akce i její následky.
Jako vždy vynikající čtení.