Upíří rytíř 3
Pat Mills
Bývalý nacista Heinrich, nyní schizofrenní upír Requiem, bojuje s perverzní sestrou Satanicou z kláštera Sester krve i s kapitánem Salemem z hygienických inkvizičních jednotek. Převtělený Aleister Crowley s Klubem pekelného ohně dál připravuje puč proti Draculovi. A zatímco politické napětí mezi Draconií, Dystopií a feministickými pirátskými divoženkami (vedenými transvestitním J. Edgarem Hooverem) houstne, v experimentálních laboratořích Věže krve se rodí hrůzný Franken-Einstein...... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2021 , CrewOriginální název:
Requiem: Chevalier Vampire – La Reine des âmes mortes, 2008
více info...
Přidat komentář
Musím říct, že další díl Requiema už mě tolik nebavil. Už tam nebyl ten wow efekt jako u předešlých knih. Ano příběh pokračuje a velmi svižným tempem. Bohužel mě zde už nic moc nepřekvapilo. Malba/kresba je stále boží o tom žádná, plus formát ve kterém to vychází.
Tuto třetí knihu hodnotím 75%
Pravdou je, že mě asi přešlo nadšení a už se tolik nebavím jako u prvního dílu. Ani nemám vlastně potřebu se moc rozepisovat...
Sedmá kniha: Klášter sester Krve
Tohle byla krvavá řežba, která byla sice super, ale na kocni jsem se nemohla zbavit dojmu, že to bylo tak trochu prázdný :(
Osmá kniha: Královna mrtvých duší
Úvodní část je to nejlepší, co Královna mrtvých duší obsahuje. Vlastně je to to nejlepší, co obsahuje celá kniha :)
Devátá kniha: Pirátské město
Obsah téhle časti je klasickej bizár, kterej jsem asi nezvládla ocenit :(
Pat Mills dál pokračuje ve vyřizování si svých účtů s mocnými našeho světa. A je to vskutku pekelně zábavná jízda. Je to sarkastické, cynické, erotické a zatraceně krvavé. Je to zvláštní čtenářský zážitek, když vám tento komiks alespoň na chvíli dá ochutnat, jaké to je být "čistým zlem" a užívat si ten pocit. Dějově mi tato kniha přišla trošku roztříštěnější než předchozí díly. Je tam spousta dějových linek, rozhovorů a vyprávění, které nejsou pro celkový příběh úplně důležité a rozmělňují ho.
Grafická stránka je opět orgasmická lahůdka. Kresba Olivera Ledroita je excelentní. Je plná detailů a barev. Než jsem se pustil do této třetí knihy, tak jsem si chtěl v rychlosti prolistovat první dvě. Nepovedlo se mi to. Hned na první stránce první knihy mě ta úžasná kresba opět pohltila a já jsem si musel znovu užít každý panel a přečíst každou bublinu.
Mám pocit, že tentokrát je kresba o něco málo hustější (přeplněná detaily), tmavší a nepřehlednější. Také jsem měl pocit, že je zde více dvoustránkových obrázku, na kterých se to důležité děje uprostřed. Možná je to jenom můj dojem způsobený tím, že mám u této knihy pevnější vazbu než u předchozích dvou a tak tu knihu nemůžu stejně dobře rozevřít.
Ono asi takové superlativum neexistuje, které by vystihlo atmosféru, vtip a úžasnou kresbu tohoto komiksu. Další pokračování si nenechám ujít.
Je to drsné, krvavé a satirické. Pokud jste vyrůstali na hororech let osmdesátých a devadesátých, bude se vám to líbit. Pokud chcete v komiksu vidět umění devátého média a pod upírem si místo Bladea představujete Edwarda, ruce pryč! Více v recenzích.
Requiem - Upíří rytíři 3 obsahuje:
Kniha 7: Klášter sester Krve
Kniha 8: Královna mrtvých duší
Kniha 9: Pirátské město
Komentáře v sekci „části díla“ (na pravo od obrázku)
Nebo: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261
Každá z těch tři knih, které jsou v tomto svazku, jsou unikátem sami o sobě. V některé je víc „úchylného“ humoru, v další je víc krve než ve Vltavě vody, a například Kniha osmá je snad líp nakreslená, než ostatní. Ta rudá a temná barva úplně z těch stránek vytéká. Milovníci násilí, sexu a krvavých lázní se tu budou úplně vyžívat. Já tedy slintal jak Bathoryová nad čerstvou pannou.
Citát: Až ty lebky nasypeš do drtičky, chci, aby ses podíval na třetí nádrž. Myslím, že nám nějaké mrtvoly zase ucpaly filtr. (Kniha 7: Klášter sester Krve)
Za každou knihou je malý a krásný dovětek. Něco jako Tajnosti klubu pekelného ohně. Tvůrci nás tu například seznamují se světem Vzkříšení a jejími obyvateli.. Zjistíme, co jsou zač Elemérové, Sfingy z Thanatu nebo kdo a co jsou zač Ogrové. Mimochodem Ogr s přívěskem na krku z lebek a svou prasečí hlavou dost připomíná Predátora. Ale není se co divit, popkulturní odkazy na filmy a knihy jsou nedílnou součástí svazku. Dále tu najdete nepoužité kresby, skici a vždy pár řádek povídání o vzniku a inspiraci.
Citát: Jste si jistý, že zaměstnání tří zombických striptérek bylo vskutku nezbytné? (Kniha 8: Královna mrtvých duší)
Mám pocit, že spoustě lidí, kteří toto budou číst, nebude docházet ta krása se kterou se zde setkáváme. Ta pohoda upířího života, to sosání, ta sexuální animálnost, ty kostýmy, symboly.... Až vám dojde, že je to jen hra, ve které jste se ocitli, protože jste úplně náhodou na to v knihkupectví narazili a líbil se vám obal...když pak najednou jste v hrůze zjistili, že chcete hrát taky...tak už těžko bude hledat cestu zpět.
Citát: Hledá se mrtvý nebo … nemrtvý. (Kniha 9: Pirátské město)
Kresba je nádherná.A hlavně forma uspořádání oken je na první pohled úplně chaotická, ale po pár stránkách každý najde tu správnou cestu krve (Pardon pane K.) a zjistíte, že se vlastně vydáváte vždy správným směrem a sledujete linii. Nemáte pak problém jít správně a nezabloudit. Vůně krve vás prostě a jistě vede úplně sama. A když pak narazíte na Vladův most a zombie, budete mít nad tou kresbou orgazmus. Tedy, pokud vám ho Nathane Salem neukradne. A pak vás ještě zhygienizuje. Samá slast.
Citát: Je velmi příhodné, když člověk může udržovat sexuální vztah se zvířetem, které si neuvědomuje samo sebe. (Kniha 8: Královna mrtvých duší)
Lisa Mills dostala od tvůrců a hlavně od svého manžela nabídku, aby k Requiem sestavila soundtrack. Ano, čtete správně. Hudba nedílně ke komiksu patří. Proto i já převážně při čtení komiksů poslouchám nějakou hudbu. K Requiem je prý nejideálnější black metalová skupina Darkthrone, což mohu potvrdit. Ale například ke knize osmé je na začátku sestavený celý soundtrack, který pro čtenáře připravila Lisa Mills. Tvůrci tomu říkají „Hudba pro sledování upírů“.
Citát: Připravte anální měchačky. (Kniha 7: Klášter sester Krve)
Tak tahle death metalová jízda vůec nezpomaluje! Trochu jsem se obával, jestli nepůjde úroveň série dolů, ale ani náhodou. Naopak je zde snad ještě víc násilí, krve, oplzlostí, nahoty a já vlastně nevím čeho ještě. Jisté je jen to, že je to ohromná zábava. Scénář se nám trošku rozblemcnul a sledujeme docela dost dalších osob, ale jedno je společné. Neskutečná nadsázka a černý Millsův humor. Spousta narážek a já jsem si pak dohledával některé z postav, abych zjistil, proč získali tu čest, znovuzrodit se v pekle pánů Millse a Ledroita!
Ledroitova famózní kresba je tentokráte naprosto omračující! člověk může hodiny zkoumat démonické prostředí a různé gotické vychytávky. Jakoby člověk četl comics od Bosche, není náhodou, že se tam zcéna z triptichu přímo objeví!
Tohle dílo má za následek jednu věc! Po přečtení po smrti budete chtít jít do pekla!
Requiem: Upíří rytíř 3 si udržuje svoju kvalitu. Stále sa jedná o pekelne dobrú zábavu. Dej je však aj tentokrát občas mierne chaotický, čo však vynahradí famózna výtvarná stránka Oliviera Ledroita. Ak hľadáte dospelý komiks a nevadí vám poriadna porcia násilia, sexu a zvrhlostí, tak je séria Requiem: Upíří rytíř pre vás to pravé.
Část díla
Kniha 7: Klášter sester Krve
2007
Kniha 8: Královna mrtvých duší
2008
Kniha 9: Pirátské město
2009
Autorovy další knížky
2019 | Upíří rytíř 1 |
2010 | Soudce Dredd: Sebrané soudní spisy 01 - Prokletá země |
2020 | Svět hry Cyberpunk 2077 |
2003 | Sláine: Rohatý bůh #1 |
2013 | Sláine: Poklady Británie |
Od třetího dílu jsem nějak omylem očekával, že je poslední, a dodávalo mi to vervu ke čtení, protože co si budeme povídat... Příběh je to originální, má velký potenciál, ale dějová linka kolem Requiema a Drákuly se už nepříjemně táhne a chtělo by to nějak tím pohnout a zakončit to. Docela jsem se těšil na rány Necropoli, ale ona přišla sotva druhá... Těšil jsem se na Thurina a co tam zanese nového, ale nějak se nic nezměnilo. Těšil jsem se na Rebeku a Heinricha... a ono zase nic! Začíná to být bohužel vážně o ničem a nic se moc neposouvá. Navíc mi přijde, že otevírají zbytečně moc dějových linek, které se pak motají a ani jedna se nějak úžasně nezakončí nebo příběh neposune. Crowley a jeho kult, jeho milenka a Requiem, mumie a Frankenstein, piráti a ještěři z Dystopie, do toho nějaká salemská četa, jeptišky... Opravdu nevím, jaký je smysl toho všeho, ale během čtení už jsem měl pocit jako "honem honem dočíst", ale cílová rovinka se jaksi nekonala. Do Requiema se mi nikdy nechce a odkládám ho nakonec, pak si ho přečtu a je to docela super, ale po dočtení mám opět pocit, že to nějakou delší chvíli nebudu chtít vidět... :D