Respektovat a být respektován
Pavel Kopřiva , Jana Nováčková , Dobromila Nevolová , Tatjana Kopřivová
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56109/bmid_respektovat-a-byt-respektovan-GBY-56109.png
4
283
283
Výchova dětí založená na uplatňování moci a síly je vyčerpávající a přitom málo účinná. Má negativní dopady nejen na plnění každodenních oprávněných požadavků, ale také na sebeúctu, rozvoj osobnosti a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran. Totéž platí i pro komunikaci dospělých mezi sebou, kdykoliv v ní převládne vzájemný boj o moc. Kniha Respektovat a být respektován je určena všem, kteří se snaží o partnerský, respektující přístup ve výchově, vzdělávání a v mezilidských vztazích. Nabízí jednak postupy a dovednosti okamžitě využitelné v praxi, jednak pohled na širší souvislosti mocenského a respektujícího pojetí výchovy, vzdělávání a komunikace. Je využitelná nejen pro rodiče a učitele, ale pro všechny, kteří chtějí investovat úsilí do rozšíření repertoáru svých komunikačních dovedností pro zvládání běžných i náročných životních situací. Přirozeným důsledkem osvojení těchto postupů a dovedností je udržení vlivu i dobrých vztahů a vzrůstající pocit vnitřního klidu, sebeúcty a kompetentnosti. Autoři jsou známí jako lektoři stejnojmenného kurzu, který je již řadu let organizován po celé ČR.... celý text
Přidat komentář
Velmi poučná a užitečná kniha pro každého, kdo chce porozumět komunikaci se svými dětmi a porozumět jejich občas pro nás nepochopitelných reakcí. Kdo se chce vyvarovat zbytečných chyb, kterých si, bohužel, často ani nejsme vědomi, vřele doporučuji.
Doporučuji VŠEM. Bez ohledu na vzdělání, profesi, věk. Kdyby tuto knihu četlo více lidí a něco se z ní vzali, tak by bylo na světě zase o (veliký) kus příjemněji!
DOPORUČUJI!!!!
Všem lidem, kteří pracují s lidmi obzvláště jako pedagogové, vychovatelé, ...
Všem lidem, kteří jsou schopni logicky uvažovat nad svým jednáním jestli je správné
Všem lidem, kteří o sobě občas pochybují a přemýšlí nad změnou
Všem lidem, kteří touží zlepšit své mezilidské vztahy
Musím říct, že mně osobně se kniha četla velmi těžko, měla jsem problém udržet pozornost, pamatovat si, co jsem četla. Ale za to si mohu sama, protože jsem jí nevěnovala dostatečnou pozornost jakou jsem měla. Pokud jde, ale o obsah je to něco nepopsatelného. Musím říct, že mě to přimělo pohlížet úplně jinak jak komunikaci s dětmi (studuji vychovatelství) tak, ale i s přáteli, rodinou. Přimělo mě to zamýšlet se nad výchovou s jakou jsem se setkala tak i nad výchovou jakou jsem praktikovala já.
Možná v knize nenajdete nějaké převratné a nové myšlenky, ale za mě jsou to myšlenky a názory, na které spoustu lidí zapomíná nebo si je nechce připustit a právě v této knize si je připomenete nebo rozšíříte své obzory.
Tuhle knihu bych zařadila do POVINNÉ četby pro všechny pedagogy... Velmi dobře napsané, čtivé, přehledné, srozumitelně řečené.
Bohužel se obávám, že spousta učitelů je příliš posedlá svojí vlastní autoritou...
Opravdu krásná kniha, čte se více než dobře, taková encyklopedie vhodného jednání a smysluplných mezilidských vztahů. Kniha na celý život. Bible pro toho, kdo má potíže jak sám se sebou tak i s ostatními. Protože většinu potíží má člověk z toho, že nejen nerespektuje sám sebe, ale právě i ostatní :) Prostě je to dokonalá kniha, pro nedokonalé lidi.
Výborná kniha, do detailu vysvětlené metody, jak efektivně komunikovat s dětmi, ale i s lidmi kolem nás. Více teď pozoruji, jak lidé komunikují se svými dětmi, a mám radost, že vídám hodně lidí, kteří intuitivně jednají s dětmi partnersky. Pokud ne, představuji si, jak bych jednala já, ale není to vždy jednoduché. Zaujala mě zejména část o pochvalách a odměnách, protože bych je, jak se znám, používala, a ani si neuvědomila, že se jedná o laskavou manipulaci. Dále se mi líbilo, že autoři dávají i podněty, jak nastavit hranice, a přesto zůstat respektujícím rodičem.
Kniha iba postupne odhaľuje zmysel skrytý za prezentovaným prístupom k deťom, teda otázku: "Prečo by som to mal robiť práve takto?" Ako prvú by som preto odporučil skôr knihu Rudolfa Dreikursa Deti ako výzva, ktorá odkrýva predovšetkým samotný význam správania detí a umožňuje tak do hĺbky pochopiť, prečo a ako je prístup odmien a trestov k deťom deštruktívny. Viac sme sa rozpísali tu: http://differentcoaching.info/5-knih-nielen-o-vychove-ktore-prehlbia-vas-vztah-k-vasim-detom/
V jedné alternativní školičce mi doporučili, abych si přečetla tuto knížčku jako předlohu k výchově a vzdělávání. Byla jsem zvědavá, sama jsem byla vychována tvrdší rukou a hrubším hlasem, ale k dětem se chovám podle nejlepšího svědomí, tak aby neměly stejně škaredé vzpomínky na školičku jako já. No a beru to jako spíše inspiraci, více než bibli výchovy. Ono každé dítě je jiná originální bytost a ke každému se dostává jinou cestou. Na někoho platí více bububu než domlouvání, ony ty dětičky jsou totiž daleko chytřejší než si občas dospělí myslí a lehce se dopracujeme k manipulaci z jejich strany, kdy někdy nevědomky i vědomky se baví nad loutkařením svých vlastních rodičů a ti pak pod nitkami svých dětiček tancují jak chtějí.
Ne, že bych se 100% informací a postupů v knize souhlasil, ale takových 85% beru. Třetinu člověk dělal intuitivně i před tím, další část se holt budu muset naučit používat. Určitě přínosná publikace.
Tak téhle knížce bych dala hvězdiček aspoň padesát. Není nad to, když se k sobě lidé chovají slušně a mají se rádi. Kdo má v sobě stejné nastavení jako já, že lidé jsou si prostě rovni (a nejsou někteří rovnější, jak se říkává), tak tady je popsán návod, jak regovat tak, aby člověk onu rovnost vyjádřil. Klobouk dolů před autorama, kteří vše vysvětlili a srozumitelně a přehledně popsali. Moc za to děkuju.
V souvislosti s touto knížkou mi vytanula na mysli tato http://www.databazeknih.cz/knihy/vychovavame-deti-a-rosteme-s-nimi-93591 V té je ale celou dobu popisována jen empatická reakce, která je sice důležitá, ale navazují na ní další metody a postupy, popsané právě v knížce Respektovat a být respektován.
Z knihy jsem si vzala to, co pasuje k povaze mé i k povaze mojí dcery a super. Funguje to a ostatní jen koukají!
Rozhodně doporučuji všem, kdo chtějí na sobě pracovat. Kniha je použitelná nejen pro výchovu dětí, ale i pro komunikaci mezi dospělými.
Existenci této knížky prostě nešlo nezaznamenat. Jako inspirace k výchově je určitě dobrá, ale zdráhám se ji přijmout doslova a ve všem - už jen proto, že každý člověk i človíček je jiný a jinak v různých situacích reaguje. Nevěřím, že uvedené způsoby platí univerzálně - ať už pro vychovatele či vychovávaného.
Mě to zdlouhavé nepřipadá, je potřeba tomu opravdu porozumět a zpracovat, dostat to pod kůži, vzít to za své, aby s tím člověk mohl pracovat a i tak to nejde hned. Není to jen o těch větách, ale o změně postoje. doporučuji i jejich kurzy.
Knihu nemůžu dočíst, vše je tak zdlouhavě popisováno. Lepší je kniha Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly...
Přijde mi to super kniha a myslím, že podle tohoto modelu by se mělo vychovávat. Je to ale těžké, protože jsme my a generace před námi vyrůstali v modelech "musíš, nesmíš". I z nás vyrostli zodpovědní, respektovaní a respektující lidé, ale možná to pro nás mohlo být snazší, přirozenější. Určitě bych zvedla ruku, aby se tento model uplatňoval i ve školách. Děti jsou stále považovány za méněcennéˇ, je třeba je stále někam postrkovat. Zajímavá byla kapitola věnovaná škole a učení vůbec. Většině dětí (zhruba ve 3 - 4. třídě) přestane mít školu a poznávání ráda. Vytrácí se onen aha efekt. To je veliká škoda, protože děti jsou neuvěřitelná houba a svět poznávají rády. Asi si ji koupím a zkusím se radami řídit.
Slyšela jsem o této knize samou chválu, chystám se na ní, ale není čas :( Musím si ho najít..
Autoři knihy
česká, 1956 Jana Nováčková
česká, 1949 Dobromila Nevolová
česká, 1946 Tatjana Kopřivová
česká, 1956
Doporučuju!!! Jedna z nejtěžších a nejlepších naučných knih, co jsem kdy četl. Tím, že je kniha na první pohled o dětech je krásně zakryto, že je to hlavně o nás o všech. Já jsem se v té knize našel a pochopil jsem spoustu záseků, jejichž příčina tkví v událostech z dětství. Bohužel jsem musel pro knihu uzrát a trvalo mě několik let, než jsem se na ni naladil a byl schopen ji chápat. Nechtěl jsem to nevědomě přelouskat, jen proto, abych měl další čárku, protože je to fakt klenot. Manželé Kopřivovi rozhodně vědí o čem píší, sami mají pět dětí, za což klobouk dolů. Asi si od nich koupím nějaký kurz, abych se s nimi mohl seznámit a potvrdit svoji doměnku, že to jsou bývalí tripožrouti ;).