Respektovat a být respektován
Pavel Kopřiva , Jana Nováčková , Dobromila Nevolová , Tatjana Kopřivová
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56109/bmid_respektovat-a-byt-respektovan-GBY-56109.png
4
283
283
Výchova dětí založená na uplatňování moci a síly je vyčerpávající a přitom málo účinná. Má negativní dopady nejen na plnění každodenních oprávněných požadavků, ale také na sebeúctu, rozvoj osobnosti a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran. Totéž platí i pro komunikaci dospělých mezi sebou, kdykoliv v ní převládne vzájemný boj o moc. Kniha Respektovat a být respektován je určena všem, kteří se snaží o partnerský, respektující přístup ve výchově, vzdělávání a v mezilidských vztazích. Nabízí jednak postupy a dovednosti okamžitě využitelné v praxi, jednak pohled na širší souvislosti mocenského a respektujícího pojetí výchovy, vzdělávání a komunikace. Je využitelná nejen pro rodiče a učitele, ale pro všechny, kteří chtějí investovat úsilí do rozšíření repertoáru svých komunikačních dovedností pro zvládání běžných i náročných životních situací. Přirozeným důsledkem osvojení těchto postupů a dovedností je udržení vlivu i dobrých vztahů a vzrůstající pocit vnitřního klidu, sebeúcty a kompetentnosti. Autoři jsou známí jako lektoři stejnojmenného kurzu, který je již řadu let organizován po celé ČR.... celý text
Přidat komentář
Knížku jsem už četla podruhé a dá se říct, že změnila můj pohled na komunikaci s dětmi. Ne že bych byla nějak autoritativní, spíš jsem zde našla "návod" jak být sama sebou a přitom být dětem partnerem. Díky páni autoři! Doporučuji všem rodičům - dle mého je takováto výchova způsob, jak změnit naši mentalitu.
Je to super kniha, sice se nečte lehce, ale stojí to za to. Nejprve jsem chodila na kurz, takže jsem věděla o čem kniha bude, ale určitě to stálo za to. Nejvíce mi ve výchově pomáhá, když si představím sebe na místě dítěte, pak to není tak jednoduché.
Ke knize se budu "muset" vrátit ještě několkrát. Souhlasím s názorem, že by to měla být povinná četba, a pro všechny dospělé.
Kniha, která změnila můj pohled na hodně věcí ve výchově mých dětí. Kniha, která mi toho hodně ozřejmila z mého dětství a kniha, která mi dala důvod k tomu, abych přestal nenávidět některé ze svých učitelek ze základní školy (jen na tu svini Krhánkovou bych těch knih potřeboval aspoň pět).
Povinná četba pro všechny rodiče. Ze zákona...
Dnes už klasika, kterou myslím nemine žádný rodič. akorát na dvouletýho pořád stejně nejvíc platí jedna na zadek:-)
Někdy to člověku připadá, že je to trošku přitažené za vlasy...takhle jednoduché to nemůže být...ale nevěřili byste, jak na takovou dohodu dokáže zareagovat 14 letý výrostek, který si dělá z lamentování, proseb a křiku jen srandu...
Fakt to RESPEKTOVAT funguje a ta druhá část BÝT RESPEKTOVÁN se potom dostaví ;o)
není to návod na to, jak vychovávat dítě, ale na to jak se vychovat k rodičovství...
Eraserhead, téměř 100%ně souhlasím :-), mám děti už větší a škoda, že jsem si nemohla knihu přečíst, když byly malé a sil bylo pomálu :-). Samozřejmě to není "návod k použití dítěte", ale ze všech možných knih o výchově, rodinných vztazích apod. je to pro mě ta bezkonkurenčně nejlepší. Asi to taky vyhovuje mému naturelu, vždyť co si lze přát víc než respektovat a být respektován(a).
Když to člověk čte, tak si říká, jó, je to fajn, to takhle dělat, ale když se to pak pokouší zavádět do praxe, už to tak růžové není. Čímž nechci říct, že by to vůbec nefungovalo a že by to byly nějaké žvásty. Nejsou, ale neočekávejte, že se vám podaří aplikovat všechno co si v té knize přečtete. Tak 60-70% lze považovat za úspěch. Některé věci se vám vůbec nepodaří, nebo se pro vás vůbec nebudou hodit (abych to vysvětlil trochu komicky, to by jste si tu knihu museli přečíst vy i vaše děti), v mnohém mi však kniha poradila, pomohla a nastínila, jak řešit různé situace. U některých zklamává i kniha. Ale myslím, si, že se stoprocentním úspěchem nepočítali ani autoři a autorky. Některé situace také nejdou takto řešit hned, chce to trošku nějaký vývoj, výchovu, cvik a pochopení. Rozhodně ale zajímavé počtení a uznání za fakt její existence. Ono rodiče si jen málokdy dobrovolně nechají kecat do výchovy, obzvláště ve vypjatých situacích. Na druhou stranu, v situacích kdy bych toho našeho dvouletého ďábla nejradši přetrhl vejpůl mi některé "poučky" a rady z knihy velmi pomáhají k oboustranné spokojenosti. Udělat z toho kanón, bibli dětské výchovy by asi byla kontraproduktivní chyba, ale po/vy/užít ji jako možného rádce, proč ne.
Autoři knihy
česká, 1956 Jana Nováčková
česká, 1949 Dobromila Nevolová
česká, 1946 Tatjana Kopřivová
česká, 1956
Vyborna kniha, kez by si ji precetl a pochopil kazdy! Dekuji autorum!