Řev
Cecelia Ahern
Jsem žena. Slyšte můj hlas. Představili jste si někdy jiný život? Stáli jste někdy nerozhodní na křižovatce? Zažili jste moment, kdy jste chtěli jen křičet? Ženy v těchto překvapivě originálních příbězích zažily všechno z toho: ženy, které si z nás udělaly přátele, ženy, které nás povzbuzují, ženy, které vzbuzují naši odvahu. V příbězích objevíte třicet žen, které jsou naprosto rozdílné, ale každá jedna z nich se dotkne vaší duše, často dokonce s úsměvem. Vtipné, něžné, překvapivé, ostýchavé příběhy promluví k nám všem a povypráví o momentech, kdy všichni chceme křičet.... celý text
Přidat komentář
Když jsem viděla to nízké hodnocení, tak jsem ke čtení podvědomě přistupovala s lehkou obezřetností až odměřeností. Když jsem však dneska měla šanci se do knihy nerušeně ponořit na několik hodin v kuse, musím uznat, že se jedná o přehlížení klenot. Líbí se mi ty vhledy do každodenních životů (nejen) žen. Líbí se mi, jak dokázala vyjádřit jejich trable a pochyby takovým poetickým, skoro až alegorickým způsobem. Líbí se mi prvek fantasie, za kterým se skrývá krutá realita našich životů. Myslím, že se jedná o zajímavou životní příručku pro ženy každé věkové kategorie. Sama se nejspíš budu k některým příběhům vracet, když se budu chtít ujistit, že nejsem v těžké životní situaci sama.
Moc pěkné příběhy. Pro mě ideální čtení před spaním. Takový magický realismus, který se mi líbil. Některé příběhy byly lepší než druhé. Některé se mě dotkly hodně. Jiné ne. Každopádně bych knihu doporučila všem ženám přečíst alespoň jednou.:)
Tady záleží povídku od povídky. Některé nutí k zamyšlení jiné pro mě byly prázdné či nepochopené. Nečte se to špatně, jen
jsou některé povídky zdlouhavé a nezajímavé. Neurazí, nenadchne...
Jak to u sbírek příběhů bývá, některé jsou výborné a některé zas horší. I zde to tak bylo, ale i když jsem některé příběhy nepochopila, čtení jsem si maximálně užila.
Oceňuji zajímavý nápad a krásnou obálku. Obsah byl velmi zvláštní. Některé příběhy skvěle abstraktně pojaté, polovina z nich je jen jakýsi výplňkový materiál. Slzička ukápla jen u prvního, jelikož rezonoval s vlastními emocemi a na to nejspíš kniha sází - že se alespoň v jednom z těch příběhů každá žena najde.
Skvělá kniha! Zaujala mě anotací, tak jsem ji zkusila víceméně bez jakéhokoliv očekávání a velice mile překvapila.
Krátké příběhy, každý s trochu jinou myšlenkou.. u pár z nich se člověk opravdu zastaví a musí se zamyslet. Myslím, že v každém jednom příběhu poznáme někoho z našeho okolí nebo dokonce nás samotné. Super práce!
Souhlasím, že to asi nebude kniha pro každého, ale přesto ji všem doporučuji - ženám i mužům. Třicet příběhů se rovná třiceti podobenstvím, v případě ženy , která si obula manželovy boty i té, která byla pevná v kramflecích, podobenstvím doslovným, v jiných jde o velmi přiléhavé metafory. Dokáží čtenáře rozesmát i roztesknit i přivést k zamyšlení.
Autorka má hlavu plnou originálních nápadů, to se jí musí nechat. Povídky z této knížky mě ale příliš neuchvátily. Jedná se však o milé a především oddechové čtení. Knihu jsem otvírala, když jsem si chtěla něco číst, ale nechtěla jsem moc přemýšlet nebo se soustředit. Jsou tam i zajímavé myšlenky, ale většina příběhů ve mně nic nezanechala a spousta z nich mě vyloženě nudila.
Super povidky, ale ne pro kazdeho. Spis pro zeny, ktere dokazou pochopit ruzne zivotni situace.
Třicet žen, třicet příběhů..a každý je jedinečný. Každý jeden příběh se zajímá o jinou problematiku a oslovuje čtenáře tak jemným a nenuceným způsobem. Inspirativní, k zamyšlení, nevšední. To vše vám může nabídnou tato kniha.
Dílo má velice vydařenou obálku, jež na mě působí až nadpozemsky. I samotné příběhy uvnitř knihy jsou jako z jiného vesmíru. Obsah povídek se nedrží fyzikálních a jiných zákonitostí, překračuje jejich hranici, čímž se příběh posouvá na jinou rovinu, na které se dá moc dobře poukázat na danou problematiku, na kterou autorka chce upozornit. Spisovatelka ke sdělení poselství bravurně využívá metafor a dalších jazykových prostředků. Ani u jedné ze všech 30 žen není zmíněno jméno, díky tomu se lze snáze do vyprávění ponořit, jako kdyby písmenka na stránkách promlouvala přímo ke svému čtenáři.
Kniha Řev nebude dle mého názoru čtením úplně pro každého. I já jsem od titulu očekávala něco trošku jiného, přesto jsem se rozhodla přistoupit na autorčinu hru. I když mě nenadchly úplně všechny příběhy, našla jsem si tam některé, které mě oslovily a donutily k zamyšlení.
Čekala jsem mnohem víc. Ty příběhy žen...hodně podivné. Až na pár z nich mi žádný nesedl a vlastně ani nedával smysl toho co tím autorka chtěla vzkázat. Dobrá byla žena se zrcadlem nebo hned úvodní příběh ale tím končím. Žádné velké poselství ani podporu žen to nepřineslo
Zvládla jsem tři kapitoly a pak jsem s klidným svědomím knížku vrátila do knihovny. Nádherná obálka, ale neoslovil mě obsah.
Je to tak - toto by si měla přečíst každá žena .... protože ve30-ti příbězích si každá něco najde ....
Je to citlivé, vtipné a hlavně pravdivé...
Nejvíce se mi líbilo :
Žena, která reklamovala svého manžela a
Žena, která mluvila ženštinou ....
A nakonec - která z nás nemá občas touhu ječet ?
Kniha s nádhernou obálkou ukrývá třicet příběhů plné alegorie a skrytých rad i poselství. Autorka se v každé své povídce obrací na ženy v různých životních momentech, a připomíná jim svou vlídností, jako laskavá přítelkyně, aby si vážily samy sebe, a hlavně si našly čas pro sebe. Svět, jaký je dnes, je nelítostný k ženám. Společnost vytváří předem nastavené předsudky na to, jaká by žena měla být, jinak bude považována jako neschopná či dokonce méněcenná. Příběhy tomu však odporují, a nabádají ženy, aby poslouchaly svůj vnitřní hlas i své tělo. Připomíná, že neustálý stres zvládat všechno perfektně, jen protože jiné to zvládají bez problému, je naprosto zbytečný. Každá jsme jiná, s odlišným přístupem k životu i zájmy. Ženy by se měly navzájem podporovat, a nikoliv vytvářet další předsudky a škatulky, aby se mohly cítit lépe. Takové jednání akorát vyvolává další pocity viny, které se zakusují do kůže jako malé zoubky, dokud je nepohltí úplně. Každá z nás má jiné životní priority, a je zcela v pořádku soustředit se pouze na kariéru či na založení rodiny, nebo jen tak být. Zapomínáme na to, že se nikomu nezodpovídáme, pouze sobě samé, a jsme to jen my, kdo žijí tento život. Autorka poukazuje na to, že hlas každé ženy je podstatný, a to nejen z hlediska feministického pojetí, ale i jako člověka. Neměli bychom zapomínat na sebe a své tužby, jinak se ztratíme nebo zůstaneme jako hračka zapomenutá na polici v koutě. Svou mysl obrací i na matky, jenž ve shonu o péči svých dětí, často zapomínají najít čas jen pro sebe, až dokonce zapomenou své jméno. Kratičké příběhy konejšivým hlasem pozvedají ženy s myšlenkami, že nemusí mít pocit méněcennosti, ani se hnát za něčím, jen aby potěšily ostatní nebo byly dobře přijaté společností. Jsou jedinečné takové, jaké jsou. Tato kniha mě opravdu nadchla svou upřímností, a ukazuje, že všechny ženy jsou osobnosti.
Dokážu pochopit, že tohle je knížka, která má ženám říct, že jsou důležité, mají svou hodnotu, měly by si samy sebe vážit, jsou potřebné, chytré, krásné a blablabla....chápeme, bereme. Ale to bylo tak strašně feministické! Já jako žena jsem se při čtení mnohokrát mlátila do hlavy, abych to už konečně přelouskala a mohla utéct, protože...ne, tohle nebylo pro mě. Já si jako žena uvědomuji svoji hodnotu, ale že bych blahořečila všechny tyhle povídky, to se říct nedá. Spíš jsem si pořád říkala, ať už mi to sakra ta autorka přestane pořád cpát!
Do téhlé knížky jsem šla, protože z novějších titulů jsem neměla chuť pouštět se do jejích young adultovek, tak jsem sáhla po románu pro ženy a sakra mě překvapilo, že tohle je autorka tak krásných hitů jako P.S.Miluji tě nebo S láskou, Rosie. Vůbec bych to nečekala.
Na druhou stranu ale musím přiznat, že spousta metafor v povídkách byla skvělá. Šly až na dřeň a leckdy zobrazovaly přesně to podstatné ve své jednoduchosti. Za ty metafory a schopnost na každou vymyslet jednotlivé povídky, za to dávám dvě hvězdy. To provedení bylo opravdu nápadité a někdy se mi moc líbilo. Jen nepotřebuju, aby mi někdo jako ženě cpal tohle všechno do hlavy. Zas taková feministka nejsem. Vlastně vůbec. My ty chlapy potřebujeme. A jsou věci, kde prostě budou vždycky lepší. Jen si musíme sami sebe navzájem vážit.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vadná |
| 2006 | Kde končí duha |
| 2009 |  Díky za vzpomínky |
| 2009 | Dárek |
| 2020 | Dokonalá |
Kniha, kterou by si měla přečíst snad každá žena a každá se v ní najde.
Cecelia ... jak bych to řekla ... vyjadřuje pocity, nebo rčení skutečností.
Když někdo řekne, že mu je dobře, že se vznáší, tak u ní skutečně létá, když někdo řekne, že by se nejraději propadl pod zem, tak u ní se skutečně pod tu zem propadne.
Vypadá to tak nějak pohádkově, ale jejími krátkými přiběhy je vyjádřeno naprosto všechno a se spoustou z nich jsem se ztotožnila buď já, nebo jsem v nich poznala některou ženu ze svého okolí.
Určitě doporujuji!