Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447390/bmid_revizor-0Jt-447390.jpg
4
3025
3025
Revizor je satirická komedie ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola z roku 1836. Námět inspiroval Alexandr Sergejevič Puškin, který autorovi vyprávěl podobný příběh z vlastní zkušenosti. Hra v pěti aktech pojednává o jediném dni řadového úředníka Chlestakova na návštěvě v malém provinčním městečku, kde je čisté svědomí raritním jevem. Kritizuje zkorumpovanost, hloupost a nevzdělanost tehdejší ruské byrokracie. Po premiéře se Gogol nevyhnutelně setkal se silnou kritikou právě té části společnosti, o jejíž zkaženosti pojednává. Na tyto útoky reagoval úvodním mottem knižního vydání: „Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu.“ Revizor dodnes patří k nejvýznamnějším dílům světové dramatické literatury.... celý text
Přidat komentář
Ještě, že to bylo krátké, už poněkolikáté jsem se přesvědčil, že "klasiky" nejsou pro současnou dobu. Není to ani vtipné, ani dojemné, je to spíš trapné. 40% a nikdy více.
Aspoň to bylo krátké. Jinak mi to přijde jako taková "taškařice", které se už ale současný člověk nemůže zasmát. Možná tak nějaké modernizované podobě v divadle, ale takto rozhodně ne.
Knihu jsem četla povinně v období maturitního studia v ruském jazyce. Hlavní hrdinou je mladý Chlestakov. Zde vnikl výraz: "chlestakovšitna" - moment, kdy člvověk udělá něco , aniž by si to uvědomoval a nikdy by to neudělal.
Chlestakov přijíždí do města a lidé ho považuji za revizora. Spisovatel poukazuje na hloupé naivní lidé, kteří mají nasazené růžové brýle a věří v něco za každou cenu. Dílo jsem si připomněla v aknize, dosud je se hraje v divadlech. Vtipné, mě se to líbí.
I přes letitost textu se dá velmi hezky použít i na dnešní Rusko: pro svoji rozlehlost téměř neřiditelná říše, kterou se přesto někdo snaží řídit z centra a ještě k tomu direktivně. Takže nakonec si tam stejně každý dělá co chce.
Ve své době to asi mělo větší sílu než dnes. Dnešní optikou jde "pouze" o vtipně podanou kritiku lidských i profesních poklesků byrokratické třídy, která je vesměs aktuální i dnes. Tehdy ovšem šlo o velice odvážné dílo, které jako jedno z prvních poukazovalo na korupci, neefektivnost a zkostnatělost v ruské státní správě - při hodnocení je tak nutno brát v úvahu i tento tehdejší kontext. Celkově se dílo čte velice jednoduše, povahové rysy postav jsou pro větší efekt vyhnány až do extrémů a celkově jde o velice přímočarou četbu, která ale stojí za to.
Knihu jsem četla pouze kvůli maturitní četbě, jinak bych se k ní určitě nikdy nedostala. Určitě jako maturitní četbu doporučuji, krátké drama, docela se i rychle čte, ale myslím že pro mou generaci není tato kniha šálkem kávy. Co mně vážně na knize vadilo byly jména postav, xkrát jedno jméno jen s jiným příjmením a jména byla dlouhá, takže jsem často přeskakovalo jméno osoby, která zrovna mluvila pokud to nebyla nějaká hlavní postava a četla dál.
Pro mě tato kniha byla povinnou četbou k maturitě a dokonce jsem si ji vytáhla u maturity, ale zvládla jsem to kniha se mi četla dobře místy jsem se i zasmála takže humor této hře neschází. Viděla jsem pouze divadelní zpracování film jsem ještě neviděla
3*/5*
Povinná četba na češtinu.
Gogol nemá zvlášť propracovaný styl jako třeba Shakespeare, ale čte se rychle a jde o přehledný text. S žádnou postavou jsem nesympatizovala, Chlestakov mi vyloženě nesedl.
Místy vtipné, hlavně Bobčinský a Dobčinský, a pár stran před koncem jistě stojí za přečtení.
Jsem ráda, že jsem se do knihy pustila, ale znovu autorovo dílo vyhledávat nebudu.
Doporučuji milovníkům klasické literatury.
Kniha se mi hodila do čtenářské výzvy, tak jsem toho využila. Bála jsem se, že mi bude dělat problém jazyk a budu se s knihou trápit. Naštěstí to tak nebylo. Filmové zpracování jsem neviděla, a proto jsem se do příběhu ponořila poprvé. Je to napsané svižně, i s rozumným překladem. Je to příjemná změna mezi mým nejčastějším čtivem a opět jsem byla políbená klasickou literaturou.
Nikdy jsem nebyla fanynkou romantismu, obzvlášt ruského (potažmo ukrajinského) a povinné četbě z tohoto období jsem se vyhýbala. Revizor je ale celkem krátké dílo, satirické, a tak trochu atypické. Navíc ve formě divadelní hry. Příběh sám o sobě není špatný, děj ubíhá, autor jasně poukazuje na vlastnosti některých lidí, ale můj šálek kávy to prostě není.
Musím říct, že Revizor mě velmi překvapil. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout a já jsem se neskutečně pobavila u líčení lidské hlouposti. Témata, která Gogol v Revizorovi zpracovává, mi přijdou i teď velmi aktuální a pravdivá. Z tohoto dramatu musím vyzdvihnout i skvělé charaktery postav.
Viděla jsem tuto hru na divadle několikrát, nyní jsem si ji poprvé přečetla i s poznámkami autora, který dost přesně určil kdo a jak má vypadat, jak se má vyjadřovat... Herec nemá se snažit, aby "působil komicky, tím víc přijde k platnosti komika jeho role. Komika se objeví zcela automaticky a vážnosti, s níž každá osoba v komedii vystupující jde za svými záležitostmi." Někde si to divadelníci zkracují a jinde natahují, postavy si přizpůsobují svým představám. Je dobré přečíst si originál.
Povedená satira, hodně jsem se u toho zasmála. Líbil se mi i styl psaní, moc hezká čeština, kvůli níž čtu klasiky.
Jedno z nadčasových děl, protože lidé jsou pořád stejní. Pobavila jsem se. I staré klasiky stojí za to si přečíst.
Tuto veselohru jsem četla někdy na střední škole, ale už se mi nějak vypařila z hlavy. A teď, po několika letech, jsem se do Revizora pustila znovu a jsem nadšená! Tehdy jsem to zřejmě nedokázala tak docenit, ale tentokrát jsem se skutečně při čtení musela smát :D Skvělá hra, mnohovrstevnatá... Když jsem četla doslov a reflexi, pobavilo mě i to, že údajně car Mikuláš s carevnou raději během divadelní premiéry opustili sál, neboť je hra pohoršila... Puškin se prý ale smál! :D Je prostě zábavné, jak někteří lidé postrádají smysl pro humor... a jak se nedokážou dívat sami na sebe do zrcadla, které jim někdo nastavuje. Perfektní, nadčasové, tolik aktuální v současné době! :)
Díky Čtenářské výzvě si plním občas i dluhy v podobě klasiků.
Nadčasové dílo. A opět ujištění, že emoce, city, povahy - nic z toho se nemění tak, jako se proměňuje vnější svět. Pachuť z lidské malosti - vypočítavost, zneužití moci, lži, zakrývání skutečnosti.
Gogol patří mezi velikány klasické literatury a že jeho dílo je nadčasové nikdo nemůže popřít. Díky ČV jsem se opět vrátila do svého mládí, kdy Revizor byl povinnou četbou. Na rozdíl od té doby, teď jsem si knihu docela užila.
Kniha patří mezi klasické díla. Jedná se o komedii, kterou dějovou zápletkou lze přirovnat ke každé době. Musím uznat, že filmové zpracování s Vkastou Burianem se mi líbilo víc než samotná kniha.
Štítky knihy
zfilmováno ruská literatura bibliofilie, bibliofilství, knihomilství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1955 |  Mrtvé duše |
| 2019 |  Revizor |
| 1970 | Petrohradské povídky |
| 2010 | Ženitba |
| 1947 | Taras Bulba |
Klasika stále živá.
Od korýtka se nechce jak tenkráte, tak i dnes.
Ne, když to jde, tak proč se bránit mamonu.
Čekajíce revizora spojí se ti řádní ve vychytralou bandu patolízalů jíž není nic proti srsti, a tak po hlášce, podezřele se chovajícího hosta v hostinci, jenž neplatí a má velkopanské nároky, usoudí, že se kýžený carský revizor již dostavil.
Začíná divoká přehlídka pokrytectví, pochlebování, patolízalství, prospěchářství za vidinou zisku, postavení i sňatku.
Představa že se zpráva o zodpovědnosti dostane až před carský trůn má nebetyčné iluze.
Opak je zdrcující a krachujícím dopadem.
Je to v jádru stále stejné tehdy i dnes. Proč bychom si my vládnoucí, i když jsme podle těch dole, u přebohatého žlabu, nepřidali když to jde, to bychom porušili ústavu a to by bylo trestuhodné, ne?
Potměšile ukázkové dílo.
Rozhlasové skvělé zpracování.