Revolta bohů

20.05.2020

Tato kniha mne doprovází celým životem, tedy pěkně dlouho. Z otcovy knihovny se přestěhovala do mé a nikdy jsem se jí nezbavil, ačkoliv jsem ji několikrát začínal číst, vždy jsem to však poměrně brzo vzdal; doufal jsem, že jednou snad... Uchovával jsem ji jako výzvu.
A tak jsem se teď, kdy v mém životě pominul veškeren chvat a spěch, pustil do čtení znovu, s přesvědčením, že to nevzdám. A vida, povedlo se. Jsou prostě knihy, které vyžadují určitou míru zklidnění, usebrání a - no, napíšu to, i při vší skromnosti - zmoudření. Vždyť, jak uvedeno v závěru, "rukopis románu byl psán v posledních měsících války a dopsán byl 1. července 1945", tedy více než 3 roky před dobou, kdy jsem spatřil světlo světa. Jak jsem mohl pochopit duševní pochody tehdejších lidí?
Co nechápu stále, je skutečnost, že o autorovi jsem nenašel žádnou informaci v Lexikonu české literatury, ani ve Šťastného Českých spisovatelech deseti století, a v zásadě jediné, na co narazíte na internetu jsou nabídky různých antikvariátů. Až na webu Příjmení.cz zjistíte, že autor se narodil roku 1910 v Plzni, byl JUDr., soudní úředník, redaktor Rodokapsu, básník, beletrista, též pro mládež (https://www.prijmeni.cz/osobnost/33609/antonin_pecelt) a najdete odkaz na Národní knihovnu.
Nu, myslím, že v encyklopediích naleznete autory, kteří by si víc zasloužili zapomenutí, než se stalo Antonínu Peceltovi.