Řídících Márinka 1. díl
Felix Háj (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134374/mid_ridicich-marinka-1-dil-2vI-134374.jpg
4
67
67
Řídících Márinka série
1. díl >
Knížky o řídících Márince patřívaly mezi nejčtenější a nejpopulárnější vyprávění pro děti a dodnes si nalézají mezi děvčaty a chlapci svoje čtenáře. Příběhy o Márince jsou totiž zábavné, oplývají vtipem a dobře se čtou. A přitom ledacos napovídají o koloběhu života v době před více než stoletím, kdy bylo tolik věcí docela jiných.... celý text
Přidat komentář
Moje první přečtená knížka v životě. Paní učiitelka ji půjčova žačkám v prní třídě, které se už naučily číst. Pěkná vzpomínka. Ještě bych se někdy ráda do knihy podívala. Tehdy se mi příběh moc líbil.
No musím říct že je to Kája v jiným hávu.
Je tu prostě zase znát autorčina tvorba a je tu strašně moc výrazů a hlášek totožných jako z Káji. On už i ten námět - přátelství holky a kluka podobnýho věku je vlastně totéž.
Štve mě tady ta matka řídících. Ta je fakt odporná jak ji za lautr vše trestá. Takoví rodiče někdy v 1893 fakt byli jo, takový pobožný netykavý trubky, co děcko za vše mlátí??? No hnus.
"Dostal proutkem za to, že se pletl mezi školáky." Jako cože, předškoláci nemohli lítat se staršíma?? Tam fakt dostali pro každý ho.no ne?? Jsem na straně 24 a pro to neustálý mlácení děcek pro nic a kopírování Káji to začínám nesnášet.
Na druhou stranu - to děcko muselo nutně být takovej blb, furt něco někde žrát, někam lozit, něco odněkud vytahovat, do nové zástěry dávat BAHNO protože dělá přehradu?? Vážně by holka byla dnes a denně tak raplá?!
Na knihu jsem narazila, po přečtení Káji Maříka, když jsem se dívala, co dalšího autor napsal. No je to pěkný příběh, ale nějak mi přišel, takový neučesaný. Další díly číst nebudu.
Nevyhnu se srovnání s Kájou Maříkem. I když bych to asi neměla dělat, tato kniha se mi nelíbila tolik, i když také nebyla špatná. Četla jsem ji jen jednou, k příhodám Káji jsem se naopak vracela opakovaně.
Dnes krásné shledání s touto knihou po více jak dvaceti letech. Jako malá jsem všechny její díly milovala a strašně jsem chtěla zlobit jako Márinka :)
Uz to nebylo to, co Kaja Marik....Marinciny knizky me az tak neoslovili...ale porad hezke cteni zobrazujici doby minule, tehdejsi zivot, v rodine i v praci, skolni system, vztahy mezi detmi a rodici..
V knize se odehrává plno dobrodružství, které prožívá hlavní hrdinka, Márinka. Rozhodně příjemné čtení.
Nejkrásnější vzpomínka na dětství. Strašně jsem Márince a Vénovi záviděla dobrodružství a hlavně dobu v jaké žili, jejich úctu k rodičům a vůbec nádhernou poetiku knížek Marie Wagnerové - F.X. Háje.
Známý román Marie Wagnerové-Černé (alias Felixe Háje) s výrazně autobiografickými prvky. Právě vzhledem k tomu, že autorka zde popisuje prostředí, které znala mnohem důvěrněji než les a hájovnu (prostředí, kde se odehrává Kája), a sice školu (její otec, matka, manžel i ona sama byli učitelé, větší část svého života strávila ve škole na malém městě, v Mníšku pod Brdy), tak je knížka hodně cenná v zachycení reálií. Z toho důvodu se dá určitě doporučit.
Nicméně Márinkou jsem se prokousávala ztěžka (četla jsem ji jako dospělá, dříve jsem knížku neměla k dispozici). Dost výrazně mě tam iritovala antropomorfizovaná zvířátka (Papša a spol.). Autorka vykrádá svůj nápad s kultovními Měsíčkem a Péťou z Káji Maříka, dle mě je tato recyklace v Márince nudná a nepovedená.
Myslím, že knížka nemá ten náboj, co Kája, z jednoduchého důvodu: z knížky není cítit přijetí a láska v rodině Márinky (Márinka je neustále kritizována, zrovna za ty věci, které ji baví a naplňují a je stále rovnána podle měřítek dospělých, přišlo mi to kruté a necitlivé) a také nejsou vidět žádné city v „rodině“ Vény (hlavně první kapitoly prvního dílu, kde je často zmiňována lakota tetičky, jsou hrozné. Pak už tetička ustupuje dost do pozadí a autorka se jí naštěstí až do konce série přiliš nevěnuje).
Dle mě tam citelně chybí postava jako jen pan lesní v Kájovi, který vždy dával dětem pocit jistoty, nehleděl tak na vnější věci a usměrňoval někdy pipinovské chování a výchovu okolí. Šetlíkovic jsou sice fajn, ale to nestačí.
Např. poznání, že i Márince jdou nějaké ruční práce, takže ji snad maminka taky jednou za uherský rok ocení, přichází příliš pozdě, myslím, že až v posledním dílu. Asi jsem si to brala nějak osobně, ale fakt mi z toho bylo do breku.
Taková perlička: ve třetím dílu, kdy do školy zavítá nechutně vzorný a zbožný strýc Josef ze Šumavy, jsem začala mít dospěláky ve škole přeci jen víc ráda.
Samozřejmě že chápu, že rodina řídících (jak ta knižní, tak ta skutečná) byla asi docela harmonická a na svou dobu byli jistě ve výchově hodně progresivní a moderní, taky nepochybuji, že M. W.-Č. svoje rodiče velmi milovala, ale v knížce je to ukryté moc hluboko, aspoň pro děti určitě. Zůstává jen smutný pocit nereálných nároků a nepřijetí dětí takových, jaké jsou. Nepředpokládám, že toto bylo autorkou myšleno jako poselství knihy, ale přijde mi, že v podvědomí se svým rodičům do určité míry možná „pomstít“ chtěla ;-)
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1942 |  Školák Kája Mařík 1. díl |
| 1991 |  Řídících Márinka - 1. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 5. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 4. díl |
| 1937 | Školák Kája Mařík 3. díl |
Nevím jak to komentovat. Autorka se asi po úspěchu Káji Maříka pokusila napsat další příběhy o dětech a pokusila se to napsat o děvčeti typu ,, Káji Maříka". Už kdysi bylo napsáno, že tato série moc úspěšná nebyla. Je pravda, že jsem se někde nasmála, ale vypravování domácích zvířátek to moc se mi nelíbilo. Uvidím u dalších děl.