Rieky Londýna
Ben Aaronovitch
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480020/bmid_rieky-londyna-yt1-480020.jpg
3
1264
1264
Řeky Londýna (Peter Grant) série
< 1. díl >
Jedna z najúspešnejších mestských fantasy za posledných desať rokov! Keď sa Peter Grant zamestnal u londýnskych strážcov zákona, netušil, že na britskej polícií existuje akési zvláštne oddelenie mágie a nadprirodzených javov. Po nečakanom stretnutí s duchom sa však stane prvým učňom inšpektora Nightingala, jediného predstaviteľa tohto zvláštneho útvaru. A ešte ako zelenáč musí nielenže riešiť dva zdanlivo nesúvisiace zločiny a zistiť, čo robí z obyčajných ľudí krutých zabijakov, ale okrem toho aj sprostredkovať mier medzi dvoma bohmi rieky Temže, ktorí sú na vojnovej nohe.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
Rivers of London, 2011
více info...
Přidat komentář
Nápad dobrý, ale chvílemi jsem chtěla knihu odložit. Některé pasáže pro mě byly zdlouhavé a nesrozumitelné.
Tak tohle bylo luxusní, nádherný nadhled autora až lehký cynismus, krásné nové prostředí a řekla bych, že Temže nebude jedinou řekou Londýna
Celá kniha má dvě roviny. První rovina je spor dvou fantasy bytostí, který musí hlavní hrdinové vyřešit a druhá rovina je samotný svět knihy. Tedy soudobého Londýna, kde ale existují kouzla. Pěkně pod pokličkou, mimo znalost běžných lidí, ale pod oficiální (byť skeptickou) kontrolou policie. Kniha má několik ale. a) Není pro děti, jak jsem si myslel a doporučil ji synovi. Nikomu asi neublíží, ale místy není zcela nevinná. Hlavní hrdina má zjevně zálusk na většinu bytostí opačného pohlaví, které se v knize vyskytují. Je to takový řekl bych Star Trek. Mnoho dospělých ji odsoudí jako pitomost, pro děti to ale rozhodně není. Musí vám sednout. Mě sedla. Oddechové letní čtení. b) Knihu chápu jako spíše pilot k celé sérii. Samotná zápletka je spíše prostředek pro vystavění prostředí alternativního Londýna. Většina věcí je jen nakousnuta (schopnosti Nightingala, jeho postoje atp.), ale to je v pořádku. Tyto věci se zjevně máme dovídat postupně. Některé už naznačil druhý díl, který jsem už také dočetl. Za mě tedy milé a originální.
Nedočteno. Pořád jsem se nutila číst dál, ale je spousta jiných knížek, které si chci přečíst, tak proč se zdržovat s něčím, co mě opravdu nebaví.
Uf, tak tohle bylo náročnější čtení ve smyslu, že tam bylo tolik vycpávky, že se hlavní příběh hledal těžko. Opravdu odstavec věnovaný močení psa nebo rakouské krajce (sama v podstatě nevím, jak taková rakouská krajka vypadá, o to víc mě udivuje, že to ví hlavní hrdina) je pro děj irelevantní.
"Samolepka" s odkazem na Harryho Pottera na obálce je velmi zavádějící, jelikož o kouzla a čáry v knize moc nejde a oba příběhy spojuje tak maximálně Londýn.
Dějem nám prochází dvě dějové linky - spor matky a otce Temže a samotné vraždy, kdy jsem význam sporu moc nepochytila, takže doufám, že bude vysvětlen v dalším díle. Pokud to celé bylo napsané kvůli jedné jediné větě, která obě linky spojila, tak jsme vlastně dostali další hromadu vycpávky.
Když už jsem narazila na postavy - je jich tam opravdu mnoho a spousta jmen se tam objevila jen proto, aby byla odstraněna, takže jsem občas musela lovit v paměti, kdo je kdo.
Závěrem jen dodám, že se kniha navzdory všem neduhům čte poměrně dobře. Kniha je psaná z pohledu hlavního hrdiny, kdy mu vidíme do hlavy a některé jeho poznámky opravdu pobaví.
Tak mně se kniha teda vůbec nelíbila. Na doporučení jsem si pořídila celou sérii, přečetla první díl, druhý díl a pak už to letělo na bazar.
Jediné, co se mi na knize líbilo, byl svět - Londýn, a magie. (U toho nadpřirozena a magie jsem teda čekala něco víc. Asi v dalších dílech?)
Občas jsem se zasmála nějaké té situaci, ale tím to dobré na knize končí.
Hlavní hrdina je nevyspělý, hloupý, ... prostě naprosto hrozný případ. Nic jiného, než představy o nějakém sexuálním vzrušení od něj nečekejte.
Klasický honibrk, kterého nikdo nechce. I když mám matně pocit, že o něj snad nějaké holky zájem měly, (asi v 2. dílu).
V reálném světě by před ním každá normální holka raději utekla. Měla by...
(SPOILER)
Příjemně odpočinkové čtení, a to přitom není v knize nouze o mrtvoly, duchy či všelikeré další zlosti. Baví mě velmi nenucené a postupné seznamování se s londýnskou magií i nadpřirozenými postavami. A i když to tak nevypadá, autor na čtenáře hraje hned dvojitou habaďůru. Což je super, už jsem to totiž s přímočarostí celé knihy ani nečekal. Zároveň bych se ale vůbec nezlobil za hutnější britský humor (Pratchett či Adams jsou holt ve své branži nedostižní) a bohužel nejsem zase až takový znalec Londýna a zdejší kultury, abych odhalil a ocenil všechny místopisné zmínky i kulturní odkazy. Přesto jsem si to rozhodně užil...
Poznámka: Nakladatelské popisy zmiňující podobnost Řek Londýna s Harrym Potterem jsou podle mě docela mimo, oba literární světy pojí vlastně jen Británie s magií. Když už, tak bych odkazoval na alternativního Harryho Pottera a metody racionality (snaha odhalit, co za magií stojí), případně na tematický mix Jonathana Strange & Mr Norrella (britské čarodějnictví v době úpadku magie a nástup nového učně) s Americkými bohy (personifikovaná božstva).
A otázka (zároveň pozor na silný SPOILER) na konec:
Napřed mě při čtení zarazila věta mluvící o vykopání "artefaktu nevyčíslitelné ceny", což v kontextu děje nedávalo smysl. Začal jsem tedy věc zkoumat a podle anglického originálu zjistil, že jde o "landmark", tedy "pamětihodnost" (konkrétně kostel). Když už jsem ale nad tím vším začal přemýšlet, vyvolalo to ve mně další otázky... Hlavní postava X (Peter Grant) totiž v této souvislosti vyvolává ducha svého informátora Y (Nicholas Wallpenny), který je ale v realitě hlavní záporná postava Z (Henry Pyke/Punch). No jo, ale hlavní postava X ho vyvolává na místě, které našli pod jménem Y a vyvolává ho i jménem Y, ale vyvolán je Z. Pak se to celé semele, dojde k podzemnímu výbuchu a na místě najdou lebku (neurčenou) a odznak, který patřil Z (protože s ním pak funguje jako duchovní propojení). Kdo je tedy Y? Existoval vůbec? A pokud ne, jak by pak o něm věděl šéfmág od X (jeho konkrétní slova: "Wallpenny: čmuchal, lovec brouků a příležitostný zloděj. Bývalý farník od svatého Jiljí"), byl by v záznamech kostela a měl by vlastní hrob? Nebyli by vyvoláni duchové dva a pointa by tak byla odhalena s předstihem? Ví někdo odpověď? Napište mi do zpráv, díky :)
Knihu jsem četla velice dlouho, očekávala jsem něco jako Harry Pottera (jak slibovala obálka), ale bylo to docela jiné. Doporučuji si ke knize vzít mapu Londýna, je tam velice podrobný popis míst, kde se postavy pohybují. Na začátku se kniha četla rychle a dobře, pak na scénu přicházely další a další postavy a děj se stával velice zamotaný. Autor často nakousne něco, co se pak moc nevysvětlí. Velice cením humor, přesně tento druh humoru mám ráda. Bylo tam dost fantasy, autor umístil do děje skoro vše, co se dalo. Uvidíme, zda dám šanci ještě druhému dílu.
Nebudu se rozepisovat, ale tohle má k dospělému HP u policie stejně daleko jako Škola černé magie do Bradavic. Autor vůbec nedokázal vykreslit atmosféru Londýna, spíš jsem měla dojem, jako by mi předčítal z mapy. Ani občasná trefná poznámka nevyvážila zbytek té ukecané nudy.
Příběh by nebyl špatný, jen se hůř čte. Místy nesrozumitelná slova, někdy až moc. Nevím, zda je to špatným překladem.
Jak moc nemusím fantasy, tak tuhle knihu jsem zvládla :-D začátek byl takový trochu rozpačitý, člověk nevěděl, co má čekat, ale postupně se začte.. celou knihu se postupně nadpřirozená stránka komplikuje, ale je znát, že je to stále dost povrchní.. tady klidně mohl autor své fantazie více rozvinout.. z určitého pohledu je plusem, že člověk mnoho míst v Londýně zná, takže si to dokáže představit detailněji než u fiktivních míst :-) nicméně bych z knihy byla nadšenější v pubertálním věku :-D ty tři hvězdy jsou za mě akorát :-)
Přečteno v angličtině. Na knihu jsem narazil náhodou, Londýn znám a díky této knize jsem si připomněl některá místa, která jsem navštívil. Nápad spojit detektivní thriller a fantasy je zajímavý, ale příběh mě nijak zvlášť nezaujal.
Ke knize jsem se dostala úplně náhodou. Dostala jsem jí od uživatele Terva za to, že jsem ho prostě jen potkala. A jsem za to ráda. Za tu knihu...i za to setkání. Řeky Londýna si mě získaly a spisovatel Aaronovich vzbudil mou zvědavost. Příběh je celkem solidně napsaný, hlavní hrdina přijatelný. Jen to rozdělování ras je v příběhu zbytečné.
Řeky Londýna jsem četla hned po jejich vydání u nás. A prakticky okamžitě se z nich stala jedna z mých nejoblíbenějších sérií. Peter Grant a Thomas Nightingale jsou za mě sázka na jistotu. Přátelé, ke kterým se vždy ráda vracím. A teď jsem si je poslechla jako audioknihu. A i když jsem věděla, co mě čeká, tak jsem byla nadšená, napnutá, nervózní a pobavená.
Propracovaný fantasy svět, který čtenáře zanese až do Anglie, kde se dozvídá vše(dobře jen něco) o tajemném Rozmaru a také o tom, co všechno obnáší, když konstábl/čaroděj střeží královnin mír.
Nemluvě o tom, že i někdo tak starý jako Thomas má smyls pro humor, a to ve chvíli, kdy se ho Peter zeptá jestli je čaroděj jako Harry Potter. A Nightingale odvětí: "Nejsem literární postava."
Miluju humor této série a všechny její intertextuální odkazy.
Je to takové na pobavení, žádná velká literatura, postavy trochu lážo plážo ( někdo by rekl až odbyté) vtípky dobré a popis Londýna také není špatný. Nápad vyloženě odpočinkový a čtení i když misty " brutální" také, nic vic za tim nehledejte, nic vuc se za tim najit nedá. Série má úchvatné obálky a jdou jí k duhu. 3,5/5 ...jdu do toho...
Příjemná kniha (četla jsem v angličtině). Zpočátku plynula poměrně pomalu a nedařilo se mi začíst, krájela jsem ji po kapitolách. Ale pak se vše propojilo a celkem mě to chytlo.
Londýn znám jen trochu, musela jsem si ke čtení vytisknout mapku ;)
Tajemno bylo příjemně zábavné s nádechem britského humoru - což ti duchové, "to známe", ale ten říční panteon mě uchvátil! Pěkná myšlenka. A o tom, že se učím na dlani rozsvítit plamínek světla, se mi i zdálo (čtu většinou před spaním).
Už se tuze těším na další díl - snad i ostatní knihy ze série seženu ve stejném vydání, obálka se mi moc líbí.
Celá série mne báječně pobavila a dokonce se moc líbí i manželovi, který tento žánr dosud nečetl. Knížky jsem si nakonec pořídila i domů, přestože kvůli místu nákup knih vždy hodně zvažuji. Ale už jsem sérii četla podruhé a nebylo to určitě naposled. Parádní oddechové čtení!
Řeky Londýna lákají na krásnou obálku a také trochu zavádějící popisek hovořící o "dospělém Harry Potterovi u policie". Není to úplně lež, máme tu kouzelnického učně a reálný svět kombinovaný s magií, ale obsahově od toho fakt něco jako Pottera nečekejte...
Kniha je místy opravdu vtipná, hlavní hrdina neustále hláškuje. A protože je dospělý a tohle NENÍ POHÁDKA (na rozdíl od Harryho), tak je občas pěkně sprostý. Vyskytne se nějaká ta "kurva", nechtěná erekce či provokující říční nymfy.
Postupem děje začíná přibývat postav, mnohé jsou z nich nadpřirozené, a s tím začíná i moje nespokojenost. Postavy působí nejprve poměrně originálně, především tu máme jakési bohy a polobohy řeky Temže, ale v podstatě žádná není nijak zvlášť zajímavá. Nezaujmou dialogy ani tím, co dělají. Působí spíš jako komparz. Ke konci už je postav fakt dost, takže se mi začaly mezi sebou čím dál víc plíst, a na konci už jsem potom rozpoznával jen menší část - a to jsem knihu četl bez jakékoliv delší pauzy. Jedině hlavní hrdina je docela zajímavý, jedná se o snědého konstábla s náročnějším rodinným zázemí, co je bystrý, vtipný a kvůli tomu, že je snědší pleti, občas narazí na nějaký ten menší rasismus.
Stejně jako postavy je divný i děj. Základní námět není vůbec špatný. Konstábl Grant se učí magii, řeší násilné vraždy, u kterých se pachatelé jakoby náhle zblázní, a do toho se mezi sebou hašteří Otec a Matka Temže. Zpracování děje mi ale vůbec nesedělo. Nevím přesně proč, ale absolutně jsem se do děje nemohl dostat, knihu jsem četl spíše "z povinnosti". Nejen že mě nezajímalo, co bude dál (protože jenom hlavní hrdina je docela OK, ale i ten se dokáže chovat dost pasivně, třeba co se týče holek, co ho obletují...), ale úplně jsem se ztrácel v ději. Jako by to celé bylo zahalené v takové špatně čitelné mlze. Obvykle se nevracím zpátky, ale tady jsem se vracel třeba jednou, dvakrát, třikrát... A přesto jsem tomu pořádně neporozuměl. Přitom jsem to četl v češtině, ne ve staroangličtině. Je to zvláštní. Může to být zvláštně mizerně napsané, zvláštně přeložené anebo prostě tohle není můj literární styl.
Kniha je mi v mnoha aspektech sympatická, líbí se mi třeba taky, jak tam autor občas hodí nějakou tu zajímavost o Londýně či policejní práci, ale bohužel mě příliš nebavila a nepovažuju ji za vyvedenou ani zábavnou knížku.
Pět podivných bytostí v ospalém Londýně z deseti
Autorovy další knížky
| 2015 |  Řeky Londýna |
| 2016 |  Měsíc nad Soho |
| 2016 | Šepot podzemí |
| 2017 | Prokleté domovy |
| 2017 | Záludné léto |
Toto byla mírná bolest. Jelikož jsem pansexuální, mám genetické dispozice k tomu mít celkem vysokou toleranci na projevy mužského/Peterova chování, což je asi jediný důvod, proč jsem to zvládla dočíst bez skoku do Vltavy. Dokonce mi to většinu času přišlo zábavné. Ale potřebovala jsem vědět, jaká prsa má každá ženská postava? Opravdu bylo nutné, aby Peter říkal své kolegyni "královna Vnad"? Bylo třeba se zabývat tím, kdy se mu z koho postavil? A názor, že buclatá žena s kulatým obličejem musí být alespoň milá, jinak by se měla rovnou zabít, si taky tady někdo mohl vzít do hrobu. Všechny tyto znaky fantasy napsané pro nice guys mě dost otravovaly (že jsou cílovkou nice guys poznáte i podle toho, že jedna z vedlejších postav povypráví historku, jak jí 3 roky (!) někdo nadbíhal, ale ona dělala drahoty a on jí tedy řekl, že už to s ní vzdává, COŽ JÍ - samozřejmě - TOTAL ZLOMILO SRDCE A ŠLA SE ZABÍT. Mám dost. Je hezké, že se stalkeři opět dočkají validace svého chování.).
I když mě docela zajímá, jak to s řekalmi bude dále, nevím-nevím jestli někdy najdu sílu si znovu pustit do života takovou suprrr postavu