Rieky Londýna
Ben Aaronovitch
Řeky Londýna (Peter Grant) série
< 1. díl >
Jedna z najúspešnejších mestských fantasy za posledných desať rokov! Keď sa Peter Grant zamestnal u londýnskych strážcov zákona, netušil, že na britskej polícií existuje akési zvláštne oddelenie mágie a nadprirodzených javov. Po nečakanom stretnutí s duchom sa však stane prvým učňom inšpektora Nightingala, jediného predstaviteľa tohto zvláštneho útvaru. A ešte ako zelenáč musí nielenže riešiť dva zdanlivo nesúvisiace zločiny a zistiť, čo robí z obyčajných ľudí krutých zabijakov, ale okrem toho aj sprostredkovať mier medzi dvoma bohmi rieky Temže, ktorí sú na vojnovej nohe.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (SK)Originální název:
Rivers of London, 2011
více info...
Přidat komentář
Kniha kolem které bych v knihkupectví prošla a ani bych ji nevzala do ruky. Nevím proč, ale obálka mě nijak nezaujala. A byla by to škoda. Příběh jsem přečetla jedním dechem za přibližně čtyři hodiny. Jsem zvědavá na další díly a doufám, že se dozvím víc o inspektoru Nightingaleovi.
Řeky Londýna je fantasy kniha z dnešní doby, která ale opravdu nemá nic společného s Harrym Potterem (pokud se někdo nechá právě tímto nalákat k přečtení), hlavní postava policista Peter Grant během své služby potká světka vraždy, který mu podá informace k vrahovi, což by nebylo nic neobvyklého, kdyby svěděk nebyl již sto let mrtvý. A tak se rozjíždí příběh policejního učně na oddělení zabývající se magií.
Londýn, magie, humor, hlavní postavy mají jednoznačný plus, naopak některé vedlejší příběhy a postavy ubírají na rychlosti děje a někdy jej zbytečně komplikují. Jinak, ale velmi slušná fantasy kniha, která se velmi dobře čte.
Pokud se chce čtenář seznámit s tím, jak má vypadat moderní městská fantasy, a zároveň se nechce bát, že by dostal něco příliš komplikovaného nebo „divného“ (jako jsou například některá díla Chiny Miévilleho), je Aaronovitch nejlepší možnou volbou… (viz iliteratura.cz), přečetl jsem si v recenzi.
Inu… já bych to řekl úplně naopak. Nádraží Perdido zmiňovaného Miévilleho je kniha, která mě uchvátila. Tak si představuji plnohodnotnou „urban fantasy“. Řeky Londýna – to je takový Harry Potter křížený Krotiteli duchů. Spíše taková „fantasy groteska“. Vše zachraňuje (uprostřed temných temžských vod) velmi suchý anglický humor. Knize se také nedá upřít jistá poetika, která umí vlézt pod nehty. Ale v té záplavě humoru lze vystopovat i jistou hořkost. Takový povzdech nad podivnou realitou, která je někdy úplně stejně absurdní jako ten nejnepravděpodobnější „fantasy“ příběh.
Jedná se prostě o zábavné, letní čtení, takže se nemusíte bát si tuto knihu sbalit do kufru – třeba až pojedete na výlet do Londýna…
Navazuji na některé z komentářů níže. Já tuhle knihu dočetl, nebyla špatná, ale souhlasím s některými tvrzeními čtenářů, že knize by prospěl větší spád, méně slovíčkaření kolem hlavní zápletky a snad proto jsem se musel do dočtení knihy poněkud nutit. Odložit, vrátit se, kousek přečíst a tak dále pořád znovu a znovu. Z tohoto důvodu si již patrně další knihy tohoto autora nepřečtu, leda že bych opravdu již neměl co číst. To však zřejmě nehrozí, vzhledem k dobře zásobené městské knihovně Třinec a také Havířov, jakožto i mé osobní početné knihovničce. Vidím to tak na slušný průměr, dávám dvě a půl hvězdy.
Jsem přesvědčená, že žádný autor, který zvolí, jako pozadí pro svůj příběh, ve kterém se objevují magie a čáry, starý dobrý Londýn, asi neudělá chybu ... Londýn a Londýňané se k tomu prostě skvěle hodí :-) ... takže to vlastně ani nebylo překvapení, že mě tenhle detektivní a čarodějný příběh zaujal ... s chutí jsem se pustila po stopách ...
... stojíte si takhle večer na ulici, v mlze a mrazivém větru, uprostřed Londýna, hlavního kulturního města světa, kde se míchá kdeco a hledáte cokoliv, co by vás dokázalo rozptýlit ... a najednou jako byste viděli věci, ... co nejsou ... lehký závan čehosi ...mohlo to být vlastně cokoliv ... a jak říká Peterův otec (já zapomněla, podívejte se na roh ... Peter tam stojí s vámi, střeží klid a pořádek londýnských ulic, on je totiž londýnský konstábl a za chvíli, což ještě netuší, bude taky čarodějův učeň :-)) ...takže, jak říká Petrův otec: „Kdo, kurva, ví, proč se věci dějou?“
... každopádně hned záhy se dozvíte, že s Londýnem se pojí hodně zajímavá, dlouhá a pestrá minulost, v níž hraje převážnou roli zločin, prostituce a divadlo ... a dnes? ... dnes je to ovšem tržnice pro turisty :-) ...
... máte zrovna čas? ... tak můžete vyrazit ... určitě se nebudete nudit ... a protože je pěkná zima, přibalte si na cestu teplé spodní prádlo, kabát a termosku ... a taky trpělivost ... možná jste se totiž právě vydali spolu s Peterem na tu nejpošetilejší výpravu :-) ... zaujměte pozici ... nejlépe u venkovního stolku jedné z kaváren ... a vyčkávejte ... až davy, co proudí kolem, prořídnou ... a nastane další z dlouhých mrazivých nocí ...
... jste připraveni uvěřit na duchy? ... měli byste ... o existenci empirických zkušeností byste neměli pochybovat ... a Peter důkazy řádně a trpělivě shromažďuje ... čistě vědeckou, newtonovsko-descartovskou metodou ...
... jak na to? ... nejprve vše zpochybníme: „Má-li být všechno poznání odvozeno z nejjednodušších principů, musím si napřed zjednat jistotu o nepochybnosti svého východiska. Co je však jisté? Abych mohl bezpečně postupovat kupředu, nebudeme zprvu pokládat za jisté nic. Budeme pochybovat o všem, abych zjistili, co obstojí před touto radikální pochybností. Pochybovat musíte nejen o všem, co jste se naučili ve školách, z knih anebo stykem s lidmi, nýbrž i o tom, zda tento svět, který vás obklopuje, skutečně existuje“
... abychom poté, s použitím přísných pravidel vědecké metody ... vše vyřešili, tedy: „ Přijímat jen to, co se samo představuje tak jasně a zřetelně, že o tom nelze pochybovat. ... Každý problém rozdělit na co nejjednodušší části, které lze bezpečně poznat. ... Postupovat od jednoduchého ke složitému ... Sestavit úplné seznamy a obecné přehledy, aby bylo jisté, že jsme na nic nezapomněli (Descartes byl přesvědčen, že i ty nejobtížnější vědecké problémy lze takto rozložit na „dlouhé řetězce“ jednoduchých kroků, a pokud se zachová jejich pořadí, musí se najít řešení :-) ... “Každá pravda, kterou jsem objevil, byla pravidlem, jež mi pomáhalo nalézat další.“ ....
... a Peter? ... ten musí přesvědčit hlavně sám sebe ...a s uspořádanou myslí pak přijmout fakt ... že kouzla existují :-) ...
... a já? ... mě to bavilo Vážení ... tenhle celkem přímočaře podaný a vlastně nekomplikovaný příběh ... jen je třeba hned na začátku přijmout pravidla hry :-).
Zajímavé téma a moc hezky zpracované fungování magie a vytváření kouzel. Příběh měl navíc spád a hezky se to četlo. Jednu hvězdu ubírám za to, že něco mi přišlo trochu odbyté. Ale třeba to bude více rozvedeno v dalším dílu.
Knihu jsem začala číst díky čtenářské výzvě, protože mě zaujala ne lživě slibovaná podobnost s Harrym Potterem (musím souhlasit s ostatními, že to s tím nemá v podstatě nic společného, snad jen Anglii a magii, která je stejně úplně odlišná), ale fakt, že autor psal scénář pro seriál Doctor Who. Děj je docela složitý, za občasné ztracení se a nepochopení o co jde ubírám hvězdu. Jinak se mi kniha dost dobře četla, velice mi seděl styl a těším se na čtení dalšího dílu. P.S. Absolutně nechápu, jak může být tento titul v knihovně zařazen do četby pro děti a mládež. Stejné zařazení jsem viděla i na pár webových stránkách s knihami.
Chápu, že tato kniha zklamala všechny, co si jí pořídili kvůli nápisu "Harry Potter" na obalu. Tahle kniha má s Harry Potterem společného asi tolik, jako Hra o Trůny s Hobitem. A je zatraceně skvělá! Košatá souvětí, absurdno a britský humor. Víc asi netřeba dodávat. Snad jen, že je to ideální kniha pro lidi, kteří neradi čtou ten samý příběh stále dokola, protože tohle se nepodobá ničemu, s čím jsem zatím měla tu čest.
Netuším co jsem od knížky čekala, ale tohle to asi nebylo. Nevím co autor bere, ale zřejmě bych to potřebovala taky, protože mě to nesedlo. Prvně jsem se do toho vůbec nemohla začíst, za druhé jsem tam nenašla snad ani jednu jedinou sympatickou postavu, děj mi přišel komplikovaný a částečně jsem to vůbec nechápala. Jak se to pak trochu rozjelo, tak jsem pochopila, ale přišlo mi to zbytečně překomplikované a místy jsem si vůbec nedokázala představit děj. Plus dávám za to, že se to dalo číst poměrně hladce. Ale Matka a Otec Temže už na mě bylo příliš. 3*
Slova, slova, slova. Upovídané, nudné. Tři dny přemýšlím, jestli to dám dál. Nedám. Jsou zajímavější knížky, které na mě ještě čekají.
Občas trochu protahované, ale to se dá u prvního dílu delší série předpokládat. Rozhodně však napínavé a vtipné. Druhý díl si určitě přečtu.
Srovnání s Harry Potterem je tady naprosto zavádějící, protože společné mají opravdu jen to čarování. Nicméně zatímco Harry mě naprosto minul, a nedokázala jsem dočíst ani první knížku, tak Peter Grant mě naopak chytnul hned od začátku. Zápletka sice byla místy zbytečně spletitá, ale zase mi to vynahradil sympatický styl humoru. Od knížky jsem moc neočekávala, ale nakonec jsem si čtení vážně užila, těším se na další díly a hlavně doufám, že se dozvím víc o Nightingalovi!
Tuhle knihu mi doporučila kamarádka, popisovala ji jako "anglický policajt, který je něco jako Harry Potter". Jako znalci Harryho Pottera bych jí nejraději vrazila facku! Samozřejmě jsem čekala trochu něco jiného, ale nakonec se mi kniha velmi líbila. Byla vtipná, čtivá, příběh pěkně plyne, takže radost číst. Petera Granta jsem si nakonec oblíbila a přečetla i Měsíc nad Soho a Šepot podzemí :-)
Když chcete něco velmi lehkého na čtení, kdy konec vám neudělá těžkou hlavu, něco co hezky plyne a hezky se to čte.
Ale to srovnání s Harry Potterem na obálce - třikrát fuj všem pokusům vytěžit bestsellery! Pokud vás zaujal na knize zrovna tento výkřik, tak ji vraťte do regálu, protože to se vám líbit rozhodně nebude. Jediné, co mají společného je to, že se oba učí čarovat. To je jako kdybych srovnávala umyvadlo s okapem jen proto, že v obou teče voda.
Váhala jsem zda dát ty 3 hvězdičky, opravdu, vím že by se mi to mělo líbit a taky líbilo, ale něco tomu chybělo... Jakýsi žár nebo šťáva, bylo to na mě jakési ploché, neříkám že to nebylo čtivé, nebo příběh zajímavý...jen to prostě není žádký detektiv Herry Potter v Londýně jak říká anotace. Tak nečekejte moc a možná vás to dostane.
Zatím se mi nikdy nestalo, že bych nějakou knížku nedokázala dočíst...tohle je poprvé. Dostala jsem se do poloviny knihy, a stále nic, nebavilo mě to, ztrácela jsem se v ději a do čtení jsem se nutila, bohužel.
Zaujímavá mestská fantasy. Nápad pekný, Londýn úžasný, samotný príbeh slabší. Možno by som dala viac hviezdičiek čisto za nápad, atmosféru a miesto, ale keďže som čítala aj ďalšiu časť, viem, že Aaronovitch to vie aj lepšie, tak môžem s pokojným svedomím nechať za 3*. Začlenenie magického odvetvia do policajnej štruktúry je veľmi zaujímavé a páčila sa mi aj nie úplne jasná definícia "riek" a komplet veci okolo nich. Napriek tomu mi chýbal nejaký ťuk do záveru, ktorý by tomu celému nasadil korunu dobre "dopečeného" príbehu.
Autorovy další knížky
2015 | Řeky Londýna |
2016 | Měsíc nad Soho |
2016 | Šepot podzemí |
2017 | Prokleté domovy |
2017 | Záludné léto |
Táto kniha ma nejak extra neohromila. Bola fajn dejovo, aj postavy sa mi páčili, ale zle sa mi čítala a musela som sa nútiť ju zdvihnúť a dočítať. Takže teraz ani moc nemám chuť pustiť sa do pokračovania príbehu.