Bouřlivák
David Gemmell
Rigantská sága série
< 4. díl
4. kniha série Rigantská sága. Jedna zářivá jiskra, jedno rigantské povstání zažehlo vzpouru a vytvořilo legendu. V horách na severu čeká vůdce psanců známý jako Havran, protože ví, že se tu objeví síly zlotřilého moidarta pod vedením krutovládcova jediného syna Bouřliváka. Aniž by tito zapřisáhlí nepřátelé – Havran a Bouřlivák – věděli, že osud světa leží v jejich rukou, budou se muset spojit a čelit pomstychtivému zlu z dávných dob. K vysočině se blíží obrovská vojska temnoty a zdá se, že je nic nezastaví. Své oběti drtí bez námahy, až před nimi stojí jen několik tisíc mužů a pomoc je v nedohlednu. Ale tito muži nejsou jen tak obyčejní, jsou to horalové, jsou to Riganti…... celý text
Přidat komentář
Vyvrcholení Rigantské ságy mi přišlo slabé.
Spousta postav, které nedostaly dostatečný prostor pro gradaci svých dějových linek a bez mého valného zájmu to tak nějak dokodrcaly k finále a uzavření svých osudů. Samotný závěr ve mě potom nezanechal vůbec nic.
Autor už asi moc nevěděl, kam s touhle knihou jít. Nejlepší momenty jsou nakonec ty, ve kterých se vzpomínají hrdinové prvních tří knih. A že se to děje hojně. Ani děj mi nepřišel tentokrát příliš jasný a konzistentní, natož aby udržel pozornost.
Jako zářivý maják z toho všeho pak trčí několik konkrétních úseků, kde byly staré dobré Gemmellovské napětí a poutavý vypravěčský um přítomny.
Nejvíce bych asi vypíchl postavu Moidarta, jedinou postavu u které mě vždy svrběla zvědavost, co se v ní skrývá a co se z ní nakonec vyklube.
Bouřliváku... Havrane... Jestřábe ve vrboví...
Vaše dušejméno mi napoví,
že ve vás krev rigantská,
i když třeba jen kapka, plyne.
Můžeš být kým chceš, nezapřeš ji.
Je to tvé dědictví a nebude to nikdy jiné!
S Bouřlivákem jsem se scházela po chvílích ve čtečce před usnutím, a trvalo docela dlouho, než jsem se pročetla na konec.
Závěr Rigantské ságy je podle mě nejlepší ze všech dílů a v žánru hrdinské fantasy si zaslouží jedno z předních míst!
Hodně zvratů. To, co čteme na začátku a to, co je na konci, jsou dvě strany jedné mince. Naštěstí jde většinou o situace, kdy se padouch obrátí k dobru a ne naopak. Spousta postav v příběhu se změní. Některé vztahy skončí a některé se překvapivě zrodí. A tak dál... Nesmím psát nic konkrétního, abych potenciálním čtenářům nezkazila požitek a překvapení... Ale... Stálo to za to!
Když stručně shrnu celou tetralogii, i když tento žánr mě trochu míjí, nebyla to vůbec ztráta času. Příliš mnoho vraždění a bojů, příliš mnoho mrtvých, ale také mnoho statečnosti, hrdinství, přátelství, mnoho dobrých vztahů mezi svými, ale i jejich zrození mezi bývalými protivníky... o tom všem to je, milé čtenářky a čtenáři :-).
Soudím, že i mládež vyššího stupně základní školy by příběh mohl upoutat a ukázat jim nenásilně, co je v životě důležité.
Nádherné zakončení série... příběh se krásně uzavřel, každý dostal, co si zasloužil a konečně se opravdu dalo říct, že se jedná o fantasy
Poslední díl a já nemůžu zase jinak,než dát plný počet.Perfektni čtení,které mě vždy strhne a já si ho nemůžu snad už víc užívat.Vsechny postavy mi vždy přilnou k srdci a velmi těžce se s nimi loučím.Jak to tak vidím,budu muset všechny knihy přečíst a mít je ve vlastní knihovně Už se těším na další čtení.
Na Gemmelovi se mi moc líbí, že dokáže zasadit své příběhy do řekněme reálných dob. Rigantská sága podle mě lehce odkazuje na Skotsko a jeho nepokoje a boje proti angličanům a Gemmel do toho přidá špetku fantasy a magie. Vůdce horalů Havran musí spojit síly se svým nepřítelem, aby se postavili společně postavili mocnějšímu nepříteli, který ohrožuje všechny. Klasické vyvrcholení, kdy hrst bojovníků se postaví mocnější přesile. Důstojné završení rigantské ságy.
Do poloviny knihy se jede opět ve strhujícím tempu, co ale propukne ten velký konflikt a autor se věnuje hlavně válčení a bitvám, jde to mírně dolů, ovšem samozřejmě nikdy tak, aby to zavánělo nudou. Je zajímavé (a ne vždy úplně příjemné) odkrývat historii některých důležitých postav a zároveň sledovat jejich změny, myšlenkové tápání a zoufalství při tom, jak se zachovat v zájmu vyššího dobra.
Doslova grandiózne zakončenie ságy o Rigantoch. Veľkolepý príbeh a kopec mágie na záver. Viac než je u Gemmella obvyklé. Ale, aj tak super...
Sice se jedná o přímé pokračování ,, Havrana", ale kniha má úplně jinou atmosféru. Na rozdíl od předchozího dílu, zde není kladen takový důraz na dění mezi riganty a je zde výraznější fantasy složka. Je tu také mnohem víc scén z války. Gemmell zde rozvíjí to co předtím pouze naznačil. Moidart není skutečný nepřítel a já si nemůžu pomoct, abych si jeho postavu nestylizoval jako Darth Vadera. Příběh není zakončen velkým masakrem, ale štědrou dávkou magie, což je na jednu stranu škoda, ale má to i řadu výhod.
Rigantská sága jako celek se mi líbila. Gemmell si vymyslel paralérní svět, aby nemusel být limitován historií toho našeho. Vytvořil tak příběh prodchnutý svými morálními hodnotami a ideály. Série má všechny atributy jeho tvorby: skvělí hrdinové, jednoduchý děj bez zbytečných popisů a poutavý příběh.
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cestou vlka – Tulák 1 |
| 1997 | Legenda |
| 2004 | Bílý vlk |
| 2006 | Meče noci a dne |
| 2009 | Pán se stříbrným lukem |
Příjemné zakončení celé série. Možná trošičku slabší než předchozí díly, ale i tak super zážitek. Určitě se někdy v budoucnu k této epické sérii vrátím.
Vzdávám hold Davidu Gemmellovi.