Říkejte si se mnou
František Hrubín
Ve sbírce básní pro děti Říkejte si se mnou vyjadřuje svůj úzký vztah k domovu, rodové tradici, ženě, ale hlavně dítěti. Tato sbírka byla předzvěstí mnoha a mnoha dalších hravých, zábavných a lehce zapamatovatelných básní, říkanek a pohádek (určených zejména pro nejmenší děti) kterými Hrubínova tvorba přímo přetéká
Přidat komentář
Také jste si vzali žlutou tužku a namalovali jste hrušku? A také jste na tuhle knížku nikdy nezapomněli?
Vlastníme vyřazenou z knihovny. Hrubína mám moc ráda, ale tuhle jsem neznala. Schválně jsem to spočítala a znala jsem předtím jenom 4 říkanky. Autor nás v ní pomocí krátkých básniček provází celým rokem. Četly jsme s dcerou už mnohokrát a ještě určitě číst budeme. Líbí se mi, jak některé verše zní…
„Máma pere, drum, drum, drum,
až se třese celý dům.
…“
/Máma pere/
A zajímalo by mě, jak se hrála hra „fazole“ (v básničce Po škole). S touto básničkou máme spojený zážitek – dcera nevěděla, co znamená, že jich prohrál půl čepice, tak aby si dokázala představit, kolik toho asi prohrál, dala jsem jí klobouček a korálky, aby ho naplnila z půlky. Náš mimišák měl ale s korálky jiný plán, všechny (a že jich byl skoro plný kyblík) rozházel a my je pak všichni asi hodinu sbírali (je to dobré na jemnou motoriku a dělali jsme něco společně:-))
„Odpoledne táta spí,
někdo chodí po záspi.
Deštík cupá, cupy, cupy,
nepouštěj ho do chalupy,
vždyť má nohy od hlíny,
umaže nám peřiny
a podlahu taky, táto,
vždyť má nohy samé bláto." (Prší)
Teprve po letech dohledávám knihy, které se mnou čítávala prababička, a žasnu, kolik je mezi nimi Hrubína. Možná že k němu měla prababička nějaký zvláštní vztah. Zpětně mě napadá, že její předčítání mi o mnoho let později otevřelo cestu k poesii. A co víc, k české poesii.
Dodnes si pamatuji, jak si společně čteme tuhle knihu a já, asi tříletá, se ptám: „Babi, co je to skoupá?" Ach, co asi tak Hrubín udělal pro moji slovní zásobu.
„Sněží snížek, sněží
Kolem starých věží,
Běž, Jiříčku, běž,
Přines mi tu věž!
Věž je těžká, táto,
Na nohou má bláto
A na hlavě sníh,
Sotva bych ji zdvih." (Zima)
Jsou to mnohdy velice prosté verše, právě pro dítě, které se učí mluvit. A přesto dovedou být hravě tvořivé: „Honza honí skopce s kopce / Z kopce na kopec, / Viděl ho tam z naší obce / Kmotr Oukropec." A ty ilustrace Jiřího Trnky k nim neodmyslitelně patří.
Doopravdy krásné básně, které jsem slyšel jako malý, poté jsem je četl své dceři a brzy budu číst znova.
Jednoduché říkanky pro děti, které začínají mluvit. A milé ilustrace Jiřího Trnky.
Vezmi žlutou tužku
namaluj mi hrušku
a pod hrušku talíř
sláva, ty jsi malíř
Pamatuji si už přes 60 let.
První vydání jsem dohledala 1943
František Hrubín má krásné rýmovačky pro děti a snadno zapamatovatelné. Tatko kniha je ideální pro děti školního i předškolního ěku :)
Autorovy další knížky
1966 | Romance pro křídlovku |
1978 | Špalíček veršů a pohádek |
1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
1990 | Dětem |
1987 | Malý špalíček pohádek |
Kouzlo této knížky se přenáší napříč generacemi.