Římané v Germánii
Reinhard Wolters
Autor, univerzitní profesor starověkých dějin, zde na nevelké ploše shrnuje nejnovější poznatky o pronikání Římanů na území starověké Germánie zhruba od zlomu letopočtu až do konce IV. století po Kristu. Římané se pod tlakem germánských kmenů nejprve stahují za hranici na Rýnu a Dunaji a později ji dokonce opouštějí. R. Wolters se však neomezil toliko na vypsání barvitých bojových dějů, ale podává též obraz života a organizace jak Germánů, tak římských jednotek. Ve své práci využívá současných archeologických výzkumů. Jeho líčení nevynechává ani naše země, jež v tomto období obývali germánští Markomani.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2002 , VyšehradOriginální název:
Die Römer in Germanien, 2000
více info...
Přidat komentář
Autor se v publikaci snažil kompletovat dosud získané poznatky o přítomnosti Římanů v prostoru Germánie, a to za použití nejrůznějších metod - písemnými doklady počínaje a archeologickým bádáním konče. Přesto se jedná o publikaci přístupnou i neodbornému čtenáři, jehož nezahltí množstvím odborných termínů a zdánlivě nesmyslných dat. Já se ovšem nemohu zbavit pocitu jistého přeskakování od jednoho tématu k druhému, ačkoliv rozumím snaze o vysvětlení mnoha problémů v jedné publikaci, kazilo mi to svým způsobem studium.
Velmi podrobný popis doby a místa, jak napovídá název knihy. Defacto i naše dějiny či našeho území. Z tohoto důvodu je to velmi zajimavé.
Tenká knížka napsaná přístupným jazykem, která nezabíhá do velikých podrobností a složitostí, současně však nabízí zcela dostatečný vhled do problematiky. Mít víc času, přečtu ji jedním dechem na jeden zátah, což jsem bohužel nemohl.
Nejpodrobněji autor přibližuje první fáze průzkumů, střetů a pokusy Římanů ovládnout území Germánů mezi Rýnem a Labem kolem přelomu našeho letopočtu až po pozdější stabilizaci a zrod měst na rýnské a dunajské hranici a jaký význam to pro obě strany mělo.
Jako sběratel římským mincí jsem si poznamenal následující řádky:
"...Roční žold prostého legionáře činil v augustovské době 225 denárů. Za as (1/16 denáru) bylo možné koupit chleba nebo džbánek vína. Mzda vojáků byla vůbec nejvějtším výdajem římské říše. K tomuto účelu byly v císařské době používány dvě třetiny všech státních výdajů. Většina peněz přišla do oběhu právě až prostřednictvím vyplácených žoldů."