Římská krev
Simon Scarrow
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425920/bmid_rimska-krev-1NS-425920.jpg
4
95
95
Svržený král je zákeřnější než jedovatý had... Úskoční Parthové napadli v roce 55 n. l. Římem ovládanou Arménii a vyhnali krále Rhadamista. Rhadamistus je ambiciózní a bezohledný, ale věrný Římu a důležitý pro strategické zájmy říše. Místní velitel generál Corbulo dostane za úkol dosadit krále znovu na trůn, jenže současně se musí připravovat na válku s mocnou parthskou říší. Corbulona proto potěší přítomnost Catona a Macrona, dvou zkušených vojáků, kteří se vyznají v tom, jak vycvičit početně i morálně slabé vojenské oddíly. A právě je pověří, aby se svou elitní kohortou pretoriánské gardy Rhadamista doprovodili do Arménie. Pochod na nezmapované, neznámé území s cílem vrátit neoblíbenému králi jeho trůn je nebezpečná mise. Spojencům se nedá věřit a ze všech stran útočí nepřátelé. Když dojde k povstání vyvolanému Rhadamistovým brutálním chováním, čeká statečné římské legionáře velmi těžká zkouška… Římská krev je sedmnáctým svazkem autorova románového cyklu Eagles of the Empire (Orli říše).... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2019
,
BB art
Originální název:
The Blood of Rome, 2018
více info...
Přidat komentář
Tento díl byl zase trosku jiný. Některé události se daly očekávat, ale obecně jsem spokojena. Kniha má velmi otevřeny konec, kdy tažení na blízkém východě bude dokončeno až v následující knize.
Po nedávno dočtených Pirátech od stejného autora jsem si spravil náladu jeho klasickou sérií. Dělat chůvu arogantnímu a krvežíznivému králi a přitom odrážet jeden velký útok za druhým, to je dost práce i pro Catona s Macronem. Ono to vždycky nějak dopadne. Jedná se o 17. díl série a i když se v románech vlastně děje pořád to samé, stále to funguje a stále to baví.
Jsem rád, že je Cato s Macronem zase zpět v terénu. Hodně na mě zapůsobil psychycký zlom Catona a jeho následné činy. To bylo takové zlidštění příběhů našich hrdinů. král Rhadamistus mi byl nepříjemný už od začátku, za to mě však překvapila ta zajatkyně. Scarrow prostě nezklame a Macron už vůbec ne.
Zatímco předchozí díl mě absolutně nebavil, tento byl mnohem lepší. Klasická jednohubka, která potěší a nechá odpočinout mozek. Ten tak aspoň nebádá nad psychologií postav, kdy proměna Cata působila zcela nereálně a uměle. Ale série už má 17. dílů a autor asi už před časem minul milník, kdy měl skončit. Dám šanci ještě jednomu dílu a uvidím.
+ Cato jako záporná postava v některých částech knihy. To mě překvapilo. Celá série už by mohla skončit. Už delší dobu to zavání stereotypem, na druhou stranu se to čte velmi dobře.
Můj oblíbený autor, stejně tak jako dva hrdinové knihy. No a proto jen chválím, čtenář si i při těch potocích krve při četbě odpočne od dnešních problémů a že je jich až dost. Máte-li rádi historii a nevadí-li Vám některé nepřesnosti, přečtěte si tuto knihu.
Kniha se čte velmi dobře. To řemeslo spisovatel zkrátka umí. Navíc na tento druh literatury nesmí čtenář klást moc velké intelektuální nároky. To by se začalo objevovat spousta nelogických vazeb. Navíc vlastní příběh žádná sláva. I když se mi bude po této dvojce hrdinů stýskat, už je nejvyšší čas to ukončit. Těch 20 dosud napsaných dílů je tak akorát.
Túto sériu mám rad, aj keď si myslím, že tento diel je slabší. Cato a Macro doprevádzajú arménskeho krála na výprave za získaním strateného trónu. Scarrow sa tu zameral nielen na akciu a dobové reálie, ktoré sú úžasné, ale rozobral aj vnútorné rozpoloženie Cata, ako veliteľa. Tlak okolností a stres ukaže Cata v situácii, kde bojuje so strachom o svojho syna. Záver je tak trochu urýchlený ale prekvapujúci.
Opäť ďalšia skvelá časť. Hlavní hrdinovia ďalej bojujú za slávu Ríma, tentokrát v Arménsku. Je jedno, či je pri moci Claudius alebo Nero, kvality Catona a Macrona ocení každý:-)
Oddychové, dobrodružné, intrigánske ....a stále dobré čítanie.
Předchozí díl Den císařů mě poměrně zklamal, proto jsem rád, že v tomto díle je vše ve starých kolejích. Historie Rhadamista a Zenobie je docela zajímavá (a byla častým námětem renesančních malířů), proto jsem byl zvědav, jak bude pojata zde. Scarrow si ovšem dění poněkud přizpůsobil a nenalezneme tu ono legendární žádání o smrt, na druhou stranu by to klidně takhle mohlo být a oficiální příběh by byl jen umělou legendou za účelem neztratit tvář. Jen si nemůžu pomoci, je vidět, že se Scarrowem rozvod zamával, od té doby jsou všechny významné ženy v ději mrchy, intrikánky a zrádkyně :)
Přiznám se bez mučení, že první cca jednu třetinu knihy, jsem se relativně nudil. Nejsem nepolíben znalostí a reáliemi té doby, Corbulovo tažení znám, ale prostě jsem se v tom ději nějak ztrácel. Jakmile Cato s Macronem sbalí pingle a vyrazí na cestu, tak už to dostává ty standardní "Scarrowovské" grády. Krev teče proudem, hlavičky padají, hranice hoří. Takže jo, řečeno sportovně - od začátku druhé třetiny vidíme úplně jiný hokej ;o) Mám jen takový pocit, že autor si moc neví rady, co s Catonem juniorem a tou Macronovou ženskou. Prostě jsou tam nějak navíc. Chápu zpestření děje a rozvinutí postav, včetně trochu toho "osobního štěstí", ale, sakra, legie je přece o drsném životě a chlapském přátelství, ať to zní jakkoliv pateticky. Celkový dojem - jsem spokojený, ale nemlaskám...
Římská krev
V pořadí již sedmnáctý díl z mé oblíbené série Cato... Máte rádi historické romány? Třeba z období Říma? Neváhejte a sáhněte po této sérii... Je jedním slovem skvělá... Určitě začněte od prvního dílu a zaručuji Vám, že skončíte u tohoto momentálně posledního - sedmnáctého... Projdete si s Catem postupně celou jeho vojenskou kariéru... Určitě bych Vám doporučil i samostatně vydané knihy autora, a to Aréna a Invaze... Rovněž se dotýkají této doby... Aréna chronologicky předchází sérii Cato a seznámili byste se v ní s Macronem, v té době ještě legionářem... Invaze naproti tomu již spadá chronologicky do série Cato, doporučil bych číst po pátém dílu, tedy Orlově kořisti...
Již jsem vyzvídal u nakladatelství BB art, zjistil jsem, že na osmnáctý díl série Cato se můžeme těšit na podzim tohoto roku a pokračování by se mělo jmenovat Zrádcové Říma...
K samotné knize Římská krev...
Píše se již rok 55 našeho letopočtu a Parthové napadli Římem ovládanou Arménii... Ze země vyhnali krále Rhadamista, který je ale věrný Římu a tedy důležitý pro strategické zájmy říše... Místní velitel - generál Corbulo dostává úkol dosadit krále zpět na trůn... A k tomuto úkolu se mu velice hodí přítomnost našich dvou hlavních hrdinů - tribuna Catona a centuriona Macrona... Nebezpečná mise může tedy začít...
U mě není nad čím váhat... Kniha si u mě vysloužila plné hodnocení a v knihovně se mazlí se svými šestnácti sourozenci... Moc jim to spolu sluší... Obaly knih od nakladatelství BB art jsou skvostné...
Opět další skvělý díl.
P.S. trošku mě štve, že Rhadamistus nebyl pořádně potrestaný.
Římské příběhy mě celkem obecně baví. Scarow tomu umí dát navíc takovou jiskru. Proto zde také už držíme v ruce 17. díl série. Musím však přiznat, že si začínám pokládat otázku, kam až to chce Scarow natahovat. Macro již nemůže být žádný mladíček. Cato má za sebou 13 let pestré služby ve všech myslitelných hodnostech. Jak dlouho bude "nesmrtelným" mužem štěstěny? :) Čtení parádní, v některých chvílích jsem nemohl unést změny chování Catona, která mi do kontextu jeho povahy, jak byla rýsována předešlých 16 dílů neseděla. K tomu mě do ruda vytáčel ten slavněj král bez království. :-D
Již 17. román a příběh o nyní již legendární dvojici Macrona a Catona. Jako pozitivum rozhodně shledávám výběr místa událostí (Sýrie + Arménie) i celkovou příběhovou linku (dosazení vyhnaného krále zpět na trůn). Nicméně celá zápletka mi přijde od desáté kapitoly úplně jasná. Bohužel stále jsem se nezbavil dojmu z této série, že jde o malou skupinku lidí uvnitř děje. Podle knihy táhne několika tisícové vojsko do Arménie a já mám při líčení dějů stále pocit, že vojáků je do stovky. Malý spoiler - proč při nočním útoku na Ligeju odloží pretoriáni veškerou výzbroj i štíty a nechají si pouze kopí? (Nejsem si úplně jistý, že by pretoriáni používali kopí místo velmi osvědčených těžkých oštěpů pilum, které měl každý legionář v římském vojsku.) Rozumím, že chtěli postupovat tiše, ale štíty by jim rozhodně byly platné při ústupu nebo i v útoku. Legionář se mohl velice účinně bránit všem střelám přikrčen za svým štítem, ale bez něj byl jen snadným terčem pro nepřítele.
Jsem opravdu rád, že moji oblíbenci neukončili sovjí jízdu, tím, že se k moci dostal nový císař Nero. ba naopak, skoro to vypadá, že Cato si vysloužil další ostrouhy, je z něj Tribun.
Ano to se mě na tom líbí, nic není předem dáno ve hvězdách, ani božstvem, natož Vaším znamenitým patricijským původem.
Ano je to na Vás, na Vašich postojích k životu a v tomto případě i ke službě vlasti, nebo spíše císaři, nebo ještě spíše jeho šedým eminencím...
A to tito dva borci splňují plými došky a já jsem za to rád. je to takové oddechové, ale opravdu hezké čtení. I když zde byla zápletka jasně daná, ale je to opět na našich hrdinech, aby si s tím poradili...
Na nejvýchodnější výspě římských zájmů má tribun Cato možnost ukázat, že dokáže velet kohortě pretoriánů i na riskantním tažení daleko od spojeneckých vojsk. Má štěstí, že když už to vypadá, že by mohl selhat, tak mu záda kryje centurion Macro a pomůže se mu dostat z těžké situace, do které ho dostane krutý iberský spojenec.
Závěr naznačil, že v příště se můžeme dočkat zase velmi akčního dílu, podobným těm z tažení do Británie, takže ho budu netrpělivě vyhlížet.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Pod znakem orla |
| 2011 | Orel na lovu |
| 2012 | Orlova kořist |
| 2010 | Vítězství orla |
| 2014 | Gladiátor |
Nevím, jak dalece kniha odpovídá historickým reáliím, ale četla se dobře. Děj má spád, pořád se něco děje. Pro sychravý podzim a dlouhé zimní večery mohu leda doporučit.