Římské aféry I.
Fabio Pittorru , Massimo Felisatti
Současná italská detektivka našla své vynikající představitele v autorech úspěšného televizního seriálu. Massimo Felisatti a Fabio Pittorru, doktoři filozofie, Ferrařané, žijí nyní v Římě a pracují jako scénáristé pro film a televizi. Jsou autory detektivních příběhů, které zachycují atmosféru Říma právě tak zdařile, jako zachycuje Simenon atmosféru Paříže. Příběhy mají silnou kritickou notu a aktuálnost, ukazují dnešní společenskou džungli Říma s veškerými protiklady jak sociálními, tak politickými. Jejich detektivními hrdiny jsou členové římské kriminální policie, poctivý a inteligentní dr. Carraro a malý dr. Solmi, originální Neapolitán, který má neobyčejně bystrý detektivní čich. Oba vyšli z prostých poměrů a těžce nesou dohled nadřízených, kteří se snaží různé přestupky ututlat, je-li jejich původce z bohaté vrstvy. První novela, která popisuje pátrání kriminalistů při vyšetřování vraždy třináctileté dívky, dcery bohatého lékaře a univerzitního profesora, je vzata z prostředí nejvyšší římské společnosti, druhá, v níž je vyšetřována vražda televizního pracovníka, odhaluje skandální poměry z prostředí televize a pop-music, kde zpěváci jsou předmětem manipulace a šlágry nejvýnosnějším obchodem. Předností této knihy je kromě velmi dobré literární úrovně a zajímavé fabule s poutavou zápletkou vystižení sociálního zázemí zločinu, které umožňuje monopolně kapitalistická společnost v Itálii, kde kriminalita v posledních letech rychle vzrůstá.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Novely
Vydáno: 1987 , Československý spisovatelOriginální název:
Violenza a Roma, 1973
více info...
Přidat komentář
Oba příběhy se četly hezky, byť nastavovaly zrcadlo současné italské společnosti. První příběh se mi zdál zajímavější.
Druhý díl jsem přečetl dřív, nevím, který bych hodnotil jako lepší a který jako horší, ale možná se mi tenhle jeví o něco lepší. Zase je jeden text přeložený hůř, jeden lépe, k tomu v knize zůstaly jazykové chyby (až směšné). Čtenář získává obraz římské společnosti sedmdesátých let s mnoha problémy sociálními - zneužívání moci, bující mafie, posilující levicové tlaky ve společnosti, prostituce, předčasné dospívání. K tomu mi zase naskakovaly myšlenky, jak se to tady v době normalizace muselo hodit jako "zrcadlo" prohnilému kapitalismu, i když i to je možná silnější ve dvojce.
Solmi je tu trochu upozaděn oproti dvojce, spíš je prostor dán Carrarovi. Ale čte se to dobře a jako oddechovka to jde.
Oddechové retro detektivky ze 70. let dvacátého století, kdy počítač zabíral celé místnosti a mobily neexistovaly. Tomu odpovídá poklidné tempo a srozumitelnost děje.
Snad více než o způsob provedení a vyšetřování kriminálních činů šlo v obou příbězích o to poukázat na prohnilost italské společnosti, politické vlivy, korupci, šílenou "autocenzuru" policistů před nadřízenými a stálý pocit subordinace nemajetných před majetnými a mocnými. V druhém příběhu jsou výstižně popsané praktiky v šoubyznysu, které se ani po 50 letech nezměnily. Zajímavé, napínavé, přínosné čtení.
Oddechové čtení. Oba příběhy jsou zajímavé a děj plyne rychle.