Římský stát a katolická církev ve IV. století
Josef Češka
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/444454/bmid_rimsky-stat-a-katolicka-cirkev-ve-4-bH6-444454.png
4
3
3
Dílo mapující historii vztahu římského impéria s formující se katolickou církví ve 4. století, zkoumá také problematiku spojení státu a církve a mocenské prostředky a ideologii ve prospěch státní a církevní jednoty. Edice: Spisy Univerzity J.E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta = Opera Universitatis Purkynianae Brunensis, Facultas philosophica; 240... celý text
Přidat komentář
Vysoce ideologická knížka, v níž se odkazy na úctyhodné prameny mísí s odkazy na Marxe a Lenina. Lze tu najít řadu vyložených spekulací (např. Konstantin nedostal Nový zákon s Apokalypsou, protože by se mu nelíbila - ovšem každý, kdo má alespoň základní pojetí o dějinách katolické církev ví, že biblický kánon byl definitivně uzavřen až na Tridentském koncilu), řadu chyb vycházející ze zjevné (účelové?) neznalosti církevní nauky a tomu, jak funguje (i když se asi není čemu divit, když sám autor v úvodu deklaruje, že vlastně naukové spory považuje za nepodstatné). Vše prostě prostupuje měřítko (které rovněž sám autor přiznává), a sice že se za vším se má hledat politické pozadí a materiální motivaci, což prostě u náboženství nejde (přičemž neříkám, že o ně nejde nikdy, ale rozhodně ne především - což by ostatně také mohl autor, který zhusta nadává křesťanům do fanatiků, vědět). Účelem zkrátka není nic jiného, než ukázat, jak je křesťanství špatné, přičemž nejhorší jsou katolíci, o něco lepší jsou ariáni (jejichž nauka mu připadá "logičtější" - vskutku zvláštní, vzhledem k projevovanému nezájmu o náboženství), pak samozřejmě donatisté (ve kterých tak trochu zahlédne třídní bojovníky) a nejlepší jsou samozřejmě staří dobří pohané. Ovšem i u nich oceňuje především jejich etatistický kult, který mu nepochybně musí imponovat.
Ne, není to úplný odpad, jistou výkladovou hodnotu je třeba tomu přiznat (třeba zajímavé je srovnání Konstantina II. a Konstanta na str. 48) ale bohužel je to téměř zcela přikryto pod tím bolševickým balastem.
Až se člověku nechce věřit, že to napsal renomovaný historik. Ano, byla to ještě tvrdá normalizace, ale pak se nabízí otázka, proč se po roce 1989 neudělalo nějaké další, "očištěné", vydání...
Po Konstantinově legalizaci křesťanství a vynuceném vyhlášení Ježíše Bohem r. 325 začaly mezi církevními sektami nesmiřitelné boje o formulace věroučných dogmat a o faktickou moc, napojenou úzce na císaře.
Projevovaly se neustálými exkomunikacemi, vyhnanstvím, ba i vražděním oponentů, což trvalo do konce IV. století (pochopitelně i déle, avšak další historie není předmětem zkoumání této práce), kdy bylo minoritní pojetí věrouky císařem prohlášeno a povoleno jako jediné platné, a vyznávání, jakož i veškeré veřejné projevy jiného se trestaly. Nakonec byly přísně zakázány i veškeré projevy někdejších antických kultů včetně uctívání bohů a svátků včetně např. olympijských her, čímž začala doba zhoubného středověkého temna, jejíž důsledky pociťujeme trpce dodnes.
Češkova práce je přísně vědecká, bezmála každá druhá věta je ozdrojována dobovými prameny, citacemi a dalšími materiály. Natolik detailní dílo o tomto kousku historie končící antiky a počátcích církve rozhodně nemá v českém jazyce konkurenci a kdoví, zda v jiném. Zájemcům doporučuji jako zásadní dílo k danému tému.
Štítky knihy
4. století římská říše církevní dějiny, dějiny církve
Autorovy další knížky
| 2000 |  Zánik antického světa |
| 1998 | Od katakomb ke světové církvi |
| 1983 |  Římský stát a katolická církev ve IV. století |
| 1987 |  Poslední století starověku |
| 1976 | Římský dominát |
Připomenu, že autor se sám označil za katolíka, a že jeho knihy po revoluci vydala katolické nakl. Vyšehrad. a silně prokatolické Centrum pro studium demokracie a kultury. Dnes již kupodivu existují katolíci, schopní vidět minulost své církve v realitě doložených historických faktů a vyrovnat se s nimi. Ne všichni blázniví fanatici jsou však schopni takové práce i jen přečíst, natož se smířit s realitou.
Tato významná práce se stala základem pro nejčtenější a komplet vyprodanou porevoluční Češkovu knihu Zánik antického světa právě z Vyšehradu, a je v základních faktech shodná s autorovými vysokoškolskými skripty.