Říše slova: Jazykové dějiny světa
Nicholas Ostler
https://www.databazeknih.cz/img/books/65_/65661/bmid_rise-slova-jazykove-dejiny-sveta-ggA-65661.jpg
5
22
22
Dějiny světa v posledních pěti tisících letech jsou především dějinami jazyků, které jsou tím, co pojí lidská společenství a umožňuje jim sdílet společnou historii a předávat ji z generace na generaci, vyprávět ji dál a dál. Přesto se však o dějinách největších světových jazycích mluví a píše je velmi málo. Říše slova Nicholase Ostlera je prvním textem svého druhu, který vypráví příběhy jazyků v celé jejich okouzlující škále. Věnuje se převratným novinkám na poli vzdělání, kultury, diplomacie, s nimiž přišli mluvčí sumerštiny na Předním východě, ale i novodobému úspěchu arabštiny, neobyčejné houževnatosti a odolnosti čínštiny v průběhu dvaceti století nájezdů a vpádů zvenčí, rozšíření sanskrtu ze severu Indie až na Jávu a do Japonska, sebevědomé řečtině, ale i zápolení, z něhož vzešly moderní evropské jazyky, neopomíjí ani příčiny celosvětového rozšíření angličtiny. Stejně jako vzestupy jazyků jsou i jejich pády a neúspěchy neméně fascinující. Proč se němčina nerozšířila stejně jako angličtina? Proč egyptština, která přežila tři tisíce let cizí nadvlády, nakonec podlehla arabštině? Proč je holandština v dnešní Indonésii téměř neznámým jazykem, ale angličtina v Indii zapustila kořeny, přestože Britové vládli Indii stejně dlouho jako Nizozemci ve Východní Indii?Nicholas Ostler v Říši slova ukazuje, že jazyk je jedním z hlavních charakteristických rysů každého národa, a zároveň i to, že žádný jazyk, a to ani angličtina, která vládne modernímu světu, nemá jistou budoucnost. Stejně jako dějiny jazyků bude i jejich budoucí vývoj plný zvratů a překvapení.... celý text
Literatura naučná Historie Jazyky, lingvistika
Vydáno: 2007 , BB artOriginální název:
Empires of the Word: A Language History of the World, 2005
více info...
Přidat komentář
Krásná a velmi detailně zachycená historie lidstva, ovšem tentokrát v linii vzniku a vývoje jazyků. Autor umí připomenout zapomenuté souvislosti kultur mezi sebou, které se odrážely především na vývoji jejich řečí. Knihu je potřeba vnímat jako masivní encyklopedii a neutopit se v ní hned při prvním čtení; chce to čas.
Informacemi nabitý špalek, vyžadující k plnému pochopení úplné soustředění a ideálně i ochotu dohledávat si informace (protože znalosti z historie souvisle od Sumeru po 20. století má málokdo). Velmi zajímavý přístup - sledování šíření a ústupu jazyků v prostoru a čase ve vztahu k různým sociálním skupinám zasahuje do historiografie, sociologie, politologie a samozřejmě lingvistiky. Zvlášť z nejstaršího období jsem se dozvěděla pro mě nová fakta, u antiky jsem několikrát užasla (opravdu jsem ještě nikde nečetla, že Římané dlouho z prestižních důvodů preferovali řečtinu?), v kapitolách o Dálném východě jsem narazila na oblast, o které nevím skoro nic, přitom její staré civilizace se tolik nelišily od středomořských (a ostatně spolu byly v kontaktu).
V novějším historickém období mě občas dráždily autorovy subjektivní vsuvky, jakkoliv jich není moc. Ironický odstup od arabštiny (nerozlučně spojené s islámem) a občasné poznámky o ruštině "vzdělanců a vynikajících vědců", ke které by se za příznivějších podmínek mohly okolní národy ještě rády vrátit, se dají krátce po útocích z 11. září, resp. v době, kdy se Rusko mohlo jevit na cestě k demokracii, asi pochopit, ale soustředění mi to narušovalo spolehlivě. Druhá možnost je, že jsem naopak z intelektuální únavy věnovala moc pozornosti nepodstatným drobnostem - tuhle knihu je dobré číst dlouho, po malých kouscích, pozorně a s ochotou se učit.
Skvelá kniha nabitá informáciami do tej miery, že až praská vo švíkoch... a okrem toho, neskutočne zaujímavý a originálny pohľad na dejiny sveta !
" Příběhy" vzniku, rozvoje i pádů dějin různých národů na popředí jazyků, písma. Autor předkládá sondu napříč historií různých zemí, které sehrály nosnou roli na svých kontinentech. Vzájemné ovlivňování jazyků je jedním z aspektů historie, který je bohužel přehlížen. Každý jazyk je pojítkem lidského společenství a kniha nám předkládá studii, detailní rozpracování není možné, autor rozumně volil historicky nejznámější etapy, odpovídá na spousty otázek, které čtenáře v průběhu procházení knihou napadají. Po dočtení najednou získává historická lingvistika na zajímavosti a hlavně konkrétnosti.
Říše slova: Jazykové dějiny světa
Jednak kniha záslužná, druhak kniha obdivuhodná. Ale co hlavně: kniha strhující. Opravdu jsem nečekal, že by mě v podstatě dějepisná kniha plná dat a jmen tak hrozně bavila číst. Sledujete dějiny světa skrz to, jak se šířily jednotlivé jazyky. Vidíte velmocenské boje prizmatem komunikace a řízení říší. Dozvíte se třeba, jak to, že čínština podobná egyptštině mohla přetrvat věky. Jak se šířila arabština. Že stará řečtina byla vlastně podobná japonštině a proč z ní skoro nic nezůstalo. A můžete odhadovat, jestli podobný osud potká angličtinu.