Já jsem smrt
Chris Carter
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401756/bmid_ja-jsem-smrt-ePx-401756.jpg
5
2264
2264
Robert Hunter série
< 7. díl >
Pozná detektiv Hunter, že se dívá do očí netvorovi? Unáší, mučí a zabíjí ženy v Los Angeles, ale nepodobá se jiným sériovým vrahům. Vše si dokonale připraví, vraždí pokaždé jinak a nezanechá po sobě žádnou stopu. Je predátorem, kterého žene neukojitelná touha: zabíjet. Roberta Huntera a jeho parťáka Carlose Garciu čeká vyšetřování případu dvacetileté ženy, jejíž mrvola se našla na trávníku poblíž losangeleského letiště. Oba detektivy z útvaru ultranásilných zločinů přivolali na místo činu nejen proto, že oběť byla před smrtí krutě mučena. Pachatel ji také naaranžoval do pozice připomínající hvězdu – a to napovídá, že může jít o sériového vraha. Tušení, že jde o zločince, který bude s policisty hrát morbidní hru, se změní v jistotu, když patoložka objeví při ohledání těla vzkaz napsaný krví: JÁ JSEM SMRT. Na druhou mrtvolu vrah upozorní hned následující den, jenže tentokrát zabíjel úplně jiným způsobem. Proč tak spěchá a proč mění modus operandi? Další oběti pachatel oznamuje v dopisech – losangeleskému starostovi, detektivům speciální sekce vražd i Robertu Hunterovi osobně. Ve všech je vyzývá: najděte mě, poznejte, kdo jsem, řešení je ve jméně. Ale jaké jméno má na mysli?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2016
,
BB art
Originální název:
I Am Death, 2015
více info...
Přidat komentář
Já prostě miluju to Hunterovo často se opakující zdůvodnění jeho všeznalostí: „Hodně čtu“.
Po z mého pohledu nepříliš vydařené knize Před pádem jsem potřebovala nějakou tutovku. Volba padla na další „carterovku“, což je moje jistota a ani tentokrát mě nezklamala. Opět brilantně vystavěná zápletka se závěrečnou pointou, která má logiku. Způsob Carterova psaní mě dostává přímo do dění, líčení scén je tak sugestivní a naturalistické, že si připadám, jako bych koukala přímo na film odehrávající se přede mnou.
Čím dál víc mě ale nahlodávají myšlenky – odkud ten Carter bere inspiraci na takové zvrácenosti a zvěrstva? Je to ještě vůbec na hranici normálnosti?
U této knihy to ale bylo poprvé, co mě Carter neobalamutil – na hlavní zápletku a vraha jsem tentokrát totiž přišla vlastní dedukcí docela brzy. Nicméně to nic nezměnilo na tom, že jsem knihu opět přečetla jedním dechem až do konce.
Další naprosto skvělý díl ze série Roberta Huntera.
Bylo zde hodně prostoru i pro ostatní postavy. A nejvíc se mi líbilo, jak je příběh zamotaně napsaný. Že vám na konci dá všechno naprostý smysl.
Příběh se střídá z pohledu detektiva Huntera a vraha.
Prostě celé to zpracování je skvělé... Každým dalším dílem se jen utvrzuji , že Chris Carter je opravdu skvělý spisovatel.
Carter patří mezi moje oblíbené autory. Vždycky se jedná o dost brutální případy se solidní zápletkou. Tentokrát mi tam ta napínavá zápletka a to napětí trochu chybělo. Zůstala tam jenom ta brutalita, jako kdyby se autor upnul, jenom na to. A ke konci jsem trochu i tušila, kdo by mohl být vrahem, ale jinak knížka splnila mé očekávání.
Opět neskutečné. Je vidět, že Garciovi pauza dost prospěla. Přišel mi v tomto díle mnohem lepší.
No co říct, jako vždy když si myslíte, že víte jméno vraha tak je nakonec vše úplně jinak a zápletka? Masakr. Nevím co víc napsat. Úžasné jako vždy.
Naprostá bomba.Knizku jsem přečetla za jeden den.Pribeh absolutně vtáhl do děje během prvních pár stránek. Myslím že to není úplně knížka pro slabší povahy,protože chvílemi je dost drsná a myslím že i nechutná...Styl psaní autora se mi moc líbí a jsem si jistá že mě čeká celá série.Konec byl absolutně nečekaný, celá knížka napínavý, no prostě za mě top od začátku do konce .
Opět skvělá kniha. Nebyla místa kde bych se nudila. Vraha mi bylo líto. Nechápu, kde na to ti spisovatelé berou inspiraci. Fakt brutální.
V tomto dílo dostal Garcia víc prostoru (zdá se, že dovolená mu prospěla a trochu "zmoudřel"), ale jeho profilování vraha a charakterizování míst činu ač je správné, zní směsně. Pro mě už bude mít navždy nálepku zabedněného parťáka, který zůstává u sboru jen, aby měli zastoupení menšiny.
Jinak nastavený standart - čtivé a napínavé až do konce a přestože se formát dění pořád opakuje - mě to nevadí.
Od první třetiny jsem si byla jistá, že vím, kdo je vrah. Óoo jak jsem se mýlila. Zatím mě žádný díl nepřekvapil tak jako tenhle. Závěrečný obrat byl velmi nečekaný a srdce se mi rozbušilo takovým tempem až mi málem vyskočilo z hrudi.
Jak už je ale u Cartera zvykem, přímé řeči byly opět prkenné. Čím dál víc si však říkám, že to zčásti musí být překladem a že v aj to zní lépe, protože při každém rozhovoru jde kvalita psaní rapidně dolů. Vzhledem ke zbytku jsem ale více než ochotna toto pominout.
IG: @hanybooks
Brutální a drsné jako vždy a pan Carter je MISTR NAPĚTÍ :-) Pokaždé musím číst rychleji a rychleji, protože se nemůžu dočkat co bude na další straně :-) Jak vezmu jeho knihu do ruky, nepustim dokud nepřečtu :-)
Tak takovou dávku brutality jsem vážně nečekala! Rozuzlení jsem četla se zatajeným dechem. Doporučuji!
Když zrovna nevím co, tak šáhnu po Carterovi. Výsledek spokojenosti je zaručený.
U čtení se ale říkám, kdo je větší magor. Jestli spisovatel, nebo já :-D
Brutalita je fakt šílená..
Asi přesedlám na nějakou guilty pleasure romantiku :-D
Já ty jeho knihy miluji. Teď v době mé čtecí krize se díky jeho knihám cítím lépe. Jen už mi začíná trochu vadit ten stále se opakující postup kdy Hunter na konci příběhu přijde na jméno vraha. Nikomu nic neřekne, vypraví se tam sám a jako zázrakem přežije. Chtělo by to míň předvídatelný konec.
Po přečtení Zloby jsem si myslela, že už mě nemůže absolutně nic překvapit. Jak naivní jsem byla! Chris Carter se vyžívá v sadismu a brutalitě tak dokonale, až mám podezření, že sám je jedním z jeho zvracených vrahů.
Příběh krásně plynul, neměla jsem potřebu knihu odložit, spíš naopak. Trochu mi však přijde, že je Garcia - parťák - „jen“ do počtu, protože Robert si dokáže vystačit sám se sebou, protože jak sám říká: „Hodně čtu.”
Opět doporučuji a mám štěstí, že mi ještě zbývá několik dalších dílů. Už se nemůžu dočkat.
Toto je první kniha Chrise Cartera, kde jsem si tipnul vraha a bylo to správně a pak přišel zlom a já čuměl jak vyjevený, to co nám autor v druhé půlce odhalil, jsem tedy nečekal. Carter opět překvapil.
U každé jeho knihy se divím jak hnusně a nechutně umí popsat vraždy a říkám si, že nic horšího nemůže přijít a ejhle zas je ta hranice překročena. A vývoj netvora a červa je fenomenální.
Skvěle napsáno, tušila jsem od začátku, kdo bude vrah, ale stejně jsem byla překvapená! Takové knihy mám ráda!
Autorovy další knížky
| 2013 |  Dvojitý kříž |
| 2016 | Zloba |
| 2015 | Jeden za druhým |
| 2013 | Noční lovec |
| 2016 | Já jsem smrt |
Knihu jsem četla docela dlouho, protože ta knížka je tak brutální, že jsem musela odkládat. Jako na Cartera jsem zvyklá, ale tohle jsem vůbec nedávala a i jsem si říkala, že touto knihou se sérií končím. Jako co to bylo? Detailní popisy neskutečně sadistických vražd, mučení, za mě tahle ohromná brutalita zastínila v knize úplně všechno, bylo mi z toho zle psychicky i fyzicky. A i z toho důvodu, že jednou z postav, byť tak nějak spíš vedlejší, bylo jedenáctileté dítě.
Rozuzlení mě hodně překvapilo, podezření na vraha jsem neměla, vlastně jsem ani neměla sílu přemýšlet, kdo a proč, tolik jsem byla zabředlá v tom hnusu. A docela mě překvapuje, že někdo pachatele dokázal odhalit. Já tam žádná vodítka nepostřehla.
Díky závěru jsem se rozhodla, že v sérii pokračovat budu, i když už mi Carterova tvorba připadá trošku šablonovitá a Hunter takový nadpozemský hrdina. Nicméně mám Huntera i Garciu ráda, náměty, zápletky, zvraty a rozuzlení bývají skvělé, ale v tomto dílu to pro mě všechno zazdila ta brutalita, jako by autor za každou cenu potřeboval čtenáře vykoupat v hektolitrech krve. Mně nevadí mrtvoly, ani ta krev, ale mučení lidí zaživa.
Chtěla jsem dát 3*, ale závěr mě přesvědčil na 4*. Masakr...