Počátek
Dan Brown
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351159/mid_pocatek-EaL-351159.png
4
2721
2721
Robert Langdon série
< 5. díl
Robert Langdon, harvardský profesor symbologie a náboženské ikonologie, přijede do ultramoderního Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zde zúčastnil významného oznámení – odhalení objevu, který navždy změní tvář vědy. Pořadatelem společenského večera je čtyřicetiletý miliardář a futurista Edmond Kirsch, jenž se díky svým oslnivým supermoderním vynálezům a odvážným předpovědím stal celosvětově uznávanou osobností. Kirsch, který před dvěma desetiletími patřil k prvním Langdonovým studentům na Harvardu, se chystá zveřejnit přelomový vědecký objev… který zodpoví dvě ze základních otázek lidské existence. Po zahájení společenské akce Langdona a několik set dalších hostů zcela uchvátí velmi originální prezentace, mnohem kontroverznější, než si Langdon původně představoval. Pečlivě naplánovaný večer se najednou promění v chaos a hrozí, že Kirschův vzácný objev bude navždy ztracen. Langdon je v bezprostředním ohrožení nucen učinit zoufalé rozhodnutí, aby z Bilbaa unikl...... celý text
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem během pár dní na dovolené. Zvláště pro vědecky založené čtenáře doporučuji.
Pro mě nejslabší z Brownových knih. Dobrá myšlenka, ale místy překombinované, rozvláčné, hlavně prezentace objevu, to byla snad půlka knížky. Ale četlo se to dobře, Brown psát umí, k zamyšlení je to taky. Jen zbytečně dlouhé.
Počátek je trochu jiný, než ostatní knihy s Robertem Langdonem - zejména proto, že spíš než historie se nenásilně dotýká budoucnosti a technologií. Je to trochu jiné, než na co jsme zvyklí, ale to rozhodně neznamená, že je to špatné. Mně osobně chybělo pořádné napětí a pořádná akce, popravdě tu nebylo ani mnoho nečekaných zvratů, ale přesto čtete, čtete... a najednou koukáte a jste před koncem knížky. Má to spád a čte se to dobře. Dan Brown prostě umí psát a krom toho má můj upřímný obdiv za to, kolik informací si pro stvoření téhle knihy musel sehnat. Robert Langdon stárne, ale pořád má svoje charisma, a vlastně to ve výsledku není vůbec špatné. Na pět hvězdiček to ale tentokrát nemá :)
Od prvních řádků se mi knížka velmi dobře četla. Postupně mě přestaly bavit dlouhé komentáře a vysvětlivky, tak jsem trošku přeskakovala, konec malinko zklamal, nicméně celkově moc hezká knížka. Člověk se může poučit a zamyslet.
No paráda.
Kdybych měla hodnotit všechny knihy Dana Browna, bylo by to lehce horší než Šifra, která u mě asi vede. Ale to by musela být škála hodnocení alespoň od 1 do 100. A jelikož není, tak i zde dávám 5* :-)
Opět moc hezky propracovaný příběh. Nechápu, jak tohle někdo dovede vymyslet. Veškeré popisy budov v zemích, které jsem v životě nenavštívila a ani zřejmě nenavštívím, popisy fyziky, chemie, počítačů.... Tohle jsem zatím u žádného autora nezaznamenala a jelikož tyto popisy nejsou zdlouhavé, ale tak akorát (aby nebyly nudné), je to pro mě obrovské plus.
Pár věcí jsem předvídala, pár ne. Nemůžu popřít, že schéma příběhu je opět stejné, nepřekvapivé. To je menší minus, ale vzhledem k tomu, že to není to "gró", tak to v nejmenším nevadí. Musím přiznat, že jsem na začátku čtení zalistovala trochu na konec a i když jsem si to vyloženě nečetla, jen prolítla očima, tak jsem tušila, kdo za vším stojí. Takže mi to pomalu dávalo vše smysl.
Suma sumárum, opět senzační příběh z ruky Dana Browna, který jistě nadchne čtenáře ve všech věkových kategoriích.
Mám dojem, že knížka byla víceméně o ničem. Brown jede pořád to samé schéma a navíc ho hrozně natahuje. Nijak pozitivně na mě nezapůsobilo, že k startující události ("pečlivě naplánovaný večer") došlo až po stránce 100. Závěrečné odhalení jsem trochu čekala. Irituje mě, že se v knize skoro nic neřekne hned napřímo, ale někdo se šokovaně podívá na obrazovku/text/symbol... a nemůže uvěřit tomu, co vidí. Čtenář pak musí pokračovat někdy o pořádný kus dál, aby se dozvěděl, co to tedy je. Pořád mi naskakovala asociace s click baitem :) (ale to jen tak na okraj). Příběh sám o sobě je hrozně slabý, nejdřív se všichni scházejí na "pečlivě naplánovaný večer", pak nastane chaos, pak Langdon s krásnou ženou celkem snadno cestují na pár míst (tady je to vícemeně jen na tři), vyřešeno, odhaleno. Spoustu (vážně spoustu) času zabírá Kirschova prezentace objevu. A tak se z hrozně jednoduchého příběhu stane 500 stran. Odbočky od hlavní linky mě taky nezaujaly, takže na knize nevidím vlastně nic pozitivního, možná až na message o lásce. Tento příběh bych tedy ke čtení nedoporučila.
Dan má vždy šialene opantá príbehom, takže namiesto normálneho života, čítam len jeho knihu. Má to cca 600 strán a vždy sa to zhltne za 3 dní. Milujem, že popri napínavom príbehu dostanem vždy aj obrovské množstvo informácií a vždy sa tak trochu vzdelávam jeho knihou. Dan je magický spisovateľ (až niekedy rozmýšľam, či to tak trochu nie je novodobý Umberto Eco).
Kdo je po Andělech a démonech a Šifře mistra Leonarda stále nedosycený tajemnými symboly, utajenými bratrstvy a konspiračními teoriemi, určitě si v knize Počátek opět přijde na své. I když nemohu popřít, že se mi kniha četla dobře, doufal jsem, že se autor vymaní ze svých stereotypů a přijde s něčím novým. Bohužel setrvává ve stejném schématu, jen kulisy přenesl z Itálie a Francie do Španělska. Jinak jsou knihy napsané stále podle téhož kopyta - fanatický vrah, úkladnost církve sahající do nejvyšších kruhů, prof. Langdon a krásná dívka, poselství ukryté v kódech, temné krypty... Zatímco u Jamese Bonda takové schéma patří ke kánonu, Langdon už po třetí působí stále stejným, a tudíž nepřekvapivým, a proto poněkud nudným dojmem.
Četla jsem zatím Inferno a Andělé a démoni a navzdory hodnocení zde na databázi je pro mě zatím Počátek nejlepší. Kniha se četla sama a moc mě bavila postava Winstona.
Trochu zdlouhavé, místy překombinované, i přesto spousta námětů na zamyšlení, překvapivý závěr.
Extrémně zajímavé téma se vším, co k tomu patří. Dogmatické církve v kontrastu se špičkovými technologiemi a vědeckými poznatky, reálné lokace... Do čtení jsem se přesto musel celou dobu nutit. Na rozdíl od Ready Player One, kde jsem se musel brzdit a litoval jsem, že kniha není delší, toto mi vůbec neutíkalo.
Dan Brown píše zajímavým stylem. Někdo je schopný během románu prosvištět několik století, zatímco tady si celá kniha vystačí s jediným večerem. A možná v tom je ten problém. Jedna minuta trvá několik stránek často velmi detailního faktografického popisu dané scény, což začne být po čase vysilující.
Kniha bohužel také trpí logickými lapsy. Geniální programátor chce světu předat klíčové poselství, které si však zakóduje neprolomitelným heslem a toto heslo NIKOMU neřekne, přestože má podezření, že by mu někdo mohl usilovat o život. POZOR, BOJLER! Navíc je ohrožený rakovinou slinivky v termálním stádiu s prognózou několika dní života. Přesto přese všechno neučinil žádné opatření k tomu, aby jeho objev spatřil světlo světa i v situaci, kdy by náhle zemřel. To je na génia trošku hloupé, ne? Ještěže tu ale máme symbolologa Langdona, jinak bychom byli namydlení společně s Edmondem Kisrchem.
Být Robertem Langdonem, tak nechodím na žádná senzační odhalení a vůbec ne tam, kde se objevuje nějaká lepá a chytrá děva. Mohlo by se mi totiž stát, že budu opět s touto děvou pobíhat po evropských památkách s nějakým bizarním zabijákem v patách. A nebo ne, ať to radši R.L. dělá, protože jinak bychom nedostali žádnou dávku googlovsko-wikipedického thrilleru Dana Browna. Googlovsko-wikipedického proto, že ke čtení /anebo v mém případě poslechu/ tohoto typu knih si ještě přidejte dobu, po kterou si budete informace získané čtením prohlížet na těchto vymoženostech moderní doby - půjde o známé či méně známé církevní stavby i muzea, progresivní fyziky nebo moderní umělce, kteří postavili obří pavoučici nebo si nechali patentovat zvláštní odstín modři. A to mi asi na Brownovkách vyhovuje nejvíc - těm naprosto šíleným příběhům to dává jakýsi ráz reálnosti, protože čtenář si může daná místa virtuálně či reálně odejít a říkat si: aha, tudy běželi, tady zatočili a tady se na tom schodišti se pan profesor utkal se záporákem. Možná že Brown i dostává provize z těch turistických prohlídek, které se na motivy jeho knih konají. A proč ne.
Kniha je dostatečně zábavná, což nic nemění na tom, že některé pasáže jsou až neuvěřitelně zdlouhavé a je až komické, jak například postavy letící vrtulníkem poté, co je málem někdo zabil, nahlas debatují o architektonických zvláštnostech barcelonských bulvárů. Ale i to k Brownovi patří... Akorát ten závěrečný plot twist mi nějak nesedl k tomu, jak byly postavy celou dobu popisovány (víc už ani ťuk, abych nespoiloval.
Nakonec tedy solidních 70%
Zřejmě půjdu proti více komentářům, které jsem četl, ale podle mne rozhodně patří Počátek k těm lepším Brownovým. Znám všechny, některé i ve filmové podobě.
To říkám i přesto, že si tentokrát vzal „na mušku“ samu podstatu náboženství, víry ve stvoření člověka a jeho budoucnost.
Rád ve svých komentářích používám krátké citáty z románu, které vystihují jeho myšlenky. Tentokrát se tomu vyhnu, dovolím si jenom jeden citát, aniž bych něco prozrazoval a sice Edmondovu modlitbu „Za budoucnost“. (Edmond Kirsch, IT expert, hlavní postava románu, je zapřisáhlý ateista): “Nechť naše filosofie udrží krok s našimi technologiemi. Nechť náš soucit udrží krok s naší mocí. A nechť je motorem změn láska, nikoliv strach.“
Možná proto, že mi připomíná známý morální imperativ obsažený ve výroku Václava Havla: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“
Samozřejmě opět, jako v jiných Brownových románech, profesor Langdon spolu s krásnou ženou uniká, někdy s větší někdy s menší pravděpodobností možného průběhu, pronásledovatelům. Ale to Brownovi rozhodně nevyčítám, protože samotný motiv příběhu je závažný a tyto dobrodružné pasáže na tom nic neubírají.
Samozřejmě jsem byl zvědav na to senzační odhalení a avizovaný převratný vědecký objev
a byl jsem zvědav, jak z toho Brown vybruslí. Takže jsem se zaměřil jiným směrem a bylo proto pro mne překvapivé, jak prostý a v podstatě předpokládatelný to byl závěr.
Na jedné z prvních stránek knihy je krátký odstavec nazvaný „Fakta“:
Veškerá umělecká i architektonická díla, vědecké údaje a náboženské organizace v tomto románu jsou skutečné.
Nepochybuji, že to je Brownův styl, vymýšlí si příběh, ale zasazuje jej do reálných kulis. Nicméně klobouk dolů před kvantem informací, které musí při stavbě příběhu vstřebat. Ovšem, aby je mohl použít a vložit do děje, rámcově musí o těchto věcech a faktech především vědět a potom si třeba doplnit podrobnější znalosti.
I přes autorovo konstatování mám ve zvyku, aspoň u takových románů odehrávajících se v reálném prostředí, některé věci, místa a události si aspoň trochu ověřovat. Není to projev nedůvěry – sám se touto cestou dozvídám něco navíc. U notoricky známých např staveb Sagrada Familia, Casa Milà atd mě spíše dostává jejich detailní popis a využití v příběhu. Jejich důvěrná znalost, kterou v knize Brown prokazuje, musí vyplývat, podle mne, jenom z přímé návštěvy těchto míst a zdá se i míst, kam se běžný návštěvník nedostane.
Brown zde, prostřednictvím Edmonda Kirsche, dále pracuje s mnoha odbornými termíny, týkajícími se vývoje, chování a stavu vesmíru, které musel prostudovat: např. kambrická exploze, entropie a entropie vesmíru v souvislosti s druhým termodynamickým zákonem, atd, atd. Takže chvílemi román připomíná populárně vědecký výklad o vesmíru a různých fyzikálně chemických procesech. V žádném případě ale nenudí, naopak. Pro mne byla kniha velmi zajímavá a přínosná i tím, že jsem sám řadu těchto jevů či událostí musel dohledávat, abych se orientoval.
Malinko jsem si v románu připomenul HAL 9000 z Vesmírné odysei A. C. Clarka, případně něco ze Zero Marc Elsberga.
Nicméně mně se kniha velmi líbila a mohu jenom doporučit.
Od Browna jsem čekal přiznam se víc. Počátek není jeho nejlepší kniha. Kdyby kniha nebsahovala podrobný popis vsech památek kolem kterých se hlavní hrdina jen mihne, mohla mit polovinu stran a větší spád. Závěrečné odhalení ke kterému kniha spěje není zrovna prevratna. Není to vyloženě spatne. Brown umí psát, ale čekal jsem víc.
Šokující objev? Ani ne... alespoň pro ateistu používajícího zdravý rozum a majícího jakous takous schopnost extrapolace.
Prezentace šokujícího objevu? Velmi efektní.
Pan profesor Langdon? Naštěstí už opustil superhrdinské kousky z raných dob své literární kariéry, působí sice trochu utahaně a ne tak geniálně, zato lidštěji.
"Senzační odhalení pozadí"? Asi tak od poloviny knížky jsem měla vážné podezření, že to bude takhle... i když se autor lehce vkradl do legendární Clarkovy 2001, dejme tomu.
Závěrečné vyznění? Pravděpodobně by mohlo odpovídat skutečnosti - nic moc by se po zveřejnění "světoborného objevu" nezměnilo.
Speciální bonbonek pro mě, za který zvyšuji hodnocení: dostala jsem neodolatelnou chuť vyrazit na poznávačku do Španělska a prohlédnout si Guggenheimovo muzeum i Sagradu Familii osobně. Tohle by byl teprve ten pravý mimořádný zážitek, kterýžto mi Brownova knížka prostě neposkytla. Na zábavné a místy napínavé odpoledne, OK. I několik zajímavých námětů k zamyšlení se našlo. Ale žádný thrillerový Rolls Royce to není. Dobré tři a půl hvězdy bude tak akorát.
Četla jsem všechny knihy ze série Langdon a musím říct, že tato mě zklamala nejvíce. Děj byl natažený, dlouho mě kniha nebavila. A konec to upřímně moc nezachránil. Knihu jsem dočetla po více jak roce. Spousta popisu a děj žádný, pro mě to nemělo spád ani pořádnou zápletku, chyběly mi symboly nějaký vstup do minulosti...
Moje první knížka od Browna. Vybrala jsem si jí na základě ČV. Chvilku mi trvalo se začíst ale pak to už šlo jedna báseň. Je to skvěle vymyšlené - i když konec - co jsme a kam spějejme mi zas tolik neříkal. Každopádně oceňuji to, proč jsem si knížku vybrala. Moje milovaná Barcelona. jak kdybych byla včera v Sagrada Familia nebo Casa Mila, Park Guel... Bylo příjemné si tato místa oživit prostřednictvím knihy.
Opět skvělá zápletka, nápad, zpracování.. kniha napínavá, poučná, líbí se mi, jak popisem uměleckých děl, historie a míst mě dokáže vtáhnout do děje.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Počátek |
| 2013 |  Inferno |
| 2010 | Ztracený symbol |
| 2008 | Anatomie lži |
| 2005 | Digitální pevnost |
Kniha se čte snadno, rychle. První kniha, kterou jsem od autora četla byla pro mě jedním dechem. U této (pro mě druhé) jsem se již tolik do příběhu neponořila. Bohužel mi příběh přišel trochu jako přes kopírák. Možná jsem čekala od knihy trochu víc, přesto knihu hodnotím pozitivně.