Robin
Zdena Frýbová
Robin je hrdina jedné z nejúspěšnějších knih Zdeny Frýbové – a je to hrubosrstý foxteriér. Toto nevinně vyhlížející štěně mělo být strážcem idylické pohody a radosti u rodinného krbu. Všechno se však vyvinulo úplně jinak a roztomilý Robin doslova rozhýbe „svou“ rodinu nejen toulkami po Praze a útěky do rozlehlých šumavských hvozdů. Je tvrdohlavý, rád se předvádí a vymýšlí rafinované kousky, aby prosadil svůj názor. A tak Robinova rodina proti své vůli začne žít úplně nový, nevšední život, kterým není vždycky nadšena.... celý text
Přidat komentář
Velmi milé a velmi humorné čtení. Knihu asi více ocení milovníci zvířat, pejsků obzvlášť, neboť jim připomene situace, které velmi dobře znají ;-)
Asi jsem na to moc stará nebo mladá, nevím. Ale tohle mě opravdu nebavilo. Dlouhé roky jsem slýchávala, jak skvělá knížka to je. Asi pro jinou cílovku. Vyslechnuto jako audiokniha v nepřekonatelném podání legendární Hany Maciuchové.
Tato knížka mi potvrdila, že je často důležité, v jakém věku člověk knížku čte. Pamatuji si, že když jsem ji kdysi četla někdy na konci základky, velmi se mi líbila. Letos jsem se v rámci ČV rozhodla, že si ji po 20+ letech dám znovu a musím říct, že vůbec nechápu, co se mi na ní líbilo. Děj možná z počátku psaný zábavným stylem se mi po několika opakování téhož začal zajídat a zápletka s Ruth už jen korunovala nesmyslnost popisovaného. Nemluvě o tom, že to, co mi asi kdysi mohlo přijít vtipné, mi s postupem času přijde spíše rozčilující nebo stresující.. Ano, nikdo holt nemládneme :D
Jelikož mám moc rády psy a zažívám s nimi taky všelijaké chvíle, je tato kniha pro mě jednou z nejlepších knih mého života. A koukám, že to má i druhý díl, to jsem nevěděla.
Bohužel tuto knihu už jsme měli doma dvakrát, někomu se půjčila a už ji nevrátili. Budu muset shánět znovu.
Já ji poslouchala a je skvělá,vtipná a p.Macuichová ji namluvila božsky,,moc se mě líbila ...
Humorné příběhy foxteriéra Robina vám rozhodně můžou zlepšit náladu, projasnit den. Mě v některých chvílích od smíchu úplně bolela bránice, některé situace popsané v knize byly jako vystřižené z mého života se psím kamarádem.
Humorné příběhy psa Robina z jeho života a prováděných kousků svým dvounohým páníčkům. Některé příběhy se nám všem jistě v životě staly.
Začátek knihy jsem si užila a dobře se bavila. Postupně jak šel děj, zdálo se mi, že se motám v kruhu -kolem toho psa. Přívaly textu na každé téma - například o tom, co Robinek žere a nežere, vždy obsáhly větší množství kapitol. Když jsem pochopila princip knihy, četla jsem už jen první kapitolu nového tématu a ty další, kde se už informace opakovaly a rozebíraly donekonečna, jsem přeskočila.
O psovi samém se raději vyjadřovat nebudu. Můj obdiv nezískal...
Robin byl skvělý, ale nejvíce mě bavila tetička Hana a Ruth. I když Vašek - Vivian by netvrdil, že to byla sranda k popukání.
Audioknihu načetla paní Maciuchová a mně se to hezky poslouchalo. Taková milá oddychovka k pobavení.
Do Robina jsem se pustila kvůli jednomu bodu Čtenářské výzvy; nějak mi ta knížka přišla momentálně z nabídky nejstravitelnější.
Naběhla jsem si. Neoblibuju úplně humoristické romány. Respektive, čím jsem starší, tím - asi paradoxně - víc a víc rezignuju na to, čemu sama pro sebe říkám "bakalářský humor" ( podle legendární komediální TV série Bakaláři). Nostalgie nefunguje.
Zajímají mě psi. I vztahy. A Zdena Frýbová byla všestranná autorka a obliba jejích knížek mluví za mnohé. A taky měla smysl pro humor jako hrom a mnohé její výroky jsou neodolatelné.
Nikoliv neUdolatelné...
Kdyby třaskavě akční historky o Robinovi & spol. (vylíčené od začátku do konce tím samým hýřivě hutným jazykem a doslova prošpikované trochu stereotypními a přehnaně komickými dialogy) zaujímaly polovinu stávajících stránek, asi bych dočetla bez pocitu zahlcenosti a víc bych se zasmála. Tohle mě spíš zmohlo.
"Humorně" laděné příběhy foxteriéra Robina, který svým tvrdohlavým chováním přivádí své páníčky k infarktovým stavům....
Vzhledem k tomu, že bydlíme v paneláku, tak nemáme žádné zvířátko, natož psa - i když děti by chtěly, ale v tomhle jsem neoblomná. Abych pravdu řekla, vůbec si nedokážu představit, že bychom si přinesli domů něco takového jako byl Robin nebo , nedej Bože, že by ho vlastnili sousedi :-).
Kniha se četla celkem dobře, Robin mě občas dost rozčiloval takže štěstí, že přišly prázdniny a s nimi brigáda socialistické práce a Ruth s Viviánem :-)
V pražském metru visí nápis: NE KAŽDÝ SI OBLÍBÍ VAŠEHO ČTYŘNOHÉHO PŘÍTELE. Z tohoto úhlu pohledu hodnotím i tuto knihu. Chápu všechny pejskaře, že se jejich zkušenosti projektují do tohoto příběhu, ale mně se nějak extra vtipný nezdál. Mám rád jiný druh humoru.
Trochu mi to připomínalo vyprávění herců z divadla, kdy banální historky kolikrát připadají vtipné jen samotným aktérům.
Poprvé jsem ji četla když mi bylo dvanáct let. A pak ještě mnohokrát. Sáhnu po ní vždy s jistotou, kdykoliv potřebuji trochu rozveselit.
Knihu jsem poprvé četla asi před 30 lety a docela se mi líbila. Kvůli čtenářské výzvě jsem se do četbu znovu pustila. Ale teď se na ni dívám jiným pohledem. Ano, jsou v ní vtipné momenty. Jenže já jsem ovlivněna zážitky se psem mé kamarádky, který je absolutně nevychovaný a rozmazlený. Vím, že za to ten pes nemůže, to jeho panička. Ale prostě už jsem tuto knihu nemohla číst se stejným požitkem jako kdysi dávno.
Naprosto oddechova a vtipná knížka. Cetla jsem podruhé a to asi po 20 letech a pamatuji, že mě bavila kdysi a bavila i nyní. Někdo má dluhy, někdo vředy a někdo foxteriera:)
Protože máme zrovna 5měsíční štěně, tak při některých situacích v knize jsem brečela smíchy.
Autorovy další knížky
1987 | Robin |
1993 | Malinkatý kretén |
1988 | Z neznámých důvodů |
1991 | Falešní hráči |
2002 | Neděle jako stvořená pro vraždu |
Bavila jsem se od začátku do konce.