Daň ze štěstí
Blanka Chlupová
Robin a Nika série
< 2. díl >
Tato knížka popisuje příběh studentů a jejich velice mladého třídního profesora. V popředí příběhu je mladý kantor Robin a překrásná studentka Nika. Mezi Robinem a třídou je neobvyklý přátelský vztah a také ho plně prožívají. Prožívají spolu mnoho dobrodružství, ale bohužel musí překonávat i nástrahy, které jim připravil život. Téměř polovina třídy, včetně Robina, se prostřídala v nemocnici. Nejhůře však na tom byla Nika, kterou po rozchodu se svým přítelem porazilo auto a v nemocnici stráví téměř rok. Léčení ztížilo její apatické chování a nechuť do života. Z „jejího“ světa ji vysvobodil teprve až Robin, který byl do ní již 2 roky tajně zamilovaný. Udělal to velice nešetrným způsobem a to nahraným únosem 6ti lidí z jeho třídy včetně sebe a Niky. Po tom, co se Nika dozvěděla, že je do ní Robin zamilovaný až po uši, nechala mu volnou cestu k jejímu srdci.... celý text
Přidat komentář
Tento druhý díl jsem objevila dlouho po první knize, a i když mám příběh celkově ráda, srdcovkou je první kniha. Přesto souhlasím, že se prostřednictvím těchto knížek ráda vracím do mládí... :-)
Moc pěkná kniha, ke které se ráda vracím. Našla jsem ji v knihovně náhodou a taky jsem si ji v knihovně koupila v nějakém výprodeji, protože knihu vyřazovali, protože se nepůjčovala. Což nechápu. Příběh je naivní. Přesně ve stylu devadesátek. Ale moc ráda jej čtu. Příběh totiž umí pohladit a potěšit.
Krásný dívčí román , který byl pro mě v mých náctiletých dobách jedním z nejhezčích co jsem četla :-) Vzal mě za srdíčko a moc ráda na něj vzpomínám.
Dan ze štěstí jsem četla, když vyšla jako novinka a knížka mě uchvátila a moc bavila. Robina nešlo nemilovat.
Nádherná knížka, když jsem ji poprvé přečetla, bylo mi líto, že tyto časy už jsou dávno pryč, a že něco podobného nemohu zažít. Nicméně si myslím (a doufám), že podobní lidé, jako hrdinové opravdu existují, protože jsem nedávno pár takových přátel objevila. Další z mých srdcových knížek, které bych každému doporučila.
Druhý díl Daň ze štěstí (první je Prázdniny na vodě) jsem dlouho oddalovala, než jsem si ho přečetla. Věděla jsem už tak trochu, co mě čeká. Nakonec mě příběh zaujal, ale opět mi vadila "dokonalost" postav.
Konec bych si možná představovala jiný, ale pak, když jsem si přečetla Taxis, který nepřímo navazuje na knihy, jsem s koncem spokojena.
Bylo to velmi oddechová, přišlo mi to velmi nepravděpodobné, že by se tohle mohlo stát a také trochu dětské, proto to beru jako oddechovou četbu.
Tuto knihu jsem četla už dávno. Nicméně si pamatuji, že se mi kniha moc líbila a četla jsem ji několikrát.