Robinson Crusoe
Daniel Defoe
Těžko bychom hledali čtenáře, který by už od dětských let neznal – většinou ovšem v úpravách či převyprávěních – jádro tohoto klasického díla anglické literatury. A kolik nejrůznějších robinsonád se inspirovalo během staletí Defoeovým barvitým líčením, které vzniklo v roce 1719. Příběh „zvláštních podivuhodných dobrodružství námořníka z Yorku“ přesahuje svou éru: čteme ho jako nesmrtelný příběh o lidské odvaze, nezdolnosti i zvídavosti. Do češtiny byl Robinson Crusoe přeložen poprvé již roku 1797, důvěryhodný překlad však vyšel až o století později a novější verze pocházejí z let 1920 a 1933. Českému čtenáři se nyní dostává do rukou nový moderní překlad Martina Pokorného.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2022 , TémbrOriginální název:
Robinson Crusoe, 1719
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Kdyby jste se podívali do slovníků a hledali slovo "vůle", tak by jste tam měli najít Robinsona Crusoe! Jeho vůle přežít a znovu se shledat s milovanými byla silnější než cokoli jiného. A mně jako fanouškovi survival pořadu s Bearem Grillsem, jsem fascinovaně četl jeho "survival" s otroctvím, s ostrovem a domorodci. Zároveň jsem k panu Crusoovy vzhlížel s obrovským respektem, protože pro mě myšlenka, že bych byl sám dlouhé roky na ostrově, mě přiváděla k šílenství (nemám rád samotu).
Určitě mohu doporučit všem dobrodruhům!
Četl jsem jako malý kluk, doteď si pamatuji napětí při kanibalském rituálu. Dobrodružné a napínavé.
Z doslovu Aloyse Skoumala - názor Masarykův z r. 1893: "V tisíci případech z tisíce by Robinson musil v boji s nepodrobitelnou přírodou, ve své nicotě a samotě podlehnouti a sklesnouti na zvíře, zde naopak se tvrdí, že rostl nad sebe... Pudem vycítíme, že Defoe nemohl míti pravdu... Proto Robinson není realistický a není umělecký."
Naprosto souhlasím a navíc mi vadily chyby v textu a logické blbosti: s.63 - "Nemaje inkoust, pera ani zápisníku..." s.63 - "Zachránil jsem z lodi nepotřebnosti jako papíry, pera a inkoust..."
s. 57 - "Vítr burácel celou noc, a když jsem ráno vyšel a vyhlížel na moře, loď jsem už nespatřil. X s.79 (Po tom, co 12 dni vynášel věci z lodi) "Když jsem se pak zahleděl k troskám korábu, zdálo se mi, že vyčnívají z vody více než prve." X s. 80 - "Sešel jsem písčinou pokud možno nejblíž k vraku, ... když jsem došel až k lodi, poznal jsem, že s ní bouře značně pohnula."
Jako dítě jsem to nedočetla, protože mě to strašně nebavilo. Teď jsem to dočetla, ale hrozně mě to štvalo.
Robinsona jsem přečetl za svůj život několikrát, možná tak pětkrát. A stále se s ním dají prožít příjemné chvíle.
Klasika, kterou bez opakovaní kliše, už nelze překonat. Výborné do zachránění, další dobrodružství už jsou jen přílepky....
Vůbec netuším zda jsem tento poklad našla na některé prázdninové půdě. Nebo jestli mi ho strčila mamina zoufalá z mé rané závislosti na psaném slovu ;o)
Rozhodně jsem tento skvost a perlu anglické literatury přečetla ještě dříve než se nám socialistické školství pokusilo vnutit převyprávěnou verzi nad kterou jsem jako děcko nestačila kroutit hlavou. Kam se poděl můj dětský svět dobrodružství, ale i smysluplného řádu? Takže kouzlo měla i pro menší holčičky :o)
Nevím, jestli proto, že jsem knihu četla až ve 24 letech nebo proto, že jsem holka, ale přišlo mi to, spíš než jako dobrodružné vyprávění, jako jeden dlouhý návod na výrobu ... všeho možného ... ale věřím, že pro menší chlapce to má své kouzlo :)
Tuto knihu doporučuji tím že má hrozně zajímavý příběh. A že je napsaná podle skutečnosti.
Kniha mě překvapila tím že je dlouhá ¬_¬ . A hlavně je tak napínavá prostě vás to nutí číst.
Nejdříve jsem si v dětství hrála na Odvážnou školačku, později na Robinsona Crusoe. Byla jsem rovněž dosti vynalézavá. Jablka v obýváku se stávaly exotickými plody, které jsem našla na opuštěném ostrově, měla jsem ve fantazii ochočená domorodá zvířata, i když v reálu mi doma pobíhal jen křeček, domácí květiny se přeměňovaly na vzrostlé palmy... :-) Jaká inspirativní krása, tuhle knihu přečíst! :-)
V prvním díle si Robinson u mě nějaké ty sympatie získal, ale v druhém díle se už bezhlavě vrhal z jednoho dobrodružství do druhého a já poněkud ztrácela pro jeho vyvádění pochopení. Není to můj žánr, přesto jsem moc ráda, že jsem Robinsona přečetla.
Přidám citaci z Paličkovy předmluvy,: Daniel Defoe napsal k Robinsonovi dvě pokračování. Druhý díl již není tak poutavý jako první, a díl třetí, „Vážné úvahy o živote Robinsona Crusoe“, je tak přeplněn mravoličnými pojednáními,
příznačnými pro tehdejší dobu, ale zastaralými už v minulém století, že jej ani čtenářům nepředkládáme. Quido Palička
Na základní škole patřil Robinson Crusoe mezi mé oblíbené hrdiny, možná to bylo tím, jak moc ho zbožňovala Ransomova Titty, ale... to nic nemění na tom, že jsem tu knihu četla nesčetněkrát - v různých převyprávěných verzích. Vtipné na tom je, že dlouho jsem ani nevěděla, že se jedná o převyprávění, a když jsem to zjistila, už jsem nebyla sto najít si na originálního Robinsona čas... Až newtory přišel se skvělým nápadem společného čtení klasiky a volba padla na Robinsona... měla bych číst horu jiných věcí, ale věděla jsem, že je to teď, nebo nikdy, a tak jsem si konečně tuhle knihu přečetla.
Přiznávám, že jakékoli hodnocení je pro mě značně obtížné, pořád se nemůžu rozhodnout, jaký z toho mám pocit... Částečně se mi to líbí ze sentimentu, a taky proto, že ta knížka má nečekané myšlenkové hloubky. Ale... Robinson mi byl poměrně dost nesympatický a kupodivu se mi to ani nečetlo moc lehce. Naštěstí mě tlačil deadline (i když ani to to nezachránilo), ale musela jsem se do čtení hrozně nutit, i když informace mi přišli zajímavé... Teď ještě zbývá vrátit se k převyprávění, zajímá mě, jaký z toho budu mít dojem teď.... ale to až někdy jindy...
Kniha se četla velice lehce, byla napínavá, dobrodružná a místy nechutná, ale neustále jsem nemohla vystrnadit připomínku na seriál MacGyver, kterého mi Robinson lehce připomínal.
Nebýt povinné četby, asi bych si knihu nepřečetla. Příjemná kniha, která ukazuje, jak se dá přežít na pustém ostrově. Jak člověk dokáže být vynalézavý a ví si rady v každé situaci.
Přečteno snad stokrát! Velmi silný, krásný a upřimný příběh, jehož hlavní hrdina je tak trochu i mým hrdinou :)
Kniha do Výzvy 2018 - několikrát zmíněna v https://www.databazeknih.cz/knihy/kocici-krimi-kocka-ktera-zmizela-ve-skrini-2486 . Jinak v přepracování J. Plevy kniha mého dětství.
Štítky knihy
boj o přežití trosečníci anglická literatura ztroskotání, potopení lodě klasická literaturaAutorovy další knížky
1975 | Robinson Crusoe |
2022 | Moll Flandersová |
1968 | Dobrodružný život kapitána Singletona |
1971 | Roxana |
1970 | Denník morového roku |
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, které si čtu, když jsem nemocná a mám dost času. Musí to ale být to staré vydání, například: Robinson Krusoe Dle původního vydání Dan. Defoea a dle Jach. Jindř. Campea mládeži vypravuje Dr. Jan Novák. S barvotisky a 19 vyobrazeními v textu. Bohužel není uveden rok. Jazyk je trochu archaický, ale do té doby to patří. Zkoušela jsem číst v Plevově úpravě a to tedy jsem velmi rychle odložila :)