Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
Dobrodružný román o osudech trosečníka bojujícího o přežití na pustém ostrově, určený především starším dětem. Podle románu D. Defoe z roku 1719 vypráví autor příběh odehrávající se v druhé polovně 17. století. Robinson se proti vůli svých rodičů vydává na moře na palubě trojstěžňového kupeckého korábu. Ten je přepaden piráty a Robinson se, s částí posádky, dostává do zajetí. Po dobrodružství na lodi kapitána pirátů je zachráněn španělskou kupeckou lodí. Po strašné bouři však tato loď ztroskotá. Robinson se ocitá na pevnině, pustém ostrově. Tady začíná zápas Robinsona o přežití: shání potravu, zařizuje si jeskyni, sestrojí sluneční hodiny a zřizuje si kalendář. Snaží se rozdělat oheň, vyrábí si oblek, začíná pěstovat zvířata. Do jeho života na ostrově zasahuje i příchod lidožroutů, nachází svého přítele Pátka.... celý text
Přidat komentář
Robinsona v dětství lákaly lodě a námořnictví, ale jeho rodiče mu to zakazovali. Když povyrostl, rozhodl se, vydat na moře tajně se svým kamarádem a jeho tátou. Řekl, jim že tatínek je nemocný a potřebuje léky ze země za mořem. Zpátky plul s obchodníky, kteří ztroskotaly kvůli bouři. Robinson se probudil na pláži vedle ztroskotané lodě. Pak si začal hledat přístřeší, našel jeskyni a začal se zabydlovat. V jeskyni si postavil postel, pec, stůl a vše potřebné k životu. Vedle jeskyně si postavil stáj pro kozy. Při zkoumání ostrova zjistil, že většina ostrova je prales. Po několika dnech se rozhodl, že prales vypálí. A jestli Robinson vypálí ostrov nebo se stane něco jiného, to se musíte dozvědět sami.
Vánoční dárek a jedna z prvních dobrodružných knih mého dětství, byl jsem z ní nadšen a přečetl jsem ji jako kluk několikrát. Teprve v dospělosti jsem si přečetl původní verzi Daniela Defoe, která se přece jen dost liší od této převyprávěné, ale i tak se to převyprávění J. V. Plevovi povedlo a má místo v mé knihovně.
Na začátku čtení jsem měl velký problém Robinsona v některých věcech pochopit. Možná mě v tomto ovlivňuje můj věk, ale musím říct, že mě Robinsonova bezhlavá touha po dobrodružství dost otravovala. V momentě, kdy se rozhodl prosázet s námořníky všechny peníze se můj dojem ještě více utvrdil. Postupem času si mě Robinson získal svojí neuvěřitelnou moudrostí a vynalézavostí a já mu začal opravdu držet palce. Jakmile došlo k tomu, že Robinson opravdu začal přemítat nad svými chybnými rozhodnutími a došlo mu, že by dal naprosto cokoli, aby mohl získat zpět své rodiče mě naprosto obměkčil. S pokývnutím hlavou jsem si uvědomil, že za svoje chyby platí dost vysokou daň.
Také bych se rád vyjádřil k verzi pana Plevy. Již na začátku knihy se člověk dozví, že v podstatě změnil charakter původní postavy a konec celé knihy. Na jednu stranu chápu, že chtěl z Robinsona udělat příklad pro děti, ale stejně si myslím, že vymyšlení charakteristiky postav je důležitá součást tvůrčího procesu a nikdo by ji neměl takto radikálně měnit.
Právě jsem opět dočetla knihu už asi popatnácté! V minulosti jsem četla ještě původní verzi od D. Defoa a další zpracování příběhu F. Novotného. Musím přiznat, že ani jedna mě nezaujala natolik jako tato. Líbí se mi, jak autor detailně popisuje život na ostrově, včetně rozmanité fauny a flóry. Kdyby byla možnost, dala bych i více hvězdiček. Jsem si jista, že se ke knize zase brzy vrátím. :)
Peckovní četba. Jako malý jsem nejdřív viděl film, až potom jsem se rozhoupal si to přečíst a musím říct, že kniha nabízí mnohokrát víc než omezené filmové zpracování.
Nechápu, jak se tenhle soudruh Robinson mohl udržet. Z knihy zmizely hlavní myšlenky, rozměr, české děti neví nic o Robinsonovi.
Jedná se o hodně nepovedený překlad J. V. Plevy, který je bohužel poplatný době. Později jsem měla možnost přečíst některé pasáže v originále a byla to jiná káva. Rovněž jsem shlédla 2 filmová zpracování a to mě taky docela bavilo.
Pokud chcete po knize shlédnout velmi dobře kopírující film, tak doporučuji verzi z roku 1954.
Tato kniha patřila k nejčtenějším knihám mého dětství :-). Přečetla jsem ji nejméně 6x. Můj taťka nedokázal pochopit, že sotva ji dočtu, ihned začínám zase od začátku :-). Je pravda, že jako dospělá jsem se k ní nevrátila a moje starší dcera (vášnivá čtenářka) ji nedočetla, přestože jinak přečte tlustou bichli za 3 dny. Zatím vzdala jen dvě knihy: Robinsona a Babičku. Asi není pro dnešní mládež tak zajímavá, ale já osobně bych dala i více hvězdiček :-).
Pamatuji si,že bratr po přečtení knížky zabalil uzlíček a o prázdninách u tety,která bydlela na samotě kde jen rybník a o kus dál les .Hrál si tam na osamělého trosečníka a bude se živit jen lesními plody a lovem divé zvěře.Vydržel to jen 3 dny a řekl,že být odkázán sám na sebe je těžká práce.Na dálku ho ovšem sledovali teta a její muž hajný a tajně mu tam dali ovoce a další zásoby.
Mě se knížka moc líbila a podědila ji právě po našem rozumbradovi.
Robinson Crusoe je klasika, četli jsme ji ve škole a vždy mě bavil ten vyvíjející se příběh. Hrála jsem si pak tak i s barbínama :D
Příběh se odehrává na ostrově. Hlavní postavy jsou Robinson a Pátek. Zápletka je v tom, že Robinson plul na lodi a loď ztroskotala. Robinson si našel Pátka domorodce a žil s ním na ostrově a stavěli si přístřešek. Kniha se mi líbila, protože se mi dobře četla a měla pěkné ilustrace.
Tohle byla moje první kniha, kterou jsem přečetl. Trvalo mi to strašně dlouho, za tu ranní hodinu, co jsem doma ve druhé třídě čekal, až dorazí babička a odvede mě do školy a četl stránku po stránce, mi to trvalo řadu týdnů. Kniha je famózní v tom, že autor popisuje vlastně tak trochu vznik člověka - Robinson je tady ten, který musí poznat onu každodenní dřinu, aby vůbec přežil a musí vynalézat věci, aby si ten život trochu zlepšil. Na rozdíl od Defoeova "originálu" je vybaven pouze košilí, "pumpkami" té doby a kapesním nožem. Nic víc. A musí se naučit, jak si co vyrobit, musí najednou (synek z rozhodně ne chudé rodiny) přemýšlet, vzpomínat, jak co funguje. A cestou pokusů a omylů dochází k výsledkům (viz. třeba onen "vynález" keramiky). Teprve později je obohacen díky ztroskotání další lodi o nástroje, přístroje oděvy, ale i zbraně. To mu umožní získat Pátka (popravdě i tady předvedl Pleva dost zdravého selského rozumu, kdyby tam byl Robinson těch cca 28 let, nebo kolik, jistě by se zcela zbláznil - viz. Ben Gun v Ostrově pokladů...) a tady má vedle sebe Pátka snad po dvou letech a ostrov opouští po úspěšném zásahu proti vzbouřencům na objevivší se lodi po deseti letech. Plevovi se prostě podařil remake jako hrom, na to všichni ti nejrůznější Robinsoni od kdejakých i celkem renomovaných autorů nemají ani náhodou. Musím konstatovat, že originál od D. Defoa mně poněkud zklamal a nejvíc mně mrzí, už nikdy nezažiju to pomaličké čtení, jako v těch osmi letech, dneska knížku "přejedu" za pár hodin. Ale byla to moje první kniha a tím zformovala moji lásku ke čtení. A to kromě (podle mého názoru) jejích nesporných kvalit je nejdůležitější.
Štítky knihy
pro děti boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění, literární adaptace dobrodružné romány anglické romány
Autorovy další knížky
1955 | Malý Bobeš |
1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
1984 | Budulínek |
1968 | Hoši s dynamitem |
1960 | Kapka vody |
Ač Plevovo převyprávění může v určitých částech působit trošku zastarale, u mě vyhrává na plné čáře. Robinsonova vytrvalost, s níž krůček po krůčku vítězil nad nástrahami, které mu kladla jak divoká příroda, tak absence jakýchkoli civilizačních výdobytků, mě fascinovala od dětství. A navíc mi právě Plevův Robinson otevřel dvířka k dalším “robinsonádám” všeho druhu.