Robinson Crusoe (převyprávění)
Josef Věromír Pleva
Dobrodružný román o osudech trosečníka bojujícího o přežití na pustém ostrově, určený především starším dětem. Podle románu D. Defoe z roku 1719 vypráví autor příběh odehrávající se v druhé polovně 17. století. Robinson se proti vůli svých rodičů vydává na moře na palubě trojstěžňového kupeckého korábu. Ten je přepaden piráty a Robinson se, s částí posádky, dostává do zajetí. Po dobrodružství na lodi kapitána pirátů je zachráněn španělskou kupeckou lodí. Po strašné bouři však tato loď ztroskotá. Robinson se ocitá na pevnině, pustém ostrově. Tady začíná zápas Robinsona o přežití: shání potravu, zařizuje si jeskyni, sestrojí sluneční hodiny a zřizuje si kalendář. Snaží se rozdělat oheň, vyrábí si oblek, začíná pěstovat zvířata. Do jeho života na ostrově zasahuje i příchod lidožroutů, nachází svého přítele Pátka.... celý text
Přidat komentář
Mala som dojem, akoby to bol skôr dokument než beletria. Chápala by som, keby sa Pleva rozhodol prerozprávať príbeh Robinsona Crusoa tak, aby sa čitateľ nedočítal o tigroch v Afrike, ale tým to neskončilo. Pleva odstránil prevažnú väčšinu Robinsonových úvah, zato rozkošatil dej. A zmizli nielen myšlienky hlavnej postavy, ale i jej emócie. Skoro to vyzerá, že Robinson po stroskotaní nič zvláštne necítil, len vždy na Vianoce si zadumane posedel a nostalgicky pospomínal na domov. Pleva tiež prisúdil Robinsonovi moderné názory, čo v spojení s tým, že dej zostal zasadený do sedemnásteho storočia, pôsobí sťa päsť na oko. Výsledkom je dobrodružný workshop, ktorý môže slúžiť ako vynikajúca príručka pre stroskotanca, a z ktorého čitateľ o vnímaní sveta človekom zo sedemnásteho storočia nezistí zhola nič.
Mimochodom, predhovor Jarmily Glazarovej je taký presladený, až ma zuby rozboleli.
Pane Pleva - další příjemné setkání s Robinsonem po letech...
Ve svých knihách jsem objevila vydání z roku 1960 s pěknými ilustracemi Zdeňka Buriana.
A s informativní předmluvou Jarmily Glazarové...
Osnovu příběhu - statečnost a touhu člověka přežít za každých podmínek jsem si pamatovala, ale znovu jsem žasla nad důvtipem mladého muže umět si poradit v neznámém prostředí...
A naděje: "Vždyť není tak sám, je obklopen přítulnými tvory, je dosud zdráv, uprostřed krásné přírody, netrpí hladem a má stále naději ..."
A záchrana Pátka - přátelství s člověkem jiné rasy...
A závěr, kde se setkává s matkou, stále věřící v jeho návrat - dojemný...
Opět kniha pro všechny generace - už se těším, až ji budu probírat se svým vnukem...
Knihu Robinson Crusoe, volně převyprávěno jsem od svého mládí včetně do mého současného věku četl snad patnáctkrát. Vždy tak jednou za dva roky přijde chuť si ji znovu přečíst a prožít tak již tolikrát prožitá dobrodružství ještě jednou. :-) Kniha mě rovněž velmi oslovuje mravním poselstvím a mezilidskou úctou, která tenkráte byla v sedmnáctém století samozřejmostí. Právě úctu člověka k člověku, k práci, dnešní naše moderní společnost tolik postrádá. Kniha je rovněž o velké Robinsonově duševní katarzi na základě toho, že je odkázán sám na sebe a poznává tak skutečné hodnoty lidského štěstí a stejně tak o naději, že se mu jednou podaří návrat do jeho vlasti, do Anglie. I když je to spíše kniha pro mládež, má v mé knihotéce zaslouženě čestné místo, dokáže mě stále oslovit a je jisté, že jsem ji nečetl naposled. :-)
Zajímavé, jak málo kdo si uvědomuje, že tohle vydání není překlad originálu od Daniela Defoe, ale převyprávěný příběh z pera J. V. Plevy. Změny, které oproti původní verzi udělal, jsou zajímavé – Defoe například nesnášel lidi jiné pleti a tak z nich pro jistotu Pleva udělal padouchy, aby mohl Robinson zůstat hrdinou. Také ubral na Robinsonově přehnané zbožnosti a zkrátil jeho pobyt na pustém ostrově z 28 na 11 let. I závěr je optimističtější – zatímco v originále nenachází Robinson po svém návratu z rodiny nikoho, Pleva ho nechává setkat se znovu s matkou a věrný Pátek se stává jeho společníkem. Celkově je česká verze romantičtější a já dodávám, i čtivější.
Na můj vkus trochu zdlouhavé, ale jinak samozřejmě klasika, ke které jsem se i po dlouhých letech ráda vrátila ;-). Z nostalgie dávám přesto plný počet, protože to je i po tak dlouhé době stále hodně dobrá kniha ;-).
Kniha se mi líbila a určitě doporučuji knihu si přečíst.
Při představě, že bych ztroskotal na opuštěném ostrově, nevím, jestli bych si dokázal poradit jako Robinson Crusoe. Možná, když je člověk odkázán sám na sebe, tak je donucen se naučit plno nových věcí, o kterých neměl v minulosti ani potuchy.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Proč se stal jiným člověkem? Protože byl osudem donucen starat se sám o sebe, učit se pracovat, přemáhat nesnáze, nebezpečí, úzkosti a bolesti. Člověk, který prožije mnohá utrpení a těžkou prací přemáhá všechny překážky, který zná aspoň základní křesťanské povinnosti, musí se stát lepším a ušlechtilejším.
Tato kniha mě v dětsví minula (když ono bylo tolik jiných knih), chodila jsem kolem ní v naší rodinné knihovničce, tak jsem se k ní dostala teprve v dospělosti. A musím uznat, že s ní určitě seznámím své děti. Celosvětově známý příběh, který znají všechny generace v různých podobách (knižních, filmových), mě nadchl. Úžasné byly popisy krajiny, ovoce, života na moři, lidí. Vlastně jsem neznala konec, přesněji za jakých podmínek byl Robinson zachráněn, takže mě i něco při čtení překvapilo. Člověk by se hned na ostrov, kde by si urovnal myšlenky a našel klid, vypravil … ale ta představa, jak se snaží přežít a jak by si poradil jako Robinson (najít jídlo, vodu, zařídit bydlení, nábytek …).
Dnes už klasický a nesmrtelný příběh nejznámějšího trosečníka. Kolikrát mi jen knížka prošla rukama, kdy jsem nevěřícně hltal a sám sebe si představoval na jeho místě - dokázal bych si postavil dům, vypěstovat plodiny, lovit a nepodlehnout samotě ? Volné převyprávění Plevy je opravdu hodně osekané hlavně od nalezení Pátka směrem ke konci, a proto stojí za to, přečíst si celou verzi Defoea - 85 %
V dětství mě tato kniha minula, o to více jsem si ji nyní vychutnal. Plevův Robinson je vskutku vynikající knihou. Ultimátní survival skloubený s humanismem je opravdu knihou, kterou by si měl každý prečíst. A rodiče by ji měli předčítat dětem.
Četla jsem jako dítě. Bylo to natolik čtivé, že jsem ještě dlouho potom snila o tom, že jsem Robinsonem...
Naprostá klasika, kterou jsem jako malá přečetla několikrát. Jedná se o dobře vymyšlený příběh s dokonale propracovaným dějem. Docela jsem vše prožívala s hlavním hrdinou. Vše jsem si dokázala tak věrohodně představit, jako bych tam sama byla. Dychtivě jsem hltala každé jeho dobrodružství - od samotného ztroskotání, nemoc, lov, postupného zušlechťování si okolního prostředí, snahy získat oheň a zároveň si ho udržet až po notoricky známé seznámení s Pátkem. Dneska už bych se dočtení znovu nepustila, raději si budu Robinsona pamatovat tak, jak si ho pamatuji z dětských let.
PS. Kdo nečetl, jakoby nežil!
Klasika z dětství, ke které se občas vrátím. To se to tehdy snilo o pobytu na pustém ostrově, jojo. A jak mi dnes většina lidí leze krkem, zasním se občas znovu :-D
Co k tomu vůbec říci :-) Řadu let jsem se téhle knize vyhýbal a až teď jsem došel k tomu, že je to naprosto perfektní příběh. Nemůžu víc než jenom doporučit!
Štítky knihy
pro děti boj o přežití ostrovy trosečníci převyprávění, literární adaptace dobrodružné romány anglické romány
Autorovy další knížky
1955 | Malý Bobeš |
1970 | Robinson Crusoe (převyprávění) |
1984 | Budulínek |
1968 | Hoši s dynamitem |
1960 | Kapka vody |
Robinson podle Plevy je dobrodružný příběh pro mladé čtenáře. Původní příběh je trochu okleštěn a Robinson je zde vypodobněn jako pracovitý, učenlivý, přátelský.
Pravý hrdina pro správné kluky.