Robinsonáda

27.09.2023

Poetismus. Hra. Člověk na ni musí přistoupit, ale také být v tom pravém rozpoložení, mít na ni náladu. Tentokrát se u mne moje nálada a četba nesešly. Můj problém.

09.08.2022

Jestli se někdo chce dozvědět něco o poetismu, je dobré si přečíst ranného Nezvala, samozřejmě Teiga, ale zejména doporučuju Konráda. Ano, rozumím, že knížka Robinsonáda se může jevit někomu jako snůška bonmotů o ničem (viz komentář níže), ale myslím, že je třeba k tomu dílku přistoupit zcela jinak. Celé je to kabaret. Hra. Radost ze života, radost z nadsázky, radost z nezvyklých spojení, radost z možností jazyka, nevážná vážnost i vážní nevážnost - ta samotná radost je sdělením. Přitom je to inteligentní, připomínající z dnešní doby třeba Divadlo Járy Cimrmana, kdy se vážně, až vědecky popisují logické, ale neexistující děje a fakta. Konrád prostě bere jednu nepopsatelnou věc za druhou (Stud, pocit člověka na mizině, podstata básníka, mechanismy lásky, touha...) nebo naopak notoricky věcnou (noviny, kavárna apod.) a převrací je, nasvěcuje z libovolných stran a baví se tím. Mění žánry, volí nezvyklá spojení a nechce nic říct. Chce, aby si i čtenář to užil. A já si to teda užil a jdu si hned přečíst jeho další dvě věci, které tu mám - Rinaldino a Dinah a jsem zvědav. Pro ukázku jsem vybral z některých kapitol:
- "Hlavně a vlastně dlužno klásti vznik novin do objevení první čistokrevné kachny, a při narození Ježíše Krista v Betlémě zpíval personál ovčinců: "Nesem vám noviny." (Noviny)
"Jinak se od sebe liší noviny formátem. Formát slouží k tomu, aby se daly složit do kapsy. V kavárně se dávají noviny do rámu, v zimě do bot a na 28. října jsou tištěny červeně. (Noviny)
- "Na bílém koni přijede svatý Martin a milenka se provdá za starostu nebo továrníka gumáků - a na básníka příjde tragika. Deprese. Hú! Přestane chodit do Národního divadla a rozumí tmě." (Esej o básnících)
- "Básnictví není zaměstnání. Ani řemeslo. Je to zlomek beze zbytku." (Esej o básnících)
"Touha je ponorná řeka; běží hluboko pod zemí. Nevidíš ji, jenom slyšíš dunění. A najednou v sobotu vyrazí na povrch. (Něco o touze)
- "Nejdelší tunel na světě a nejhlubší kruhy pod očima! (Něco o touze)
- "Touha se skládá z pěti písmenek. Sama o sobě znamenají části učebné látky pro první třídu obecnou. (Něco o touze)
- "STUD UČITELSKÝ: vyznačuje se sytým ruměncem, když jest špatně používáno genitivu záporu. (Viz. - "Není zde pana ředitele?" - "Právě ho odešlo!) (Stud)
- "STUD BANKOVNÍ: Ni zisk - ni slávu." (Stud)
- "Na osamělé stezce parku zmrzla hořící zápalka." (Stud)
- "Milenky lupičů nedobytných pokladen pokorně snášejí řemeslo svých hochů a tiše se mu obdivují. Jsou věčně ustarané, plaché a věčně unavené...Umějí je věrně ukrývat jako památku po mamince. Umějí pro ně křivě svědčit, shánět jim alibi, zahlazovat stopy jejich činů - a mnohdy dlouho, než se milenec vrátí na svobodu. Mnohdy se nevrátí. Nebo je zastřelen. Potom se dědí věrná milenka veřejným konkurzem: dostane ji jiný slavný lupič." (Lupiči pokladen)
- "Člověk definitivně švorcový přespí snídani a svačinu. Na oběd se dívá skrz prsty jako na buržoazní nadstavbu. Odpoledne přijde do kavárny. Dá si jedno ze základních as) b) c) jídel. Normálně to bývá odpoledne mléko, večer mléko a v noci černá káva. Největší potíží zůstávají vitaminy." (Člověk takzvaně švorcový)
- "Ideálním jídlem zůstává i nadále sodovka. Uvolňuje ze svého středu S1 kysličník CO2, který vyplní všechny místnosti žaludku, takže není z těchto technických důvodů třeba vuřtů nebo párků. (Člověk takzvaně švorcový)
- "Jak je to smutné, napsat dívce krásný dopis, když nemůžeme dostat odpověď, protože je nám zima a nemáme zpáteční adresu." (Smutek)