Robinsonka
Marie Majerová
Dnes už klasický román pro dospívající dívčí mládež. Patnáctiletá studentka Bláža po náhlé smrti své matky musí samostatně řešit problémy a bojovat s překážkami, být neustále ve střehu na svém opuštěném ostrově. Tímto ostrovem není nic jiného, než ztichlý domov: dravou zvěří, nepřáteli a divochy, jež na Robinsonku číhají, jsou prosté a všední úkoly jako vaření, úklid, nákup, praní. Když Bláža sama přiloží ruku k dílu, ocení nejen někdejší matčinu péči, ale začne i doceňovat manuální práci. Mladičká studentka, pyšná na svoje vzdělání, se naučí respektu k prosté služebné, jejíž vysokou školou byly život a práce, a která svou dobrotou a laskavostí pomůže Blaženě jako věrný Pátek překonat všechna nebezpečí... celý text
Přidat komentář
Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst hlavně pro doplnění přehledu, jak vypadala povinná četba pro generaci nade mnou. A když jsem jí našla v knihobudce, tak jsem po ní bez tlaku sáhla. A stejně tak bez tlaku jsem jí tam před koncem dovolené odložila, ačkoli jsem nestihla přečíst posledních 30 stran.
Je to čtení pro dopívající, ale jazykem vlastně dost vznešené a krkolomné. Každým coulem je knížka silně prorežimní, Marie Majerová je kapitolou sama o sobě. Nechybí výrazy jako pokroková a reformovaná instituce, stejně tak chápání ženy jako tvůrce domácnosti pro pracující lid je v dnešní době úsměvná, úcta především k práci, apod...
Autorka byla prodloužená ruka strany, takže řekněme, že jako spisovatelka a novinářka své doby (a režimu) odvedla dobrou práci.
"Z pravěku"
Vyprávění o mladé holce, která moc rychle dospěla vlivem smutné událostí se mi trochu líbil. Ztráta matky a samotný život s tátou a bráchou v žádném případě, ale čas a doba , ve které se příběh odehrává . Bláža se musí nejen starat o malého Péťu, ale padla na ní veškerá starost o to, co dosud musela zajišťovat maminka. Ta zemřela po porodu a život bez ní se hodně těžký. Čtrnáctiletá studentka si připadá jako známý trosečník z románu D. Defoea- ve fantazii a představách se stává jeho ženským protějškem- robinsonkou.
Pamatuju se, jak jsem se jako holka vžívala do situace Blaženky, které zemřela maminka. Moc jsem jí fandila i litovala ji. Na film se podívám kdykoluv znovu.
Mamka mi o tom hezky vyprávěla, ale nečte se mi moc dobře, nevyhovuje mi ten styl nebo možná jen nemám tu správnou náladu. Skončila jsem u třetí kapitoly, nechci se do toho nutit. Možná to je jen ten začátek, ale čekala jsem, že mě to vtáhne (jak se mi teď u mnoha knížek stalo). Prostě zatím odkládám.
Pěkný příběh. Moc se mi líbí to přirovnání k Robinsonovi. Robinson - Robinsonka.
Robinsonka byla v mládí moje hrdinka. Stejně jako já, tak i Bláža obdivovala Robinsona Crusoe, jak si musel poradit, aby přežil. Ona se bohužel ocitla v těžké životní situaci a musela si poradit, tak jako Robinson na pustém ostrově
Poprvé musím říct, že se mi film líbil víc než kniha.
Myslím si, že už jsem ji kdysi dávno četla na základní škole a možná se mi líbila. Teď tedy ne.
Vzhledem k tomu, že je to povinná četba k maturitě a slabá kniha o 142 stránkách, jsem ji doporučila synovi přečíst. Mě to tak strašně nudilo, musela jsem se do čtení nutit.
Není to sice špatný příběh, je smutný. Co všechno musela zvládnout 14letá holka, která milovala knihy, školu, bezstarostné dospívání... a o všechno přišla a život se jí otočil o 360°.
Vadilo mi i zdlouhavé popisování snad všeho...
To ale dnešní mládež nemůže pochopit.
Četla jsem ji jako náctiletá několikrát. I viděla film.
Pro mne tehdy silný příběh. Vím, že mi způsoboval až stavy úzkosti. Přesto jsem se k němu vracela znovu a znovu.
To přirovnání se k Robinsonovi bylo opravdu velmi trefné. Oba dva hodně spojovalo a oběma se stalo něco, co jejich život otočilo o třistašedesát stupňů. Oba byli vytrženi ze svého běžného života. Hezký a silný příběh.
Já byl spokojen. Příjemné, lehké a s úsměvem napsané dílko, které za to určitě stojí. Pravda, je to spíše pro ty, kteří v té době žili, dnešní mládeži to nic neřekne.
Spíše jen vzpomínka "z pravěku", kdy si vzpomenu na svou češtinářku, která nám tuhle knihu cpala snad horem i spodem.
Dnešním dětem už to asi vůbec nic neřekne . Mě na tuhle knížku upozornila moje mamka. Klasika , kterou jsem přečetla ,ale přece jen už jsem jiná generace.
Když jsem si přečetla titulek knihy, tak jsem se divila, jestli s tím má něco společného známý Robinson nebo to je jenom pouhý titulek. Po chvíli čtení jsem poznala, co tím spisovatelka myslela.
Kniha vypráví příběh o dívce a jejím nedobrovolném dospívání, poté co ztratí svojí maminku. Po takové náhlé ztrátě a přísunu nových starostí si napomáhá brouzdáním mezi fantazií a realitou. Představuje si, že je Robinsonem nebo spíše Robinsonkou a její domov je opuštěný ostrov a snaží se na něm přežít. Jak se dokáže postarat o domácnost bez mámy a jaké nástrahy ji ještě čekají ve světě dospělých?
Hodnocení: Kniha se mi velmi líbila. Příběh a představivost dospívající dívky mě velmi zaujaly, i když jsem ze začátku myslela, že to nebude moc zajímavé. A díky tomu, že je to starší knížka, tak se tam našla i slova, díky kterým jsem si o trochu rozšířila slovní zásobu.
Příběh dospívající dívky, která přišla o maminku a zůstává s otcem a malým bratrem, mi byl jako malé holce velmi blízký, protože jsem se v některých ohledech ocitla ve stejné situaci. Autorka jemným humorem popisuje pocity, nálady, reakce a konání mladé pubescentky, která se musí stejně jako Robinson vypořádat s různými nepoznanými problémy a situacemi, pocitem opuštěnosti a navrch ještě s dospíváním samotným.
Příběh o mladé Bláže, která se dne na den musí postarat o domácnost a malého bratříčka se mi líbila už na základní škole a i teď se k ní ráda vracím. Líbil se mi i stejnojmenný film s Miloslavou Šafránkovou v hlavní roli.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno česká literatura pro mládež úmrtí v rodině dívčí romány klasická literatura
Autorovy další knížky
1984 | Robinsonka |
1977 | Havířská balada |
1958 | Panenství |
1951 | Siréna |
1975 | Nespokojený králíček |
Dielko, čo som prečítala v chorobe v 7. alebo 8. triede, a našla mnoho paralel v mojich pokusoch v domácnosti :D Zamilovala som sa doň. Ideš kúpiť cesnak... A koľko? No strúčik. Čože? Robinsonku som obdivovala a úprimne jej fandila...