Robot
Adam Wiśniewski-Snerg
Tato kniha poprvé vyšla v Polsku v roce 1973 a stala se literární událostí. Jde nesporně o kvalitní SF román, který je současně i filozofickou esejí obsahující úvahy jak z humanistiky a současné kosmologie, tak i z teoretické fyziky, antropologie a biologie. Kniha zaujme i příběhem, nejednoduchým a velmi hlubokým. Hrdina neustále objevuje nové a nové aspekty své situace, nic není jednoznačné a o podivné a překvapivé okamžiky není nouze. Román klade velké nároky na čtenáře a ti jej zvolili polskou sci-fi knihou poválečného třicetiletí. Čas ji na čtivosti rozhodně nic neubral.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , Laser-books (Laser)Originální název:
Robot, 1971
více info...
Přidat komentář
"Oč tedy jde?" "Pochop... Musíš mi věřit. Nedej na sobě znát, že něco víš." "Ale já přece vůbec nic nevím!" "Bude líp, když se nedozvíš žádné podrobnosti. Říkám ti jen to nejnezbytnější..." "Teď už vůbec ničemu nerozumím..."
Tímto výcucem dialogu ze strany 189 se dají shrnout mé dojmy z knihy. Zmatek, podráždění, frustrace. Kdybych se o "Robotovi" mohla vyjádřit jen dvěma slovy, zněly by: intelektuální onanie. Polské autory mám v oblibě a tento spisovatel na mě silně zapůsobil povídkou ze "Síně slávy evropské SF" s notně připitomělým názvem "Vrátíš se Sneogg, věděláá...". Ani tam jsem zpočátku nevěděla, co si myslet, svět a pointu jsem pochopila postupně - s rozsahem pár desítek stran tedy nebyl problém. Ovšem při bezmála třech stovkách stran tápání, dohadování a hlavně absolutního nepochopení chování postav, dostala moje pozornost tvrdě zabrat. Líbily se mi vstupy do zpomaleného světa, fascinovala mě záhada soch, nemám nic proti kritice konzumu a očekávaným paralelám na totalitu versus kapitalismus. Jsem však přesvědčená, že téma šlo zpracovat podstatně čtivějším způsobem; postavy mohly být živější - tyhle divně žvanící figurky mě absolutně nezajímaly, byly mi srdečně zcizené, včetně hlavního hrdiny, jehož očima je ten chaos sledován. Různé fyzikální poučky a výpočty šly mimo mě, zdlouhavé filozoficko-sociologické úvahy byly jak obšlehnuté z učebnice a závěrečný veledlouhý dialog s Ranielem představoval nekonečné martýrium, které mi navíc ani nepředalo nic úchvatného či nového. Smysl několika pasáží knihy mi unikl - možná by pomohlo opakované čtení, leč děkuji, zcela postrádám chuť k podobnému kroku. Za sebe tedy dávám ještě laskavých 49%.
Nelze autorovi upřít velkou fantazii, jen mu cosi ještě chybí ze spisovatelského umu (spisovatelský um?). Kniha je hůře čitelná, popisy jsou často zmatečné a zavádějící, polovina nedává příliš smysl a zdánlivě nezapadá do děje, bohužel ani se závěrem nepřichází vysvětlení mnoha částí.
Četbu Robota budu muset nechat uležet na vhodnější dobu, na dobu, kdy se tomuto dílu budu moci věnovat na 100%. Rozhodně se nejedná o jednoduchou četbu. Přečetl jsem 1/3 knihy a odložil ji s úmyslem přečíst si ji jindy. Čtenář je neustále vystavován novým situacím, které nejsou nijak vysvětlovány. Jsou tak jak jsou.
Co ale z těch pár stran, které jsem přečetl, musím vyzdvihnout je filozofie. Ach, ta filozofie!
Je jedno zda se jedná o otázku vlastního bytí, otázku determinismu a svobodného jednání.. tato kniha jako by byla bránou do dějin filozofie a snažila se přibližovat témata, která nutí člověka přemýšlet už tolik tisíciletí.
Robot
Upřímně, pokud je už na přebalu knihy třikrát zdůrazněno, o jak hluboké a kvalitní dílo se jedná, asi začnete tušit, co vás při její četbě čeká.
Myšlenka, která zastřešuje děj, je i docela zajímavá, ale ten děj samotný je velmi zvláštní a těžko uchopitelný, rozumějte nepřehledný. Postavy jsou naprosto zaměnitelné a nepochopitelné, takže v důsledku při čtení vůbec netušíte, co a proč se právě děje a kdože to tam vlastně právě je - a zakrátko je to člověku i docela jedno.
Některé z úvah, ke kterým kniha dojde, jsou docela zajímavé, ale celek vytrhnout už nedokážou.