Amnézie
Michael Robotham
Joseph O'Loughlin série
< 2. díl >
Jedné studené londýnské noci je z Temže vyloven detektiv oddělení vražd Vincent Ruiz. V noze má kulku a v paměti mu zeje obří propast. Nevzpomíná si na střelbu, ani na to, jak se ocitl v řece. Jediným vodítkem je fotografie nalezená v jeho kapse. Je na ní Mickey Carlyleová, sedmiletá dívka, pohřešovaná už celé tři roky. Ve vězení však sedí muž odsouzený za její vraždu. Co když to ale police celé špatně pochopila? Ruizovou jedinou nadějí, jak celou záhadu vyřešit, je vrátit se zpátky ve svých stopách a rozpomenout se, co se událo té noci, kdy došlo k přestřelce…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:Originální název:
Lost, 2005
více info...
Přidat komentář


Já se tedy nenudila, líbilo se mi to. Ruiz mě taky baví :) Je to čtivé a napínavé. Už se chystám na "Střepy".


Autora mám moc ráda, ale tahle knížka mě trošku zklamala, poté, co jsem přečetla Střepy. Raději mám jeho knížky, které píše z pohledu psychologa Josepha. Musela jsem se nutit číst, což se mi v případě Střepů nestalo.


Nezaujalo, téma ani postavy mě nebavily, pokud se mi přímo neprotivily, včetně Ruize (Joseph O'Loughlin tam sice také je, ale tak nějak v pozadí - nesrovnatelné s V podezření a Střepy).


Ne až tak napínavé, jak hlásají na obálce knihy, nicméně poutavé a zamotané. Inspektorovo postupné rozvzpomínání a skládání dílků záhady. Konec podivný, předvídatelný, ale i tak 4*.


Líbilo se mi. Amnézie mě zajímá a věděla jsem, že si detektiv postupně vybaví, co se stalo. Zápletek je tu hodně, ale závěr je pozitivní a to mě potěšilo.
Tento autor má více knih, co stojí za povšimnutí.


Amnézie není vůbec nudná, jak někdo píše. Je strhující, napínavá, se spoustou zvratů a až do poslední stránky nevíte, co se s Mickey vlastně stalo. Je taky vzrušující sledovat, jak se Vincentovi postupně vrací paměť.
Je to velice čtivý thriller, který sice na "Řekni lituji" nedosáhl, ale pět * si určitě zaslouží.


Skvěle vymyšlená zápletka je částečně znehodnocena komplikovaným dějem. Doufám, že si přečtu od autora něco dalšího, jako "Řekni lituji"!


Čím to je, že v poslední době jsou v módě tak moc zašmodrchané až překombinované detektivky? Tady už se mi pointa zdála až moc vykonstruovaná, přitom autor umí navodit napětí dost povedeně.
Z autorových tří doposud vydaných detektivek jsem četla tuhle jako poslední, „Řekni lituji“ byla pro mě nejlepší. Tady bych za vlastní detektivní příběh dala asi jen tři hvězdy, ale velké plus je, ač nemám jinak moc ráda v detektivkách zápletky v soukromém životě vyšetřovatelů, sám hlavní hrdina – detektiv Vincent Ruiz, tak trochu životní vyděděnec (v první dílu série vlastně ne moc sympatická postava) se svým pomalu se vynořujícím životním traumatem.


Jak se mi líbilo Řekni lituji a chválila jsem ho jako velice dobře vystavěný thriller, tak Amnézie byla zklamání. Ubíhalo to pomaleji než voda v Temži a jednání všech zúčastněných bylo takové nějaké neživé. Navíc Joe tu má takový dost divný prostor, kdy se zjevuje a mizí jak pára nad hrncem, když se nadzvedne poklice. Do něčeho šťourne, něco okomentuje a je pryč. Vlastně by tam ani být nemusel. A nakonec i celá zápletka s rozuzlením byla tak zvláštně upletená, až vlastně zklamala.


Nebylo to úplně špatné, ale rozjíždělo se to jako Ikarus. Kdo si tyto autobusy nepamatuje, šlo o starou "harmoniku", která prakticky nikdy nejela plynule, ale pořád se muselo řadit a cestující měl dojem, že už ten autobus mele z posledního, hlavně když přišel kopec...
Za celou dobu se člověk vůbec nedostal nějak víc dovnitř celého děje, o postavách toho moc nevěděl a na závěr už jich tam bylo tolik, že by možná bylo lepší si je psát stranou a uvádět k nim popisky, aby se do toho jeden nezamotal.
Klišovité označení "poctivě odvedená práce" zde bude sedět asi nejlépe.
Jestli "Amnézii" někdo zfilmuje, mohlo by to mít předpoklady k tomu, aby to bylo lepší než předloha. Dokážu si to představit.


Stejně jako u první knihy u mě převažuje hlavně nadšení. I když nebudu lhát, ze začátku jsem se obávala, že mě kniha nebude bavit.
Amnézie je u nás v ČR dílem druhým kdežto Řekni lituji je už rovnou dílem šestým. Díly mezi nimi u nás bohužel nejsou. Trochu nepochopitelné že?
V mém případě jsem mohla porovnávat jednotlivé epizody, které zapříčiňují chování hlavních hrdinů v dalších dílech. Vincent Ruiz se pro mě okamžitě stal hrdinou, který pro záchranu zmizelého děvčete ohrožuje své vlastní zdraví. Jen díky svému až životu ohrožujícímu chování se dokáže dostat až k ruské mafii, která ho nenechá jen tak odejít.
Naopak Joseph O’Loughlin se ukáže jako milující manžel a otec svých dvou dětí. Chvíli jsem doufala, že právě v tomto dílu nám autor ukáže únos jeho vlastní dcery, který zapříčinil jeho rozvod. Ale nestalo se tak. Myslím, že je to popsáno v těch u nás nevydaných dílech. Tak nebo tak už tady má jeho manželka svatou trpělivost s jeho prací a odhodláním.
Kniha tedy byla opět velkým přínosem kvalitní četby. Robotham píše knihy, které přestože přesahují hranici 400 stránek, nenudíte se ani trochu. Čtete a čtete a čtete až zjišťujete, že jste vlastně skoro u konce.
Velké plus této knize dávám za vyřešení celého případu zmizelé Mickey. Stejně jako u Řekni lituji se Vám ukáže scénář, který je depresivní jako blázen a najednou zjišťujete, že je ještě horší a ve finále je rozuzlení úplně jinak.
Autorovy další knížky
2021 | ![]() |
2015 | ![]() |
2015 | ![]() |
2017 | ![]() |
2018 | ![]() |
Tak tohle je jedno velké ACH JO....Celé to na mně působilo jako klipový film. Kapitola, klap. Další kapitola, klap. První díl byl super, tady prostě nedočteno. Jediný světlý výkřik do tmy byl humor Ruize.
P.s. : Budu optimistka a věřit, že další díl už bude zase nášup...