Roboti nemají ocas
Henry Kuttner
Setkejte se Gallowayem Gallegherem – geniálním vynálezcem a pijanem. Oprava – geniálním vynálezcem, když je opilý. Ovšem jediným Gallegherovým důvodem, proč vůbec něco vynalézat, jsou peníze. Na nákup alkoholu, pochopitelně. A v okamžiku, kdy je už úplně pod obraz, přebírá otěže podvědomí a vynález je na světě… Většinou. Není to samozřejmě zrovna spolehlivá pracovní metoda a výsledkem zpravidla nebývá vynález, jenž by se dal předem očekávat. Bohužel, aby se svérázný vědec vůbec dozvěděl, co to sestrojil a jak to vlastně funguje, musí se znovu dostat do nálady a celá věc se mnohdy ještě více komplikuje… K nemalé potěše klientů. Henry Kuttner je mezi odborníky jedním z nejváženějších klasiků science fiction a zde dokazuje, že byl mistrem i v notně odlehčeném pojetí žánru. Spolu s dobovou patinou jsou jeho humorné kreace jednoduše neodolatelné.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2010 , Laser-books (Laser)Originální název:
Robots Have No Tails, 1952
více info...
Přidat komentář
Dneska stařičký a beznadějně zastaralý, co se vylíčení techniky týká. Ale co je důležitý, robotí sbírka je zábavná a stále originální. Nečekejte nějakou hlubokou myšlenkovou explozi. Prostě jen pět povídek o Gallowayovi Gallegherovi - šílenym vědci, co kropí do strojku, jak carskej oficír a furt má problémy se zákonem. Jen je škoda, že většina postav napříč sbírkou je na jedno brdo, ale jinak tohle si vysloveně křičí o zfilmování.
Takže jo - můžu doporučit jako nenáročnou a docela vtipnou četbu.
Snažím se teď hledat spíš zábavnou četbu, ale řekla jsem si, že si dám zas nějaké sci-fi. Takže jsem vsadila na jistotu. Kuttner že nezklame. A nezklamal.
Možná je to sci-fi. Teda určitě je, ale mnohem víc je to zábava. Narcisek Joe nemá chybu. Mám ráda všechny tyhle poťouchle neposlušné roboty.
4,5* musím zaokrouhlit nahoru a doporučuji.
Geniálního vynálezce jsem si oblíbila a vskutku mě ve všech povídkách i se svými společníky a vynálezy velice pobavil. Napsáno originálně, nadčasově a hlavně vtipně. Nedokáži vybrat, která povídka se mi líbila nejvíce, protože všechny byly na stejné úrovni a to skvělé. Snad jen Lybly mám potřebu vyzdvihnout. Takový chlupáč v roli domácího zvířátka by byl zábavný.
Povedena taskarice..povidky mam rad,zadne zbytecne zdrzovani,vsechno hezky kvaltuje..
Ma to hlavu a patu..doporucuju pro fanousky sci/fi..;-)
Svěží dílko, ve kterém se v optimálním poměru míchá fantazie a humor. Gallegher, hráč na alkoholové varhany a náhodný geniální vynálezce si získal mé sympatie hned od prvního příběhu (i když té jeho alkoholové vášni ani trochu neholduji).
Povídky jsou si sice dost podobné, přesto však všechny skýtají dostatek duchaplné zábavy.
Tak se mi zdá, že Kuttner se sám při psaní těchto povídek napojil na Gallegherovy alkoholické varhany a zaexperimentoval si s mícháním koktejlů. Je to vážně zábava, navíc takový ten elektronkový "analogpunk", inu je to z padesátých let. Gallegherovy kocoviny doprovázené zmateným zjišťováním "co jsem to zas postavil" jsou kouzelné a můj oblíbenec robot Joe je praotec všech těch Marvinů, C3P0 a podobných. Budete se bavit, slibuju :)
Laser-books vydal tuto sbírku Henry Kuttnera v edici Mistrovská díla SF a bezpochyby věděl, co dělá. Pětice povídek, které spojuje hlavní postava věčně opilého génia Gallowaye Galleghera, je psána lehkou rukou, s nadhledem a humorem. Věřím, že i sám autor se při psaní Gallagherových trampot královsky bavil. A já se bavil spolu s ním.
Skutečně velmi svěží záležitost! Z povídek bych vyzdvihl "Svět patří mě" za nápad a "Gallegher plus" za formu.
Svěží a vtipné povídky staré skoro sedmdesát let. No nestačí to samo o sobě? Kdo by čekal, že i po tolika letech bude Kuttner opojné a sladké čtivo. Tak jako šílené alkoholické nápoje, které tečou v této knize proudem a že jich je fakt hodně. Doporučuji jako proložení jakékoliv náročné četby. Povídky připomínají dobrý seriálový příběh u kterého je jedno jaký díl si zrovna pustíte. A pro ty koho tato kniha nadchla a chtěli by dodatek, doporučuji k četbě povídku "Trable s elektrárnou" z knihy "Navštivte planetu Zemi", protože u tý jsem fakt brečel smíchy.
Neodolal jsem a koupil jsem si povídkovou knížku Henryho Kuttnera. Nemám moc v oblibě povídky, ale tyto povídky na sebe jakoby navazují. Jsou o jednom alkoholickém vědci, který skoro vždy vynalézá v opojení alkoholu. Když vystřízlivý tak si nepamatuje k čemu vyrobená věc slouží a pro koho ji vyrobil. Chápete ty možnosti, které z toho koukají? Bohužel má to své mouchy, ale je to napsané v letech 1942 až 1948, tak se to musí bráti s rezervou. Povídková knížka se lehce čte, je vtipná a jednoduchá.
Kdo je Henry Kuttner? Psal pod mnoha pseudonymi jako třeba Lewis Padgett nebo Laurence O¨Donnell. Spoustu knih psal dohromady se svou ženou C. L. Mooreovou.
Podle Henryho Kuttnera je natočen třeba film z roku 2007 Mimzy nebo The Twonky z roku 1953 (nemůžu ten film sehnat - klidně koupím, pokud někdo má)
Nenápadná knížečka nenápadného autora. Už tomu bude nějaká doba, co mě čtení takhle bavilo. Přes veškerou tu umělecko-vážno-akademickou nudu, co panuje a které máte plné obchody, co se vám snaží vštípit nové poznatky, novou morálku, zjišťuju, že to pravé umění je jednoduše pobavit a přesně to dělal už kdysi ve 40-tých letech Henry Kuttner, který tvořil poměrně nadčasové povídky, využívající sci-fi prvků spíše jako pozadí (a nějakým vymoženostem a náhledům do toho, jak to tu bude vypadat, co bude lítat, co jak funguje - tomu věnoval vždy tak střídmý prostor, že to ani dnes nepůsobí zastarale, protože si to čtenář může domyslet vše po svém), o to víc se divím, že ho v Laser Books vydali. Roboti nemají ocas sice není sci-fi masterpiece, ale mezi tou vážnou, krutou a chladnou tvorbou ostatních autorů působí jako zjevení... je to kniha zábavná, gilliamovsky ujetá, netlačící na pilu, jednoduše vyvolávající příjemný pocit ze čtení, takže relaxujte, nic neřešte a užívejte. Bezesporu nejlepší je povídka 'Svět patří mně'. A já už se nemůžu dočkat, až si to někdy v budoucnu znovu přečtu.
Celá serie povídek na sebe pěkně navazuje. Škoda, že není povídek víc. Určitě by mě zajímaly další trampoty, které se hlavní postavě staly.
Část díla
Časová schránka
1942
Ex machina
1948
Gallegher plus
1942
Povýšenec
1942
Svět patří mně
1942
Autorovy další knížky
2001 | Čarovný svět Henry Kuttnera |
2010 | Roboti nemají ocas |
2008 | Past v čase |
2016 | Více než lidé |
2009 | Elak z Atlantidy |
První povídky mi přišly moc vtipné, ale další byly jen opakováním toho stejného. Dlouhé líčení stavů vynálezce a na vtipný nápad moc nezbylo. Dočetl jsem s přemáháním.