Robur dobyvateľ / Robur pán sveta
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143380/mid_robur-pan-sveta-hEl-143380.jpg
4
170
170
Súborné vydanie dvoch románov, ktoré síce vznikli v časovom odstupe takmer štvrť storočia, ale majú toho istého hrdinu. V prvom románe s názvom Robur Dobyvateľ spisovateľ vykreslil zápas vedcov o dôkaz, že budúcnosť nepatrí balónom, ale lietadlám. V druhom románe s názvom Robur Pán sveta je príbeh Roburovho pokusu o ovládnutie sveta pomocou záhadného stroja.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1973 , Mladé letáOriginální název:
Robur le Conquérant et le Maitre du Monde, 1904
více info...
Přidat komentář
Robur Dobyvateľ
Veľmi jednoduchý príbeh zaodetý do vtedy (doby vzniku románu v roku 1886) totálneho sci-fi, teda stroja ťažšieho ako vzduch, ktorý nevídanou rýchlosťou brázdi svet. Čierno-biele videnie sveta, tak typické pre Verneovu tvorbu, je prítomné aj tu a samozrejme je poplatné dobe svojho vzniku. Teda Francúzsko je dobré, ostatné krajiny Európy už pomenej, černosi sú bojazliví, biela rasa všetkým nadradená. :-) Čo ma s odstupom času zaráža, ale neprekvapuje, je vzťah ľudstva k živočíšstvu - úplné barbarstvo. Len tak pre zábavu si "dobrodruhovia románu" ulovia veľrybu a potom ju nechajú napospas žralokom. K tomuto všetkému sa pridáva ďalší typický neduh Verneovej tvorby a tou sú siahodlhé zemepisné a historické popisy platné v roku vzniku románu, hoci tu sa s ich množstvom Verne krotil. Takže som si niektoré údaje porovnal s dneškom a bolo to zaujímavé.
Robur pán sveta
Kniha naväzuje na schému, ktorú Verne použil viackrát: génius, samozrejme, že inžinier, vynájde, vytvorí, skonštruuje (skrátka hocičo, čo ho dovedie k cieľu) dokonalý takmer bezúdržbový stroj, ktorý nielenže po cestách-necestách sa premáva závratnou rýchlosťou, ale aj pláva a to ako na hladine, tak ja pod ňou, ba čo viac pokoruje si aj ríšu vtákov. Lenže, aký má cieľ, prečo to robí, to všetko tu chýba. No a to klišé, že génius musí byť zároveň aj šialenec, hoci predtým bol vizionár, tak to bolo aj tu, Jules neprekročil svoj tieň. Našťastie to bolo čítanie krátke, úsmevné, nezaťažujúce sivú kôru mozgovú a prekvapujúco, neboli tu takmer žiadne zemepisné a historické opisy. Ako celok je to však chudokrvné dieťa Verneovej tvorby.
Asi těm Verneovkám už nepřijdu na chuť. Robur Dobyvatel jakž takž, ale po Pěti nedělích v balóně a Dvaceti tisících mil pod mořem mi to přišlo příliš podobné. Pán světa mě prostě jen nebavil. Věřím, že kdybych to četla v roce 1904, přišlo by mi to fantastické.
SVET. Pre mňa po desaťročiach prvá verneovka. Nikdy som ju nevlastnil, ale vždy som ju túžil prečítať. Tak som si ju zohnal v antikvariáte. Celkom milá rozprávočka s únosom dvoch neveriacich Tomášov arogantným Roburom a potom rýchlo letom - svetom. Pre lepšiu predstavu (hoci film vždy ponúkne menej ako kniha) odporúčam pozrieť si po prečítaní americkú (akú inú) verziu s Charlesom Bronsonom. 70 percent
Další z těch lepších Vernovek bez zbytečné romantiky - trocha vědecko-fantastických záležitostí, lekcí v zeměpise a kurážných hrdinů. I přes ten krásný a revoluční létající prostředek, nejsou bohužel inženýrovy pohnutky a záměry uspokojivě nebo vůbec vysvětleny a tak celé to létající putování kolem světa tak trochu vyzní do prázdna - 55 %.
Pán světa jako volné pokračování Robura Dobyvatele mi přišlo maličko povedenější - pátrání po tajemném čtyřkolém prostředku řítícím se ulicemi, prohánějící lodi/ponorce se po jezerech a netvoru korzujícím vzdušný prostor bohabojné Ameriky pobuřujíce tímto ctihodné občany bylo i díky rozsahu svižné a zábavné. Bohužel pohřbeno závěrem, který z génia vynálezce udělá psychopatického šílence toužícím po vlastní zkáze - 60 %
Především by mě zajímalo, kdo věděl, že Robur je součástí latinského názvu pro dub letní (Quarcus Robur) - ale to jenom na okraj. V první knize se v podstatě soupeří, kdo bude čtenáři víc nesympatický, jestli Robur Dobyvatel nebo dvojice strýc Prudent a Phil Evans. Volné pokračování už pak jenom potvrzuje zažitou pravdu, že z géniů se někdy stanou šílenci. Pochopitelně mají Roburovy příhody leccos společného s jinými publikacemi Julese Verna - namátkou Cesta kolem světa za 80 dní, Dvacet tisíc mil pod mořem a tady zmíněných Pět neděl v balóně, ale pro naše tehdejší dětské duše to byla četba s velkým Č - a za slaboduchého byl ten, kdo ji neměl či o ní nic nevěděl...
(SPOILER)
Pro mě srdcová záležitost, byla to první knížka, kterou jsem si půjčil v knihovně coby třeťáček. Ač byl Robur vzduchu dobyvatel, byl to vlastně sebestředný vychloubačný parchant, který to chtěl těm pacholkům z filadelfského klubu jen pořádně natřít, což se mu svým způsobem podařilo, i když mu zničili milovaný Albatros. V druhém příběhu se přímo proměňuje ve zločinného pacholka se světovládnými choutkami, byť světu v pravém smyslu vládnout nechtěl, který nemohl skončit jinak než ve finale grande, a to půtkou se živly.
Zajímavostí na příběhu je postoj U.S. governmentu a úporná snaha Robura dostihnout. Protože on vlastní technický prostředek, který oni nemají? Jako bych četl nějaký současný sci-fi thriller...
Pro mě jedna z těch více oblíbených, i když u Vernea by to bylo těžké rozhodování. Ale co naplat, mé srdce už patří kapitánu Nemovi a jeho Nautilu
Tato kniha je z doby, kdy cestování vzduchem mělo svou hodnotu a ne jako dnešní letenky Ryanairu za 5 Euro. Román vypráví v podstatě o cestě kolem světa za zhruba 30 dní a proletíme se po opravdu exotických lokacích, nejvíce mě potěšil ostrov Ascencion.
Stejně jako některé Verneovy knihy obsahovaly zázračné předpovědi, tak vzducholoď na větrníkách, která se řídila kormidlem, se zrovna příliš neuchytila…ale přesto má kniha své kouzlo a hlavně dokonale vypointovaný závěr, kdy je to snad první Verneova kniha, kterou jsem končil se smíchem.
Navíc potěší narážky ve stylu Pulp fiction na nebohého černého sluhu Frycollina, který se také dostal na palubu.
„Na zemi prý nikdy nepřistane. Ale chce letět na Měsíc a tam si najít vhodné místo, kde by se usadil. „Ach Fry, kamaráde…..nebude rád, až se dozvíš, co se tam nahoře děje“? „Já tam nepůjdu…! Odmítám to“ odpovídal Frycollin, který všechna kuchařova žvanění bral vážně. „A proč, Fry, proč? Oženíme tě tam s nějakou krásnou měsíčňankou!Staneš se tam praotcem měsíčních černochů!“
Sorryjako, ale tohle je z větší části jen aktualizovaných Pět neděl v balóně - zde tedy v modernějším létacím stroji, navíc bez jakéhokoliv napětí, nedej bože zápletky. Pozdní dílo klasika, a je to na něm znát :-(
A přidávám se k názoru O.Neffa z jeho knihy o Vernovi - pan Robur je pěkné pako ;-)
Čítala som ju už dávno, ale pamätám si, že pán Robur mi bol nesympatický, myslím, že hlavne kvôli svojmu menu. Celkovo táto kniha ma nezaujala tak, ako to dokázali iné Verneho knihy.
Klasický dobrodružný cestopis postavený na technickém sci-fi (v té době) se všemi verneovskými artefakty. Řadím mírně nad průměr autorovy tvorby.
Mnohem raději jsem měl Postrach než Albatros. Byl daleko skladnější, a především byl obojživelný! Tenhle stroj zaplnil mojí dětskou fantazii na mnoho let po přečtení...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
I mistr tesař se někdy utne. V tomto případě Jules. Žádná postava mi nebyla sympatická. Nebyly vysvětleny důvody, proč to Robur dělal. Se svou fantazií mohl spisovatel vytvořit propracovanější příběh.