Rod: Nebezpečné stvůry jsou všude…
Martin Láníček
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372462/bmid_rod-nebezpecne-stvury-jsou-vsude-LzI-372462.jpg
1
14
14
Mladý muž jménem Rod se cestou z hudebního klubu setká se zástupcem mimozemské civilizace, který ho obdaří mimořádnými schopnostmi. Ve stejnou dobu se na Zemi začínají zjevovat běsnící jedinci, kteří mají neustálé nutkání škodit lidem, a to i těm, co si to vůbec nezaslouží... Rod tak musí bojovat s okřídlenými, pokrčenými nebo dokonce s nehmotnými tvory, kteří se dokážou vtělit do živé či mrtvé lidské bytosti a začnou ji plně ovládat. Za činy těchto záhadných postav se často skrývají ošklivé lidské skutky... Ovládne Rod běsnící stvůry, nebo ovládnou ony jeho?... celý text
Přidat komentář
Příběh jako takový je zajímavý. Kdyby vše bylo propracovanější - jak postavy tak příběh, tak si myslím že by to nemusela být špatná kniha.
Opravdu jsem této knize chtěla dát šanci i přes špatné hodnocení, ale přesvědčila jsem se, že ho má oprávněně.
Postavy jsou ploché, děj tak nudný, že jsem knihu chtěla odložit každých pět minut, dialogy mezi postavami jsou psané jako dítětem na základní škole a i to by to v mnoha případech zvládlo lépe. A styl vyjadřování "stvůr"? Strašné. To je slovo, kterým bych popsala celou knihu a nechápu, jak něco takového může být vůbec přijato k vydání.
Škoda, že kniha není víc propracovaná. Chtěla jsem trochu podpořit dalšího českého autora, ale byla jsem opravdu zklamaná, nedočetla jsem ani do půlky....
Byl jsem tak jednou v knihkupectví a rozhodl se, po přečtení popisku, dát šanci českému autorovi. A to navzdory tomu, jak mne zklamala kniha "Ydris".
Nějaký ten potenciál jsem tam viděl. Skutečně. Ale těch chyb. Hrome! Postavy jsou ploché jako stolařská prkna. Zápletka je k pláči ubohá a dává smysl asi jako Ježíšek zjara. Nejhorší ale je, že autor nebyl v mých očích za cirka 70 stran, které jsem dokázal zdolat, vybudovat jakoukoli hlubší a tím i poutavou atmosféru. Chápu, že kniha mu dala práci. Ale tohle je žel jako brutálně nedovařený polotovar, jaký se mi prostě nepodařilo strávit.
ROD Nebezpečné stvůry jsou VŠUDE..., spíš ROD a jeho výlet s manželkou na Rhodos.
Možná je to tím že autora osobně znám a to že sebe sám vkládá do role Roda (čili neohroženého, statečného, silného klaďase, s morálním kodexem jak Brno), je mi trochu nesympatické.
Většinu času se vlastně nic neděje, jen si čteme o Rodově (autorově) dovolené na Rhodosu, občas nám do toho nesmyslně vtrhne nějaká ta bytost a nic neudělá. Proč vlastně ty bytosti, které unášeli těla nic netušících lidí, následují Roda, který je pro ně nebezpečný, až na Rhodos, jsem taky vůbec nepochopil.
Doporučil bych pojmenovat v knize více než dvě postavy, z těch pokrčených, okřídlených a nehmotných stvůr, které jsou pak jak kladné tak záporné vám jde hlava kolem, o párech které Rod se Sárou potká na dovolené nemluvě.
Celé je to tak nějak pomatené a zdlouhavé, chtělo to lépe promyslet zápletku a celkově zkrátit tak na polovinu, ne-li více.
Najde se zde i pár celkem napínavých scének, ale je jich skutečně po skrovnu. Člověk to vlastně čte a čeká kdy se teda konečně něco stane a ono nic. Například, Rod se vrací za Sárou na pokoj, a ona tam prostě spí... Proč například není proměněná?
Rod: Nebezpečné stvůry jsou všude…
Příběh zajímavý, škoda té formy, kterou je psaný. Teleraficky, zrychleně.... Zvláštní volba slov. A rozčilovalo mě tedy CHA a HA téměř za každým odstavcem, rozhodně to tak strašně vtipné nebylo.... Lehce mi to připomínalo formou čtenářský deník mé 13ti leté dcery....