Rodinné právo
Milana Hrušáková , Zdeňka Králíčková , Jindřich Psutka , Lenka Westphalová , Martin Kornel , Renáta Šínová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504271/bmid_rodinne-pravo-txV-504271.jpg
5
6
6
Třetí, podstatně přepracované a aktualizované vydání učebnice rodinného práva, napsané čtivě a srozumitelně, reaguje na poměrně rozsáhlou novelu občanského zákoníku a procesních předpisů ve věci tzv. dětských dlužníků. S ochranou majetkových zájmů dětí i zletilých je spojeno přijetí dalších zákonů, zejména zákona o náhradním výživném a novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V návaznosti na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva došlo také k narušení zásady res iudicatae v paternitních věcech posuzovaných podle třetí domněnky otcovství v dobách, kdy nemohly být použity genetické testy profilování DNA, a k zakotvení možnosti obnovy řízení. V učebnici uváděné modelové příklady a právní věty vycházející z ustálené soudní praxe přispívají k pochopení poměrně složité a komplexní materie věnované nejen rodinnému právu, ale i jeho procesním aspektům a širším souvislostem. Erudovaní autoři učebnice, působící na Právnických fakultách Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci a Západočeské univerzity v Plzni, psali svoje texty nejen pro vysokoškolské studenty, ale i pro odbornou právnickou veřejnost, která se rodinným právem a právy dítěte ve své praxi zabývá.... celý text
Přidat komentář
Takto má vypadat moderní učebnice. Přehledně strukturovaná, velmi dobře popisující základní materii s příslušnými odkazy pro zájemce o prohloubení svých znalostí v dané problematice. Nadto lze vyzdvihnout i fakt, že se autorka nebojí již jednou zdůrazněnou materii krátce rekapitulovat a na závěr každé kapitoly přiložit otázky, které dané učivo rekapitulují, tak aby čtenář měl i sám pro sebe zpětnou vazbu, zda-li danému tématu rozumí. Byť rodinné právo není mým nejoblíbenějším právním oborem, učebnice mě nadchla a rozhodně mi tuto látku zpříjemnila a hlavně i velmi edukovala, což se ne o každé učebnici (zejména právní) dá bez ostychu říci.
Autoři knihy
česká, 1952 Zdeňka Králíčková
česká, 1968 Jindřich Psutka
česká Lenka Westphalová
Martin Kornel
česká, 1984 Renáta Šínová
česká, 1978
Bavil jsem se tento čtvrtek s učitelem závazkového práva o literární produkci v oblasti občanského práva. Shodli jsme se na tom, že by bylo vhodné pro povolení vydání učebnice v dané oblasti vydávat něco jako zbrojní průkazy. Ne, vážně, většina toho, co v občanském právu přečtete nestojí za nic. (Ostatně nám onehdy vyšla nová a hádejte za co kousek "Občanské právo. Souhrnný výklad", stojí. Přesně tak, vůbec za nic. Brzy vyjde recenze Petra Bezoušky a já se na ni strašlivě těším.) Je tu ale, myslím, všeobecná shoda, že existují celkem dvě světlé výjimky, které jsou naprosto skvělé. Je to Spáčilova učebnice věcných práv a je to Králíčkové učebnice práva rodinného.
A ono opravdu ano. Přes jistou počáteční nejistotu prvních dvou kapitol, vyklubala se z knihy opravdu dobrá učební pomůcka, volící cestu nejmenšího odporu - nepokouší se o teoretické vymezování (což by mi třeba osobně vadilo, kdyby se ovšem nejednalo o rodinné právo, které mě ani maličko nezajímá), nezabředává do technicistních detailů (což člověk obzvláště u sociálně-právní ochrany dětí ocení), nepoužívá dlouhá souvětí, nekonečné odstavce, aditivní kapitoly bez obsahu. Na straně druhé se nebojí sem tam zopakovat již jednou podané, je-li to zapotřebí pro provázání látky. Do textu samotného netahá ani konkrétní judikaturu, což na straně samé neznačí, že by se vám jí nedostalo, je zařazena na konci každé dílčí kapitoly. Odkazuje se vždy na probírané paragrafové znění, člověk se tedy vcelku snadno v aktuální právní úpravě zorientuje. Dohromady je to opravdu mimořádně vyvedený kousek. Osobně jsem u něj stejně trpěl - je to rodinné právo a to já bych se raději zakousl do vlastní tepny, než dobrovolně věnoval čas rodinnému právu, ale to je očividně můj osobní problém.
Jedinou možnou výtkou je občasně přehnaná povrchnost. Jsou místa, kde by čtenář pro opravdové pochopení potřeboval hlubší výklad – tehdy se ovšem lze odkázat na komentář profesorky Králíčkové a dalších, k patřičné části občanského zákoníku. (https://www.databazeknih.cz/knihy/obcansky-zakonik-ii-rodinne-pravo-655-975-528391) Ten dokáže prohloubit libovolnou tematickou problematiku - látku dvou set padesáti stran této učebnice probírá na rozsahu stran třinácti set. Učebnici proto lze nadále brát jako výchozí orientační bod, který je v případě nutnosti prohlubován právě komentářem. Oba texty tehdy dávají dohromady celkem solidní celek.
Nu a jinak učebnice opravdu vady neobsahuje. S některými tvrzeními z ní lze polemizovat, jistě. Ale většina těch tvrzení, která se jeví polemická, pochází z doslovného znění zákona - a tak se člověk může vztekat na vadnou úpravu, ta ale není vinou autorstva této učebnice. Takže chválím a doporučuji ke čtení.