Rodinný archiv
Boris Chersonskij
Rodinný archiv (1997) je román ve verších ukrajinského básníka a psychologa Borise Chersonského. Dynamický střih, básnická sevřenost vyjádření a myšlenková provokativnost činí Rodinný archiv strhujícím dramatem vzestupu, zanikání a rozptýlení autorovy rozvětvené židovsko-slovanské rodiny. Odehrává se mezi Polskem, Besarábií, Bukovinou, Haličí a Ukrajinou na pozadí dějinných zvratů a katastrof dvacátého století: od první světové války přes bolševickou revoluci, léta Stalinova teroru, hladomory, druhou světovou válku, holocaust, období poválečné sovětské totality až po pád komunismu. Nelítostní pohled básníka-psychoanalytika proniká za dobové kulisy zmizelého světa východoevropského židovství. Sleduje duševní pohnutky lidí v mezních situacích, odhaluje rodinná tajemství a tabu, ústí do zpovědi člověka posedlého vlastní smrtelností a pocitem marností bytí. Tak se příběh jedné rodiny stává eposem jednoho národa, který byl během 20. století prakticky vymazán z mapy střední a východní Evropy. Německý překlad Rodinného archivu získal zvláštní cenu poroty v prestižní soutěži Bank Austria Literaris.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , Džamila Stehlíková, s.r.o.Originální název:
Семейный архив [Semejnyj archiv]
více info...
Přidat komentář
Při prvním čtení trochu hození do vody a šok. Protože básnická forma vyprávění, protože zeměpisná a časová nesourodost, nedořečenost, zmatek. Párkrát jsem knihu zavřela a chtěla se čtením přestat…. // Napodruhé lepší. Originální výlet do minulosti. Zmatek nezmizel, ale došlo mi, že pro pátrání v archivu je typický a nutný. Nasekané věty tomu dodávají kouzlo, víc vynikne jejich obsah, a jejich nedořečenost čtenáře udržuje v napětí, zda se autor k tomu či onomu ještě vrátí… // Proloženo kolážemi z fotografií, pohlednic, dokumentů a květin, které pro české vydání vytvořila manželka autora, paní Ljudmila Chersonskaja (*1964). // Knize dávám maximální počet hvězdiček. Je dobře, že vznikla. // Jako ukázku vybírám část textu ze strany šestapadesát:
Oděsa, 1915-1938
RČENÍ
1
Rabi Icchak Steinmacher řekl:
„Když se potkáváš s přítelem denně,
můžeš s ním během hodiny mluvit
o mimořádně důležitých
záležitostech minulého dne.
Po ročním odloučení
s údivem pochopíš,
že všechen uplynulý čas
se vešel do bezvýznamného
půlhodinového rozhovoru.
Když se potkáš s přítelem
po desítce let,
slisuješ události
do dvou tří náhodných vět,
které tvůj společník
za minutu zapomene.
Po návratu domů
přítel pravděpodobně poví ženě o setkání
a na její dotaz, o kom je řeč,
prohodí „Toho neznáš.“
Nebo jen prostě mávne rukou.
Žena neuslyší slova
a nevšimne si gesta.
Jakoupak dáš odpověď
Jedinému Požehnanému,
když se uzavře život?
Pravda, touto odpovědí,
bude mlčení.“
(…)