Rodinný sjezd
Ivan Kraus
V Rodinném sjezdu se Ivan Kraus opět vrací do rodinného kruhu a k rodinným legendám, aby nám představil momentky z rodinného alba, z doby, kdy se ten či onen člen rodiny dostal do nechtěného sporu s každodenním šikanováním policejního režimu. Čtenář se zde opět setká se známými postavami rodičů a sourozenců, bude ale zřejmě překvapen citovějším a jímavějším pohledem autora při prolínání tragických a komických momentů. Přes jisté filosofické zmoudření však Kraus v žádném případě neztrácí svůj vtip ani typický smysl pro humor.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha se mi nelíbila tak jako ty předchozí od Ivana Krause (jako třeba To na tobě doschne nebo Číslo do nebe). Povídky mi nepřišly až tak humorné, což ale vůbec nevadí. Spíš se tam objevovaly filozofické otázky a úvahy. Přesto to bylo velice příjemné čtení.
Pohlazení po duši, i pro pobavení a zamyšlení. Krátké povídky, ale vystihnou, vše co je potřeba. Moje první kniha od p. Krause a rozhodně ne poslední.
I ty nejtragičtější situace v sobě někdy skrývají kus ironie a komické momenty. Právě to je základem krátkých vzpomínek Ivana Krause, když s nadhledem a jemným humorem líčí, jak jeho rodina (hlavně tatínek, který přežil koncentrák) čelila absurditě totality.
Knížka vystavěná jinak než ucelená vzpomínková próza "Číslo do nebe"; tmelícím prvkem (nebo spíše lepidlem) je zde totalita - válečná doba i čas, kdy "válka nebyla, zato byl divný mír". Krausova rodina - "potomci Davida a vzdálení příbuzní Švejka" - poleptaní kvůli svému původu tímto lepidlem více než jiní - se z něho snaží dostat zcela (část rodiny skončí v zahraničí) či se tady alespoň každodenně utkávat s "beznadějinami" s nadhledem a humorem.
I další citace je přesná a vystihuje můj dojem z knížky: "Smích chutnající po hořkých mandlích."
Vzpomínky na různé události v životě rodiny Krausovy. Vtipné komentování situací, do kterých je vmanipuloval režim - fašistický i socialistický. Humor, ale spíše černý.
Úžasná kniha, která mě donutila hodně přemýšlet o tom, jak se dnes máme, že žijeme ve svobodě. Pan Kraus píše hodně o svém otci a o jeho vzpomínkách. Určitě doporučuji přečíst.
Smutnější než je u Ivana Krause běžné, ale o to víc člověk přemýšlí nad absurditou diktatur, režimů a životních osudů. I tak se ale člověk díky stylu psaní IK hodně zasměje :) Pro mne asi nejlepší kniha od tohoto autora :)
Při poslechu docela krátké audioknihy jsem se hned několikrát zakuckala smíchy. Na pozadí vážných událostí jsou vtipně vyprávěny osudy rozvětvené rodiny Krausů.
Mám ráda příběhy rodiny Ivana Krause. Píše o nich velmi zábavně i přes to, že jako rodina si jistě prožili své. Libila se mi kapitola s názvem Předvolání. Vypráví o výslechu, který tatínek spisovatele musel podstoupit. .... "Proč čtyři vaše děti odešly na Západ?" Na nevhodnou otázku není snadné dát vhodnou odpověď. "Utíkat jiným směrem by nemělo smysl," řekl otec zamyšleně.
Tuto knihu jsem přelouskala velmi rychle, bohužel mě tolik nezaujala. Těším se ale na další knihy Ivana Krause, které na mě v knihovně čekají.
Autorovy další knížky
| 1991 |  To na tobě doschne |
| 1992 | Prosím tě, neblázni! |
| 2001 | Medová léta |
| 2007 | Rodinný sjezd |
| 1998 | Má rodina a jiná zemětřesení |
Z této knihy mi asi nejvíce utkvěly zážitky otce z vězení. Jinak je to takové hodně rodinné a pro mě ne moc zajímavé.