Rodný dům - Viktor Fischl | Databáze knih

Rodný dům

Rodný dům
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155694/rodny-dum-155694.png 4 27 27

Historie autorova rodného domu na pražském předměstí je živou galerií jeho obyvatel a jejich osudů, vnímaných očima dorůstajícího chlapce. Hlavně je ale láskyplnou evokací dětství a zároveň kronikou přátelství dvou chlapců „mušketýrů“, jejich heslem je „jeden za oba, oba za jednoho“…... celý text

Přidat komentář

lenikhor
23.12.2024 5 z 5

Moc milá vzpomínková kniha. Autor na sklonku života poeticky zavzpomínal na svůj rodný dům v Hradci Králové, městě na soutoku řek Labe a Orlice, jak je napsáno i v knize. Nejedná se tedy o Prahu. Některé vzpomínky byly krásně obyčejné - na jednotlivé lidi, žijící v rodném domě. Zároveň je knížka plná hlubokých myšlenek o životě, smrti a Bohu, které asi řeší každý dospívající. Určitě si přečtu od autora nějakou jeho další knihu.

Josh
01.10.2024 3 z 5

Citace: Nic nesmaže naše dětské prožitky, myšlenky a objevy ".
Kniha byla vydána v r.2000, kdy bylo autorovi 88 let, takže co mi vždy u takových vzpomínkových knih vyráží dech jsou detaily, které nechápu, že si lidé opravdu tak pamatují.... Za mne až moc popisné, ale pár desítek stran se to dalo vydržet, zvláště díky moc pěknému přátelství dvou kluků.

Když se podívám ale někdy na jiné recenze, tak mne občas zaskočí zda jsme četli stejnou knihu. Např. když rodný dům byl v Praze, píše se o Vltavě, židovském městě,... a přesto někdo četl o Hradci Králové. No, kdoví jak to je s věkem a pamětí ;-))


tomas6658
27.02.2024

Poetické autorovo vzpomínání na dětství prožité v Hradci Králové, na jeho rodný dům na předměstí a jeho obyvatele. Vzpomínky na vlastní dospívání, nejbližšího kamaráda Jarka, který tragicky zahynul, i na svoji vlastní rodinu a životní osudy sousedů z domu jsou popsány v duchu autorovy osobité poetiky, v romantickém, velmi procítěném duchu. Kniha vzpomínek je tedy jakýmsi lexikonem autorových vzpomínek na své nejbližší a sousedy, jakožto i na své léta zrání, do čtrnáctého roku života. Jakýmsi překlenovacím prvkem mezi tragédiemi (smrt nejlepšího kamaráda, dědy Filipa) a mezi radostnými událostmi (bar micva, inicializační přechod do dospělosti v podobě sblížení se s dívkou) je tvrzení autorova otce, že „život si vždy najde svoji cestu“. Krásné a poetické čtení.

Alma-Nacida
12.10.2023 5 z 5

Další z mých návratů po více než dvaceti letech. Je to velmi poetická kniha, která ale neobsahuje jen nostalgické vzpomínky. Autor má dar přenést se prostřednictvím vyprávění do reality viděné klukovskýma očima.

jaroiva
04.03.2023 5 z 5

Velmi lidské vyprávění. Melancholické, ale přesto milé.

ujira
10.10.2019 5 z 5

Velmi citlivá, poetická ale i srdnatě realistická vzpomínka na dětsky viděný dům, v němž autor vyrůstal a v němž potkával a zažil příběhy lidí blízkých a známých.