Rokhorm z Aron
Piotr Witold Lech
Rokhorm z Aron série
1. díl >
Cyklus Rokhorm z Aron vypráví o hledání a pochybnostech mladého mnicha magického řádu, jenž opustil klášter, kde získal své magické schopnosti. Vydává se do světa, kde je znám jako Poutník a Lovec, a ze všech sil pomáhá ohroženým proti zlu. Vydání 1.
Přidat komentář
Úspěch Sapkowskiho u českých čtenářů pootevřel vydavatelská dvířka dalším polským autorům. Mezi první patřil P.W. Lech a jím stvořený hrdina Rokhorm, mnich, kterému cestu k plnému zasvěcení magickému řádu ARON překazilo zlovolné božstvo, tkadlec lidských osudů HEXY. Rokhormovi tedy zůstalo souzeno potloukat se světem a snažit se pomáhat ostatním lidem v jejich neštěstí. V omezené míře si může na pomoc přivolávat síly domovského chrámu, často však na řešení problémů zůstává sám. Ne vždy je úspěšný, ne vždy lze jeho činy a jejich následky označit jednoznačně za správné. Ze všech povídek doslova trčí ostré vrcholky hor a kvílí vichřice, atmosféra bývá melancholická, což je z mého hlediska silným pozitivem knížky.
Zaujala invokační magie i reálie daného světa: třeba chrámy jednotlivých božstev - detailněji se podíváme jen k "tibetským" mnichům ARON a sovím válečníkům YROE, druidové fungují coby záskok křesťanských fanatiků, schopných rozpoutávat hony na čarodějnice... a pak jsou tady prostí měšťané i vesničané a jejich "drobná" trápení. Vítala jsem, jak se jednotlivé příběhy zabývají obyčejnými lidmi, místo tradičních her o osud světa (či alespoň království). Naopak slabinou bývá vysvětlování událostí ve variantě pro blbé, příliš po lopatě, pointy nejsou po literární stránce zrovna vybroušené.
Úvod "Rokhorma z ARON" působí průměrně, první povídka "HEXY" je pouhým nesmělým rozjezdem, poté už následují silnější kousky. Nejvíce mě oslovili "Bratři" a "Zaklení snů". V průběhu patnácti let jsem knížku četla dvakrát, v obou případech pozitivní dojmy hravě převážily těch pár much, posedávajících na několika málo nedokonalých stránkách. 75%
Na první pohled tradiční, na druhý velmi nevšední. Příběhy Poutníka a Lovce Rokhorma z ARON je pro mě jedno z největších překvapení, k jakým jsem se v poslední době v žánru fantasy dostal.
P.W. Lech se, podobně jako jeho krajan - A. Sapkowski (ve svých povídkových knihách) - zabývá spíše morální stránkou jednotlivých příběhů a problémy každodenního života, než-li válkami a hrozbou o konci světa.
Nejvíc mě ale zaujalo pojetí celé knihy, kde se Rokhorm dostává, díky své magii do různých časoprostorových a snových sfér, kde získává znalosti, díky kterým potom může rozřešit daný problém (Lechův fantasy svět má na to, jak je kniha krátká, docela promyšlená pravidla, včetně systému magie). Většina všech příběhů má díky tomu takovou zvláštní atmosféru, někde mezi realitou a snem.
Sám Rokhorm je skvěle podaná postava. To, že se nejedná o bezchybného hrdinu vás přesvědčí hned na začátku a způsob, jakým řeší jednotlivé problémy je další zajímavou složkou všech povídek.
Ty dávají v konečném výsledku dohromady vcelku ucelený výtvor, což není u povídkových knih často zvykem.
Autorovy další knížky
1998 | Rokhorm z Aron |
1999 | Cestami bohů - Rokhorm z Aron 2 |
2008 | Nanebevzetí profesora Eberta |
Knihy o Rokhormovi som čítal v roku ich vydania a to už moja pamäť moc nedáva. Vďaka tunajším komentárom, ktoré ich rozobrali trefne a jasne, som si predsa len čosi v hlave vybavil. Trošku som si aj v knihách zalistoval. A opäť ma dostala ich atmosféra. Tak ako pred rokmi. Asi by som tomu niečo vytkol, keby som si to prečítal znova. Ale, prečo si to kaziť :))