Rolník v evropské tradiční kultuře
Josef Petráň , Lydia Petráňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75022/bmid_rolnik-v-evropske-tradicni-kulture-NNk-75022.jpg
4
17
17
Tématem knihy je kulturní obraz venkova a jeho vývoj od počátků rozvoje zemědělství v období neolitu. Ukazuje, jak se v evropském středověku ustálila kultura s úžasnou setrvačností, kterou podstatně narušil až věk průmyslu v 19. století. Výklad názorně doplňují kresebné a fotografické ilustrace.
Přidat komentář
Dějiny zemědělství od Sumeru po 20. století, čili do zániku tradiční rolnické kultury. Autoři kladou důraz na zemědělství jako na fenomén existující v longue durée, ukazují tedy například, že sumerský vynález secího stroje se dodnes používá v Jemenu, stejně jako se v českých zemích do 19. století udržela řada nástrojů středověkých. Pojednávají nejen o strukturálních změnách (kolonizace, mechanizace), ale třeba také o vývoji artefaktů (pluh, usedlost), domestikaci zvířat a rostlin nebo životě rolníka (cyklus roku, pověry, pranostiky, náboženství od pravěku po baroko). Kulturní aspekty nezůstávají stranou, ačkoli primárně jde o dějiny hospodářské. Největší důraz spočívá na českých zemích, respektive Střední Evropě. Kvůli srovnání se však autoři dotýkají také evropských lokalit úplně odlišných (Skandinávie, románský svět), USA či Ruska.
Na to, jak široký záběr manželé Petráňovi zvolili, je knížka podivuhodně stručná (200 stran malého formátu s ilustracemi), psaná lehkým perem a čtivá. Místo aby se snažila předmět vyčerpat, volí témata zajímavá a/nebo důležitá, přitom ale dává poměrně ucelený přehled. Většina mých spolužáků si prý ke zkoušce vystačila s posledními kapitolami, tj. 18.-20. stoletím, ale já jsem ji se zájmem přečetla celou a byl to právě Blízký Východ, antika a pravěk, co mě bavilo nejvíc. Jen mám osobně trochu problém s objektifikujícím jazykem, kterým se tu mluví o zvířatech (jako o živých továrnách nebo dokonce produktech), což je samozřejmě běžný agrotechnický úzus, ale otroky jsme také přestali nazývat "nástroje mluvící", že. Kromě toho mi přijde zábavné, že umělá hnojiva jsou podle autorů (porevolučních) v kapitalistickém zemědělství super, kdežto v komunistickém neekologická a fuj. :D Ale co už, knížka je to hodně dobrá a mě zemědělství baví (i o svém milovaném dobytku jsem se něco dočetla), takže jsem naprosto spokojená.
Zajímavá odborná knížka Josefa a Lydie Petráňových o fenoménu rolníka, čili zemědělce, v rámci evropské tradiční kultury. Tato kniha je svěže stručná. Všechno je vysvětlováno velice blbuvzdorně. A navíc je tato publikace obohacena o krásná vyobrazení, které historikovi i čtenáři ulehčuje představivost nad tím, jak přesně vypadaly zemědělské stroje v rámci všech etap dějin zemědělství.