Romance pro křídlovku
František Hrubín
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155/bmid_romance-pro-kridlovku-9Xr-155.jpg
4
1004
1004
Romance pro křídlovku představuje lyrickoepický vrchol Hrubínovy básnické tvorby.
Přidat komentář
Asi neumím číst mezi řádky, nebo byla jen špatná doba na toto dílo, které je mnou nepochopeno..
Snad jednou pochopím.
(SPOILER) Plachá prosba života: dovol kráse působit na tvé nitro, otevírá netušené, utajené bohatství, tím je nekonečně osvobozuješ a už bude jen těšit ... , to umí básník Hrubín.
Básnická skladba, která se mi vryla navždy. Oceňuji jemnost a senzitivitu, která se neomrzí v žádném věku.
Dlouho mi trvalo, než jsem tuto knihu zařadila k přečtení. Teď si říkám, že je to škoda, že jsem to neudělala dříve.
Krásná. JV
Moc krásná a citlivá záležitos, občas si na knihu vzpomenu a vždy mě přepadne pocit tíhy života. Čteno k maturitě ale zapamatováno a zamilováno i dlouho poté.
Ten námět je celkem banální, jenže o syžet tady nejde, byť pasáže s odpovídáním dědečkovi za jiné lidi, které si plete s bezovým keřem, mi přijdou vtipný i situačně. Spíš je to rafinovaně konstruovaný, jediná metafora a přirovnání zde není jen tak zbůhdarma pro zdobnost, naopak se týkají dějového rámce. Líbí se mi to vybalancování abstraktního a konkrétního, když si autor všímá i lopuchů ve škarpě pod hospodou, nevyznívají pak ty obecné výrazy "břímě lásky a smrti" či život je jako dar nad jeho síly" jako odemletá klišé. I to variování a repetice dávají slovům, větám i strofám jiný význam, jak se postupně vyskytují v různých časových a místních rovinách. To pak vůně kopřiv není jen tak! A kontrasty, jasně, různé podoby mezních poloh. Ještě je teda zajímavá ta časová dvojitá hradba, či jak to říct: psáno roku 1961, ale deníkové záznamy jsou datovány třicátými léty, což vytváří jakousi fiktivní přítomnosti či budoucnost, co už se stala. Vypořádávání se vzpomínkami z dětství není jen tak.
Nic objevného, nic pro mě, ale kvality tomu nelze nepřiřknout. Cítím tam jakýsi cit pro míru všeho, i z hlediska čtenářského mi to přijde moc přístupný.
(...)
za šestadvacet let, až na jaře přijdu
k tvému čerstvému hrobu a spatřím tam
kvést jako první rostlinu zlatý kopr,
poroste zrovna z těch hlubokých míst,
kde jsou tvá ústa, a z vysokého stonku
bude se smát všem neživým uschlým věncům.
(s. 12)
Nádherná něžná báseň plná vzpomínek, barvitých obratů a smutku po životě, který už není. Líbil se mi rytmus básně, její prolínání mezi časy, prostory, neobyčejná hra smrti a lásky, ve smyčce se vracející verše a vůně kopřiv a kopru znatelná na každé stránce.
"Musím bdít nad tichem světnice, aby se nerozlilo po celém vesmíru."
"Je všechno, co naráz zastavuje srdce, a přece to není smrt."
"...a je to noc všech nocí, prvně v žítí nesu strašné břímě lásky a smrti současně..."
Když jsem brala Romanci pro křídlovku prvně do ruky, bylo to do školy kvůli povinné četbě. Trochu jsem se bála, zda budu rozumět, ale obavy byly zbytečné. Byť se podle mne od čtenáře v nějaké míře vyžaduje určitá trpělivost a určitá potřeba či nutnost číst mezi řádky, tuto knihu jsem si nad míru užila. Nádherný jazyk, nádherný příběh, nádherná atmosféra. Jedná se o dílo, které se mi vepsalo do srdce – je to dílo, se kterým jsem si vnitřně sedla, se kterým jsem se potkala. A které vřele doporučuji. Je to dílo, se kterým člověk potřebuje strávit trochu více času (byť je to rozsahem docela krátké), ale stojí to maximálně za to. Tahle kniha se nečte, tahle kniha se musí procítit.
Viděla jsem dokonce ve skvostné divadelní adaptaci. Tento příběh se jednoduše vpil do srdcí nespočtů diváků, čtenářů i filmových fanoušků u nás i v zahraničí. František Hrubín vše vybásnil skvostně, nepřekonatelně. Citové vazby jsou vykreslené fantasticky. Retrospektivně se vrací do prázdnin prožitých před II. světovou válkou. Líbí se mi, že František a básník je stejnou osobou, kdy niterně vypisuje své skutečné prožitky a vytváří nádherný kontrast mezi platonickou a fyzikou láskou. Napsané neskutečně dojemně a s obdivuhodnou malebností. Jímavost tohoto příběhu je obrovská!
Báseň jsem přečetl na zkoušku z literatury a asi jsem jí nevěnoval dostatek pozornosti. Poté jsem viděl film a ten mě donutil se k básni vrátit. Tentokrát jsem chápal vše, vnímal vše a za necelou hodinu jsem ji pln dojetí dočetl přesvědčen, že tentokrát můj čtenářský zážitek byl jeden z nejsilnějších vůbec. Škoda, že nejde dát více hvězdiček.
Četl jsem to mnohokrát ve svém mládí a stále mě ta báseň dojímá. Snad i díky Vávrovu filmu. "Navždy mě bude víc..."
Na střední škole, když jsem jela do zahraničí na výměnný pobyt, dala mi paní učitelka českého jazyka Romanci pro křídlovku, abych si s sebou vzala kousek českých luhů a hájů. Knížka mě nečekaně pohltila svou atmosférou dusného léta. Hrubín používá krásné metafory, když mluví o životě, smrti a lásce, a nechává se inspirovat přírodními motivy. Líbí se mi i melancholická napůl malátná atmosféra, což je vlastně pohled/postoj hlavního hrdiny na svět/k světu.
Živote postůj, já jsem jen tvůj.....Kniha rozhodně napsaná skvostně, leč mě se bohužel dostala do ruky v době, kdy se pomalu moji rodiče ohlížejí a uklízejí svůj živit, kdy se pomalu dostávají do cílové rovinky a i já už začínám pomalu bilancovat a otáčet se a bát se o to, abych po sobě nezanechala nějaký "balast" . Asi i proto jsem polovinu knihy probrečela, polovinu provzdychala a vzpomínala na tu nádhernou naivitu mládí. Proč mladí nevěří, že ten život tak strašně rychle letí..Proto ta věta: ŽIVOTE POSTŮJ ....U čtení této nádherné a velice citlivě napsané knihy jsem si utřídila své myšlenkové pochody a trochu se uklidnila a trochu i znervózněla. Nebojím se absolutního odchodu, mám čím dál větší strach ze ztráty soběstačnosti a ze ztráty mého JÁ.
Co se týče knihy a myšlenky, jak praví češtináři: "Co tím chtěl básník říci..." ? Pro mě jasná výzva- važme si života, opravky se tady netolerují...
Osobně je pro mě tato kniha jedním z nejoblíbenějších děl co se poezie (možná i celkově literatury týče). Musím říct že je to až zvláštní, jakým způsobem se pro mě změnila ve chvíli, kdy jsem ji někomu předčítal nahlas. Stejně jako říká František o Terině, musím já o Romanci...
Chci si ji vypodobnit, je však nevypodobitelná...
K této knize se vracím aspoň jednou ročně, je moje nejoblíbenější a má čestné místo v mé knihovně. A přitom, pokaždé, když ji čtu, je něčím jiná :)
K Romanci pro křídlovku jsem se dostala již na základní škole, kdy mě naprosto uchvátila. Pamatuji si i zběsilou jízdu po antikvariátech, které se účastnila celá rodina, protože nikde nebyla k sehnání a já jí prostě potřebovala. Bylo v tom i kouzlo předvánoční Prahy. Achjo, úplně se mi chce plakat :D Četla jsem jí tisíckrát a pokaždé v tom objevím jinou nádheru. Dokonce i film jsem viděla snad stokrát.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Romance pro křídlovku |
| 1978 |  Špalíček veršů a pohádek |
| 1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
| 1990 | Dětem |
| 1987 | Malý špalíček pohádek |
Krásná poezie️