Romanovovci (1613-1918)
Simon Sebag-Montefiore
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355900/bmid_romanovovci-1613-1918-Rl3-355900.jpg
4
39
39
Romanovovci boli najúspešnejším panovníckym rodom moderných čias. Vládli na šestine územia sveta. Ako dokázala jedna rodina zmeniť vojnou zničené kniežatstvo na najväčšiu svetovú ríšu? A ako mohla o ňu prísť? Ponúkame podrobný príbeh dvadsiatich cárov a cárovien, niektorých obdarených geniálnou mysľou, iných postihnutých šialenstvom. Všetci však zachovávali posvätné samoderžavie a vyznačovali sa túžbou vládnuť. Montefioreho pútavá kronika odhaľuje tajomný svet ich neobmedzenej moci a bezohľadného budovania ríše, zatienený palácovými sprisahaniami, rodinným súperením, sexuálnou dekadenciou a búrlivou extravagantnosťou. Tento svet osídlili postavy dobrodruhov, kurtizán, revolucionárov a básnikov od Ivana Hrozného po Tolstého, od kráľovnej Viktórie po Lenina. Panovanie v Rusku bolo imperiálno-posvätné poslanie a zároveň kalich s jedom: šesť cárov zomrelo násilnou smrťou. Peter Veľký dal umučiť na smrť vlastného syna a súčasne povzniesol Rusko na významnú ríšu, na svojom dvore vládol so spolkom presláveným povinným opíjaním, nahými trpaslíkmi a maškarnými kostýmami. Katarína Veľká zosadila vlastného manžela – ktorého krátko nato zavraždili –, zo svojich mladých obľúbencov si spravila milencov, ovládla Ukrajinu a ohúrila Európu. Pavla zaškrtili dvorania podporovaní jeho vlastným synom Alexandrom I., ktorý čelil vpádu Napoleona, prikázal podpáliť Moskvu, a napokon sa prebojoval až do Paríža. Alexander II. dal slobodu nevoľníkom, prežil päť pokusov o atentát a napísal pravdepodobne najvýrečnejšie ľúbostné listy, aké vyšli spod pera vladára. Romanovovci vrcholia sviežim, nezabudnuteľným zobrazením Nikolaja a Alexandry, ich vzostupom a zavraždením Rasputina, vojnou a revolúciou – a krutou masakrou celej rodiny. Romanovovci sú napísaní s oslnivým literárnym citom a čerpajú z najnovšieho archívneho výskumu. Okamžite sa stali pútavým príbehom triumfu a tragédie, lásky a smrti, všeobecne platnou štúdiou moci a základným portrétom ríše, ktorý charakterizuje Rusko do dnešných čias.... celý text
Literatura faktu Historie
Vydáno: 2017 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Romanovs 1613–1918, 2016
více info...
Přidat komentář
Ráda bych přečetla od tohoto spisovatele o britském impériu,ono se píše za zavřenými dveřmi a pomlouvá.Třeba z generála Kutuzova udělal šaška,co kdyby z královny Viktorie a jejího ne zrovna příkladného potomstva udělal fašírku?
Naprosto výborná kniha, která čtivou formou dává nahlédnout do fungování poslední carské dynastie. Neklade si za cíl úplný výčet politických událostí v letech 1613-1918, ale o to víc informací přináší k rodinným vztahům a vazbám. Autor k tomu využívá rozsáhlou paletu pramenů soukromé povahy, které ze značné části nebyly dosud publikovány. Zároveň při aktuální situaci je kniha i dobrým doplňkem k pochopení imperiálních představ Ruska a k nárokům, které si současný režim činí.
Rozhodně stojí za přečtení. Ani rozsahu není třeba se bát - text plyne a je ve všech ohledech srozumitelný. Rozsáhlé poznámky (přímo v textu) navíc doplňují informace o vedlejších postavách či dalších pikantnostech. Kniha je tak nepřebernou studnicích zajímavých informací i pro někoho, kdo se dějinám věnuje dlouhodoběji, pro historií carského Ruska nepolíbeného čtenáře pak může být úplným zjevením.
Kniha stojí za strávený čas. Zvlášť pokud někdo chce pochopit pro běžného Evropana nepochopitelné Rusko. A zvlášť v situaci, kdy pár stovek kilometrů od nás rozpoutalo imperiální válku.
Autor musel projít velké množství pramenů, aby je vtěsnal do těch několika stovek stran, což je věc, kterou obdivuju. Další plus je relativní přehlednost, kdy autor s krátkým popisem uvádí seznam postav na začátku každého obrazu. Můžete si tak tento seznam založit a vrátit se k němu, když narazíte na neznámé jméno - a to u historických knížek čtenář ocení.
Mínusem pro mě bylo, jak se tady ostatně řeší v komentářích, silné zaměření na sexuální život a aféry Romanovců. Je možné (zcela právem) namítat, že pokud bych chtěla číst dílo zcela bez toho, měla jsem sáhnout po nějakém suchém nudném skriptu. Tady toho ale bylo na mě až zbytečně moc.
Celkově však velmi dobrá, poučná kniha o historii, která má potenciál oslovit i čtenáře, kteří na takové čtivo příliš zvyklí nejsou.
Tak to je super kniha. Romanovci mě zajímají už dávno, stejně jako celé dějiny, ale Montefiore je Pan spisovatel, zaujme, nadchne. Nechápu proč u nás jeho knihy nevycházejí, když je o ně tak velký zájem. Kniha nabitá informacemi a přitom čtivá jako román.
Možná, že spíše než strohé "Romanovci" by se měla kniha jmenovat "Šukání napříč věky". Přes celých asi devět set stran je na historii Romanovců nahlíženo hlediskem, kdo měl jaké milenky (a milence), co spolu prováděli a jak soukromě říkali svým genitáliím. Ale velký počet stran naštěstí nakonec dává dost prostoru i pro standardnější historii. A je fajn počíst si do nejmenších podrobností o takovém caru Petrovi, Kateřině veliké a dalších. Kromě sexuálních historií je v knize také spoustu šťavnatě vylíčených masakrů. I to je důvod, proč je kniha tak čtivá. Těch devět set stran tak uteče jako voda. A závěr - detailně vylíčená likvidace carské rodiny bolševiky je opravdu mrazivý.
Na druhé prečítanie sami páčila oveľa viac než na prvé...Autor je rozhodne zaújmavý.
Intriky, mocenské boje a rodinné tragédie na carském dvoře. Tihle Romanovci se vážně čtou jako román. Dílo ač obsažné, je psané zajímavě a poutavě. Autor nám Romanovce představuje na pozadí historie jako živé lidi s jejich slabostmi, excesy, touhami, úchylkami, pýchou, pokorou a náboženským zapálením vedle promiskuity, alkoholismu a duševních poruch. Mimochodem, nikdy jsem nechápala, proč se rodové linie odvíjejí „po meči“. Právě u této knihy mě to hodně pobavilo, protože od Kateřiny Veliké je pravděpodobně velmi těžko říct, co to za dynastii vlastně Rusku vládlo.
Smekám. Seznam použité literatury je úctyhodný. Autor musel pročíst snad všechny deníky a deníčky, co byly k mání, ale díky tomu napsal dílo, které je převelice lidské. Navíc svou obsažností pomůže pochopit dějinné události, týkající se Ruska, a to jak Ruska minulého, tak i toho současného. Několik odkazů na sovětské a posovětské pohlaváry včetně Putina jsou velice trefné.
Někteří předčitatelé autorovi vyčítají bulvárnost. Jistě. Ale na rozdíl od bulváru vychází z dopisů a deníků a podle mě tím uvedené postavy získávají na lidskosti.
Kromě již zmiňovaných Židů a ruského antisemitismu zmiňuje smutné osudy i jiných národů. Kolik z nás, Čechů, dokáže posuzovat události z před a za protektorátu s odstupem? Je to vždy úhel pohledu nás, čtenářů a podle toho taky hodnotíme.
Já doporučuji hlavně těm, co by se rádi dozvěděli něco o historii a bojí se suchopárných publikací. Tahle suchopárná rozhodně není.
Koho vyděsí krkolomný styl, vězte, že to je už klasicky odfláknutým překladem, kdo může, přečtěte si knihu v angličtině, rozhodně se to vyplatí.
Nikdy jsem nečetla ucelenější a obsáhlejší ságu. Autor si dal obrovskou práci s vyhledáváním citací, zajímavostí a cest jednotlivých panovníků Ruska. Přitom velmi čtivé- neztrácí dynamiku a spád. Jen mi trochu chyběl širší pohled na dobu - politickou situaci ve světě, charakter života ostatnich obyvatel Ruska, více informací o okupovaných a vazalských zemích včetně situace v Polsku. Tím by ale nicméně byla kniha ještě tlustší a to by už bylo na více částí.
Na môj vkus hrozne bulvárne, zbytočné vypichovanie nechutných násilností, pripomína mi to jeden v súčasnosti veľmi populárny pseudohistorický seriál - fanfáry pre ľudskú úbohosť. Autor sa sústredil na najprimitívnejšie mozgové centrá, škoda..
Zaújmavo napísaná knižka, ale autor by si naozaj mohol odpustiť tie sústavné erotické a bulvárne pasáže a neprestajné pripomínanie sa, že je žid (naozaj o zidoch tam hovorí pomaly v každej kapitole:) a v poslednej furt). A hlavne neviem z akého pekla ma takú volovinu ako ze Karol. XII bol možno homosexual to je už čistá kravina?.
Inak však dobrá kniha a kopa zaújmavých vecí a autor sa zjavne vyzná. Bavili ma samozrejme najmä Peter, Katarína Mikuláš krvavý, ktorý vďakabohu nieje popísaný zasa takým tým idealizačným štýlom (aj keď zjavne hlavne kvôli svojmu antisemitizmu:a nie preto čo robil svojmu ľudu).No a potom samozrejme aj cárovia menej známi - napr. Alexander prvý.
,, Putin sa raz svojich dvoranov spýtal kto boli najväčší zradcovia v dejinách Ruska. A bez toho aby čakal na ich odpoveď odpovedal si sám :Mikuláš. II a Gorbačov pretože pustili moc na zem a dopustili aby sa jej chopili šialenci a fanatici ".
V dejinách Ruska sa na cárskom stolci vystriedali mnohí panovníci. A mnohí z nich boli ozaj veľkí. Či už Peter I., Katarína alebo Alexander I., všetci títo sa nezmazateľne a veľkými písmenami zapísali do dejín. V knihe sú výborne objasnené ich všetky vlastnosti, kladné či záporné, ktorých bolo ozaj mnoho.
Nie je to však len suchý životopis panovníckeho rodu, Montefiore opisuje ich životné príbehy na pozadí historických udalostí, ktoré nám pomáhajú pochopiť nielen život v Rusku, ale aj príčiny, prečo cárovia boli takí, akí boli.
Kniha pekne popisuje celé obdobie vládnutia Romanovovcov. Historické informácie preložené spomienkami vytiahnutými z archívov a pár domnienkami, doplnené fotografiami.
Zaujímavé porovnanie myslenia dnešných politikov a vládcov dôb minulých. :)
Zamrzel ale preklad, ktorý si občas vyslúžil dvihnuté obočie (svojka, Stavka), krkolomný slovosled, ku koncu dopletenie mien, resp. prezývok, aby sa čitateľ nestratil pri záplave rovnakých mien. Efekt to malo presne opačný a fakt som si musela dávať pozor a udržiavať pozornosť, aby som sa v čítaní s popletením mena nevrátila o pár rokov dozadu.
Na to, ako sa zachoval Peter I. Veľký k svojmu prvorodenému Alexejovi, tak ľahko nezabudnem. A to som čítala o mučení veľa (Eco, Voltaire, Hugo...) Imponovalo mi to, že bol zrejme jediným panovníkom na svete, ktorého nezaujímal pôvod človeka. Pokiaľ vedel poskladať kompas, Peter s ním strávil dni a alkoholické ponocovanie:D Najlepšie bolo, keď povýšil Orlova, ktorý odkopol hlavu svojho kolegu a nastavil vlastný krk Petrovi. Jeho táto odvaha dojala...
Zaujalo ma tiež, ako začali vládnuť, že Romanovovci zasadli na trón vďaka Anastázii, druhej žene Ivana Hozného ešte z čeľade Riurikovcov a čo je teda najdôležitejšie... prvej Romanovovej. Stala sa jeho obľúbenou ženou, keďže bola maximálne trpezlivá k opričníckemu šialencovi (aspoňže svojho prvorodeného netrápil dlhou smrťou...) Príšerné spôsoby smrti v 17. a 18. storočí, ktorým vo fantázii ako inak konkurujú príšerné spôsoby smrti vo Francúzsku (Voltaire: Právo, cirkev, politika...) a Anglicku, v 19. a 20. st. vymenilo množstvo atentátov. Len na osloboditeľa nevoľníkov (Alexander II) bolo spáchaných šesť, a až na siedmy pokus sa podarilo...
Jedno psycho za druhým, ale vládnuť takej veľkej krajine, v podstate sa nečudujem ničomu, čo som čítala, až na ten spôsob odchodu Alexeja zo scény, to je skutočné veľmi smutné čítanie.. Potrestať niekoho za to, že má na sebe ružovú farbu, obľúbenú cárovnej, ktorú smela nosiť len ona, je jedna stručná tragickovtipná psycho vec, ale taký dôsledný priebeh odstránenia vlastného syna zo sveta je prejav hlbokej a vážne nepochopiteľnej psychopatie.
Prvý panovník nielenže bol fyzicky slabý, nevedel poriadne čítať a písať, ale nosil meno a priezvisko, aké nosím aj ja... A tak česť pamiatke Ivanovi Susaninovi:D najväčšiemu hrdinovi v dejinách Ruska! Aj jemu totiž vďačíme tristoročnej vláde. Zvažovala som, že zapriem svoj pôvod pre radu psychopatov ruských vládcov:D, ale nie... Som hrdý dvojnožec z čeľade Romanovovcov.
Vďaka tejto knihe mám konečne prehľad o jednotlivých cároch z rodu Romanovcov. Autor každému z panovníkov a panovníčok venuje dostatočný priestor a snaží sa vykresliť jeho pôsobenie v kontexte doby, ktorú žil, aj ľudí, ktorí ho obklopovali a ovplyvňovali. Napriek tomu kniha nie je nudná a číta sa dobre. Faktom je, že som knihu musela čítať pomaly, inak by som sa v tom množstve postáv stratila. Veľmi zaujímavá je záverečná paralela medzi cárskou politikou a politikou terajších ruských vodcov.
Veľkolepá kniha. Človek si spraví prehľad o ruskom samoderžaví od začiatku sedemnásteho storočia až po XY zvolenie Putina. Autor priniesol ucelený popis jednej dinastie, v ktorej sa striedajú silní a slabí panovníci, cárovné a cárovia.
Kniha sa čítala jedným dychom. Ku koncu bola mierne neprehľadná ale to kôli väčšiemu počtu postáv. Je rozdelená na niekoľko častí, ktoré začínajú prehľadným rodokmeňom panovníkov. V úvode jednotlivých kapitol sú uvedené postavy a ich vzájomné vsťahy, čo knihe pridáva na prehľadnosti. Nechýba ani obrazová príloha, ktorá rozhodne dodáva knihe šmrnc.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Sašenka |
| 2004 | Stalin - Na dvoře rudého cara |
| 2009 | Mladý Stalin |
| 2013 | Jeruzalém - Dějiny svatého města |
| 2009 |  Netvoři - Příběhy nejďábelštějších žen a mužů historie |
Historicky bulvár.