Romantický řád
Maarten Doorman
Romantika představuje každodenní zkušenost. Tímto konstatováním se hned dostáváme k prvnímu paradoxu této knihy, prvnímu z nevyhnutelné řady protikladů, které s sebou psaní o romantice přináší. Neboť není snad romantismus spíše historickým obdobím či stylem než zkušeností a neapeluje snad vždy na to vyšší, vznešenější v nás, co se každodennosti vymyká? Západní člověk, který jde dnes lesem, tak činí jinak než ten, kdo žil v 18. století, nebo indián z kmene Hopi. Ba co více: prochází se také úplně jiným lesem. Ne proto, že ho spravuje spolek ochrany přírody, že ho ohrožuje kyselý déšť, anebo proto, že se rozloha lesů a nekultivovaných ploch značně zmenšila. Zásadně jiný je způsob, jakým les prožíváme. Jen málokdo si tyto obyčejné a poměrně vágní prožitky uvědomuje, nicméně jsou houževnatě a hluboce zakořeněné ve způsobu, jakým se díváme na svět. Navíc se dají popsat a historicky dohledat. Kdo jde lesem, vyráží do přírody, zažívá neurčitý pocit vznešenosti, duševního klidu, čistého vzduchu a zdraví. Kde v jiných kulturách a časech člověk spíše chodil, plahočil se či plížil, tam se západní člověk od dob romantismu prochází. Ne proto, aby lovil, sbíral dřevo nebo hledal houby, a už vůbec ne kvůli tomu, aby zažehnal pomyslná nebezpečí, ale z jakési neurčité touhy po něčem, čemu se v duchovním smyslu říká „ozdravění“. Kdo jde lesem, nevláčí s sebou žádné dřevo, plody nebo usmrcená zvířata, ale Rousseaua, Schuberta, Wackenrodera, Wordsworthe a Caspara Davida Friedricha.... celý text
Literatura světová Literatura naučná
Vydáno: 2008 , ProstorOriginální název:
De romantische orde, 2004
více info...
Přidat komentář
kejty91: Každá kniha není pro laika a hodnotit ji jen proto, že jí člověk neporozuměl, protože četl něco, co ho nezajímá, je velmi hloupé.
Kniha je o romantismu, ne o romantice...! Romantismus rozhodně není žádná zbytečnost, je to jedna z epoch lidského života, navíc velmi významná. Do padesáti stran se rozhodně nevejde a dvě sta stran je na ní opravdu málo.
No v první řadě, jsem od knihy čekala něco jiného podle názvu. Knihu jsem dostala darem, nevybrala jsem si ji sama, akorát jsem řekla, že chci něco, kde je romantika, což může dopadnout i tímto výběrem.
Já osobně se umění moc nevěnuji, spíše jsem orientovaná na jiné oblasti jako psychologii, sociologii. Musím tedy říct, že mě osobně kniha neoslovila a spíše zklamala, čímž však netvrdím, že bych ji nedoporučila, to ne - jen je to pro jinou oblast lidí. Jak jsem si poznamenala myšlenku: "Nechci svým hodnocením ovlivňovat zainteresované čtenáře."
Mě samotné v té knize chybělo něco, čemu by porozuměl i naprostý laik jako jsem já, proto ji řadím spíše pro lidi s jasným rozhledem v této oblasti. Nepochybuji o tom, že autor je jistě v této oblasti znalý člověk a dle knihy mi přijde, že má neuvěřitelně velký rozhled v několika oblastech - výtvarné umění, hudba, architektura, literatura, filosofie, politika, sociologie - jelikož autor dává příklady, odkazy na knihy a jiné umělecké výtvory mnoha lidí o kterých jsem já sama nikdy neslyšela. Někdy mi však přišlo, že autor zbytečně rozebírá některé věci jen aby měl o čem dále psát - fakt ho obdivuji, že dokázal napsat přes 200 stran o romantickém řádu, co mi příjde jako zbytečnost, která by se dala zkrátit na 50 stran a měla bych z toho daleko více informací a daleko lepší pocit z knihy.
Ze všeho nejdůležitější je poznamenat, že autor se zabývá Foucaultovým epistémé, které se snaží rozebrat v několika rovinách.
Kniha sebou přináší mnoho zajímavých myšlenek, které se však vážou k něčemu a není možné si je zapamatovat o prvním přečtení, tzn. pokud chci z knihy něco vědět, nezbývá mi, než se k ní zase za čas vrátit.
Kniha je písaná čítavým jazykom, zrozumiteľne, jasne a vďaka nej som KONEČNE pochopila podstatu, súvislosti a mentalitu romantického subjektu :)