Romeo a Júlia
William Shakespeare
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1968 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Romeo and Juliet, 1595
více info...
Přidat komentář
Tuto knižní klasiku jsem četla poprvé ve 14 - to letech a naprosto mě nadchla pro svou propracovanost postav i děje.
Konec byl tak smutný, že ukápla i slzička, ale stálo to za to přečtení i když jsem měkdy bojovala s textem.
Kdo by neznal tuhle klasiku. Příběh pěkný o znepřátelených rodech, jejich dětech, lásce a jejím nešťastném konci.
Ale co mě osobně hlava vůbec nebere,v takovém věku se tak bezhlavě a na první pohled zamilovat a další den se vzít, přitom se vůbec neznali a pak už je to souhrn nešťastných události a náhod.
Číst mi to vůbec nešlo, ani kdysi ani teď, tak jsem zkusila poslouchat a super i slzu jsem zamáčkla
Na romantické příběhy a tragické nešťastné lásky moc nejsem, takže mě to úplně neoslnilo. Přečetla jsem si to, protože je to klasika, ale od Shakespeara mám radši jiná díla.
V rámci čtenářské výzvy jsem si toto dílo poněkolikáté přečetla. A poněkolikáté jsem si ho užívala. Romeo a Julie je klasika, která nikdy nezestárne. Stejně jako její hlavní hrdinové...
Nádherný příběh adolescentní lásky. Každá dívka by měla mít svého Romea a každý chlapec svoji Julii.
Poprvé jsem se s příběhem setkala na základce, učitelky nám pustili film s Leonardem DiCapriem a tehdy jsem se do tohoto dramatu zamilovala. Drama je krásné, čtivé, dojemné a nikdy nestárnoucí. Doporučuji rozbor díla na YouTube - Mluvící hlavy.
Kdo nezná Shakespeara a jeho Romea a Julii, nevím, kde do teď žil. Známé dílo bylo i zfilmované. Jednou jsme na něj koukali ve škole, ale rozhodla jsem se si toto dílo i přečíst, abych byla více v obraze. A nemohla jsem udělat lépe. Hezky se mi to četlo.
Četly jsme si to nahlas společně se ségrou a díky tomu, jak jsme se do postav vžily, jsme se skvěle bavily a dokonce se i zasmály tomu, jak jsme děj prožívaly společně s postavami. Rozhodně doporučuju.
Dnes už by se asi takový příběh nemohl odehrát, boj a obětováni za lásku se už moc nevidí.
Klasické dílo, které by si měl přečíst každý a ve školách by se měl jeho odkaz náležitě rozebrat, jelikož je stále velmi aktuální.
Podle mě sice nádherné dílo, bavilo mě to číst ale není to jedna z mých oblíbených knih kterou bych si podruhé přečetla ... Ale kdo ji nečetl doporučuji přečíst .. tohle by měl přečíst opravdu každý. Je to takový zaklad.
2020/4
Jednou jsem byla v knihovně a říkala jsem si, že chci být vzdělaná. Here we go, Shakespeare. :)
O R&J jsem se kdysi učila, byla jsem tehdy se školou i na baletním vystoupení. A byla to hrůza. Od té doby jsem brala za hotou věc, že R&J patří na literární dno.
Pak jsem na netu viděla nějaké narážky a tak. Docela vtipné to bylo, tak jsem si řekla, že to zkusím. Co se může stát, že?
A, drazí spolučtenáři, snad nikdy jsem nebyla tak překvapená. Proč mi nikdo neřekl, o čem to doopravdy je? První polovina knihy je čistá komedie, jeden velký dvojsmysl, hra se slovy a vtipy nízké povahy, které jsou ale v klasické literatuře mnohem zábavnější, než v reálu. Romeo je věčně zamilovaný pako, a všem okolo z toho jde hlava kolem. Přísahám, že Mercutio nad tím protáčí oči dodnes. Julie je sarkastická. Benvolio je jediný při smyslech a musí řešit problémy, které všichni okolo vytvoří. A Mercutio je prostě legendární.
Upřímně, když se Mercutio objeví naposled, hra pro mě končí. Zbytek všichni známe, začíná ta tragická část. Ale za tu první mi to stojí - snad je to tím, že jsem nečekala, že bych se vážně u R&J mohla smát.
Co dodat na konec? ČTĚTE PŘEKLAD PANA HILSKÉHO! :)
Pro mě trochu těžké tím, že znám zpaměti klasický překlad pana Saudka. Nicméně tento překlad je víc dnešní a domnívám se, že častěji hraný než ten Saudkův. Bohužel jsem nikdy neviděla v divadle, ale film F. Zeffireliho jsem viděla mnohokrát a ještě jistě mnohokrát zhlédnu. Doporučila bych ho všem mladým, kteří potřebují mít přečteno a nemají sílu na divadelní text :-) . Možná po shlédnutí i rádi přečtou. V mládí mi vadilo, že končí tragicky, dnes už chápu, že bez toho konce by to byla červená knihovna a ne nesmrtelný příběh
Krásná klasika. Byla by hamba si tuto knihu nepřečíst. V knize jsou tak dobře popsány city hlavních hrdinů, že mi z toho na konci knihy ukápla slza.
Proč ty nejlepší milostné příběhy, co kdy byly napsány, jsou zároveň ty tragické? Jako věčného romantika mě tento příběh věčných milenců z Verony uchvátil. I když miluju spíše šťastné konce.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec (jaké klišé). Shakespeare je moje srdcovka, mám ráda jeho díla, způsob jakým psal, popisoval, vyvolával emoce.
Za mě naprostá srdcovka, tentokrát jsem četla v překladu Josefa Topola, ale preferuji překlad profesora Martina Hilského, stejně jako doporučuji jeho besedy. Miluju shakespeareovský vznešený styl, se jmennými tvary přídavných jmen a obráceným slovosledem. Metafory, personifikace, apostrofy, přirovnání, kontrasty, epitetony. Některé pasáže čtu procítěně nahlas, nemůžu si pomoct.
„Kdo nenávidí, přijde o rozum,
ale co teprv ten, kdo miluje?
Vražedná lásko, láskyplná zášti,
co všecko nejsi, vzniklá z ničeho!“
„Svými rty moje z hříchu očisťuj.“
(Líbá ji)
V díle není určený důvod, proč se oba rody nenávidějí, tato skutečnost je nám předložena jako fakt. Pravdou je, že tuto nenávist je možné odůvodnit v každé době, kdy je drama inscenováno; právě to je jeden z důvodů, proč jde o nestárnoucí klasiku.
Píše se rok 1595.
V Anglii v té době vládne Jakub I. Stuart, v Českých zemích Rudolf II. Habsburský.
A světlo světa spatřilo v premiéře divadelní drama z pera syna rukavičkáře ze Stratfordu nad Avonou.
Drama lásky – drama chladného rozumu, který vraždí svým nepochopením. Drama nenávisti, kterou zdolá až smrt. Drama věčných milenců, drama Romea a Julie…
Smutný mír s sebou přináší to ráno
Slunce se bojí na zem podívat
Co odpustím, co bude potrestáno,
o tom se ještě bude rokovat:
truchlivé svědectví nás přežije
v příběhu Romea a Julie…
České premiéry se tato hra dočkala 10.4.1853 ve Stavovském divadle
ZAJÍMAVOST: Prvním Romeem na prknech Národního divadla byl Jakub Seifert. O pár desítek let později v témže divadle si Julii zahrála jeho biologická dcera Eva Vrchlická.
A pak, že život není jedno velké divadlo – někdy komedie, někdy tragedie. Přesně, jak o tom psal pan William Shakespeare – básník, jehož díla se vymkla času…
P.S: Přečetla jsem již překlady pana Hilského a pana Topola. Přesto u tohoto díla preferuji divadelní formu. Výkony herců mě nepřestanou fascinovat.
P.P.S: A do konce svého života nepřestanu hledat toho ,,svého" Romea, i když nejsem Julie ani divadelní režisér.
Zatím tím ,,mým" Romeem je pan Jan Tříska...
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno divadelní hry tragédie William Shakespeare, 1564-1616 divadelní programy klasická literatura
Autorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
Tenhle příběh byl naprostá radost číst. Krásná hra se slovy, úchvatné verše, které jsem si naprosto užíval. Za mě dílo k maturitě, ze kterého jsem opravdu nadšený a jsem si jist, že si ho někdy v budoucnu znovu přečtu.