Romeo a Júlia
William Shakespeare
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1977 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Romeo and Juliet, 1595
více info...
Přidat komentář
Shakespeare si svou slavu jiste neziskal jen tak pro nic za nic. Jeho krasne sonety, vtipne a svizne Zkroceni zle zeny ci psychologicky Hamlet...ale rozhodne ne Romeo a Julie. Je to preslazene a strasne naivni. Seznamim se s klukem jednou vecer na mejdanu, jeste tu noc se s nim zasnoubim a hned rano tadá, je ze me vdana zena. Zapletka, ktera by dnes odpovidala nejakemu lacinemu serialu. I kdyz chapu, v dnesni dobe nas nikdo nenuti vzdat se lasky a stravit cely zivot po boku nekoho, koho nam vyberou rodice. Musim uznat, ze Shakespeare se bezpochyby diky teto knize stal velkou inspiraci pro mnoho dalsich autoru, ale...vzdyt ti dva se snad ani nemohli stihnout skutecne zamilovat! Dve hvezdy ale musim dat za nadhernou hru se slovy a jazykem jako takovym. Protoze kdyz pominu dej, napsane je to opravdu krasne.
Nadčasové téma, příběh, který mě nesmírně ovlivnil. Ač je to dávno, co jsem dílo přečetla, nikdy jsem nerozdýchala konec... :-))
Líbilo se mi to. Dobře se mi to četlo (autorův styl psaní mě překvapivě vyhovoval a dokonce se mi i líbil). Z celého příběhu nejvíce oceňuji závěr - katarzi (usmíření rodů, kteří za svou vzájemnou dlouholetou nenávist zaplatily velkou daň – smrt svých potomků). Občas mě připadalo chování postav (Julie, Romeo, Merkucio, Kapulet, ad.) nesmyslné, jako kdyby jednali bez jakéhokoli přemýšlení. Popravdě můžu říct, že jediný, kdo mi připadal, že je normální, nebo že jedná smysluplně, byl bratr Vavřinec (soucitný; empatický, zachovával klid a chladnou hlavu, „přemýšlel“) a veronský vévoda Eskalus (snažil se rodiny smířit, rozumný) na rozdíl od Tybalta, který měl horkou hlavu a chtěl se hned každému Monetkovi pomstít. Hlavím tématem příběhu je láska mezi Romeem a Julií, a to jak každý z nich bojuje za to, aby mohl být s tím druhým i za nepřízně rodičů a společnosti. Mě ta láska, která mezi nimi byla, připadala naivní (ne neupřímná, kvůli jen tak někomu by Julie nechtěla spáchala sebevraždu). Možná je to kvůli tomu, že byli tak mladí (Julii bylo 14 let), anebo je možná problém ve mně.
Příběh Romea a Julie je klasika. Nádhená kniha, podle které se inspirovalo spousta ostatních autorů. Knihu by si měl každý přečíst.
Drama lásky a války, pokud se na něj podíváme z pohledu doby, ve kterém vzniklo, nelze jinak, než se před ním hluboce sklonit. Stalo se inspirací mnoha dalším dílům stejného námětu.
Nedávno jsem viděla film Romeo and Juliet z roku 2013. Tento příběh už jsem dávno znala jako každý, ale když jsem viděla film začalo mě to opravdu zajímat. A rozhodla jsem se přečíst knihu. Je to úžasný příběh. Je plný lásky, tak velké a hluboké, že se mi chvílemi nechce věřit, že je něco takového možné. Musím přiznat, že jazyk, kterým je kniha napsána mi dělala problém. Často jsem ani nevěděla o čem je řeč a musela jsem si některé pasáže číst dokola a dokola, ale to mě od čtení neodradilo. Vřele doporučuji každému, protože tohle je příběh, který by měl každý znát.
Domnívám se, že dílo je moc hezky napsané, slovní zásoba velká, starý styl psaní se mi líbí, nejsem si však jista, zda se mi líbí možnost lásky na první pohled, zvlášť u Romea, který předtím jinou v srdci nosil. Ani tak to nepovažuji za pevný vztah, možná prvotní poblouznění.
Jinak se mi ale dílo líbí, romantické a krásné.
K maturitní zkoušce doporučuji jen těm, kteří dílu rozumí a dokážou se v textu orientovat.
Klasika plná lásky, nenávisti, přátelství, ale i nepřátelství... Knížka mě ničím nepřekvapila, ale ač jsem samozřejmě věděla, jak dopadne, někde v hloubi duše jsem doufala, že to dopadne jinak, ale bohužel... :D Jako povinná četba super, ale je dobrá i pro milovníky klasických a romantických děl, a dokonce přečtená během odpoledne.
Klasika všech klasik, dobře stravitelná povinná četba, příběh který zná každý. Myslím si, že všichni, kdo čekají klasickou vyvražďovací Shakespearovskou tragédii, musí být dost překvapení humornými pasážemi. Postava Juliiny chůvy celý příběh povznáší ještě výše.
V době, kdy byla napsaná to musel být velkej hit :D . Mě se docela i líbila, až na některé pasáže...
Klasika, to bezpochyby, ale mně se to četlo velmi špatně, občas nudné a nicneříkající pasáže... Bohužel nedočteno.
Jediná vada knihy? To, že je krátká (ale tak, je to drama) a že je to tragédie a to nijak zvlášť kritizovat nehodlám. Tuhle klasiku prostě jinak než pěti hvězdičkami hodnotit nemůžu. :) Jsem neskutečně ráda, že jsem si ji konečně přečetla - i po dvou letech od maturity. :)
Kdybych to nemusela číst do povinné četby, myslím že bych si to ani nepřečetla.
Proto jsem ráda, že jsem si vybrala tuhle knížku.
Příběh krásný a samozřejmě smutný, velmi se mi to líbilo a dobře četlo..
Knížka není špatná, je krátká a četla se mi vcelku dobře. Tenhle příběh zná snad každý, takže mě to vlastně nepřekvapilo ani nezklamalo, ale je hezké si to přečíst.
Ach, Romeo, proč musíš být, Romeo? Aneb nadčasový příběh. Této knize jsem se dlouho vyhýbala. Všude je známá, všichni ji obdivují - stále samý Romeo, samá Julie. Po probírání ve škole, mě příběh zaujal (znala jsem ho, ale díky naši perfektní paní profesorce jsem se o něj začala zajímat). Ten samý den jsem si knihu přečetla. Úžasný zážitek. Hltala jsem knížku a naopak všechny moje emoce šly z mého těla pryč. Ale i přes její dokonalost bych něco vyčetla:
* Věk - Věk hrdinů mi přijde trochu přitažený za vlasy. Vím, že v minulosti se lidé brali v útlém věku, ale nedokážu si Julii představit o svatební noci jako 14 letou dívčinu.
* Čas - chápu, že jde o pocit té dramatičnosti a tak dále, ale za pár dnů aby se stalo tohle všechno? Prosím...
Klasika, každý by to měl přečíst aspoň jednou, dobře se čte, ale už se k ní asi znovu nedostanu.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno divadelní hry tragédie William Shakespeare, 1564-1616 divadelní programy klasická literatura
Autorovy další knížky
2015 | Romeo a Julie |
2010 | Hamlet |
2011 | Zkrocení zlé ženy |
1994 | Sen noci svatojánské |
1964 | Othello |
Když se nad tím zamyslíte, tak je to vlastně příšerně naivní. A byl by z toho i celkem laciný a šestákový příběh, kdyby tam nebyla ta krásná hudba slov (celá první konverzace Romea s Julií, monolog o královně Mab, nebo Juliino čekání na Romea.)
Pokud ale pomineme ten naivní děj, tak je to celkem trudný příběh o tom, jak byla láska dvou mladých lidí zničena naprosto nesmyslným nepřátelstvím dvou rodů.
Jistě, tohle téma bylo mnohokrát parafrázováno, ale musíte uznat, že první byl Will.