Romeo a Julie
William Shakespeare

Slavná a nesmrtelná Shakespearova tragedie o lásce dvou milenců z nesvářených rodů Monteků a Kapuletů vychází v nádherném básnickém překladu Josefa Topola jako 74. svazek edice D.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2010 , ArturOriginální název:
Romeo and Juliet, 1595
více info...
Přidat komentář


Další kniha ze série K ústní maturitě. Byla nádherně napsaná stejně jako byl natočený i film. Pro velký úspěch vzniklo více vydání o tak velké lásce mezi dvěma lidmi, kterým brání vlastní rodiny ve štěstí. Nesmrtelný příběh jednoho slavného básníka a spisovatele.


Někdy emoce zablokují mozek , ale byl to můj prvý ,strhující příběh lásky , tehdy i nyní hodnotím autora za čtivého a doporučuji.


Tohle je můj literární evergreen - příběh o lásce - ale i tragedii ....
Shakespeare jej zpracoval na podkladě středověké legendy o lásce dvou mladých milenců z italské Verony ....
Dva milující, pod nešťastnou hvězdou
z těch rodů narození, rodičům
smír vykupují křížovou svou cestou :
svou smrtí usmiřují s domem dům ....
Poselství z dávných věků o síle lásky, která boří hradby a ničí nenávist ....
Dílo nadčasové a nesmrtelné, které si nikdy nenechám ujít, ať je v jakékoliv formě ....
P. S. A nechápu, pro koho je toto odpad....
Potom si nedokážu představit, jaké nároky má tento čtenář na klasickou literaturu ....
Pro mě je Shakespeare génius .... a samozřejmě doporučím.


Knihu Romeo a Julie jsem četla jako maturitní četbu a tentokrát jsem se k ní vrátila kvůli čtenářské výzvě na tento rok.
Samozřejmě je to klasika a každý zná tento příběh o nešťastné lásce, avšak doporučuji tuto knihu číst a zároveň si k ní pustit film, který je téměř totožný, rozhodně to pomůže celý děj lépe pochopit :).


Další dohánění povinné četby, tentokrát se hodí i do čtenářské výzvy..
Asi nejznámější milostný a tragický příběh, který byl kdy napsán, velmi nadčasový, i když je mi jasné, že mu hodně pomohl perfektní překlad pana Hilského:)


Shakespeara mám ráda, ale tohle prostě nedávám. Za mě jeho nejhorší dílo. Už jsem to jednou četla a řekla jsem, že nikdy více. V rámci výzvy jsem tomu dala šanci, ale nepovedlo se. Něco tak strašně ukňouraného jsem snad nikdy nečetla.

Cypoviny nekonečných rozměrů aneb kterak si puboš vrznout chtěl a tak nevěděl dřív do které upadnout.
Tehdy sice byly normální zbouchlý náctky, ale z dnešního pohledu mi to nepřijde hodný oslav a glorifikace, spíš jako hodně směšnej a přitom nebezpečnej warn.
Protože vzniknout ze dvou děcek další děcko tak to logicky nemůže dopadnout dobře.
Čili jak říkám: trapný a vhodný leda do krbu.


Tuto divadelní hru jsem, coby součást povinné četby, přelouskal už v roce 1989. Letos jsem ji přečetl znovu a… Shakespeare není můj půllitr piva. Našel jsem svůj starý literární deník ze studentských let, kde píši toto:
„Celá kniha mne mnoho nebavila, poněvadž se mi zdála poněkud staromódní a v historické četbě si zrovna nelibuji. Také si myslím, že se Romeo s Julií vzali hodně brzy, druhý den po seznámení.“
Blábol. Bylo mi čtrnáct. Teď je mi víc a Romeo s Julií mne zase nebavili. Stylem, příběhem, prostě ničím neoslovili můj intelektuálně zaostalý mozek. Zkrátka jsem si zase zkusil přečíst Shakespeara. Slibuji, že už to nikdy neudělám…


Díky CV jsem se ke knize dostala po druhé. Poprvé jako povinná četba. Opět nezklamala je to pořád silný příběh jako když jsem ji četla prvně.


Pointa hry je nádherná. Četlo se mi to těžce zpočátku, vzhledem ke stylu, ale od půlky jsem to pak už zhltla. Jsem ráda že v rámci výzvy jsem se k ní konečně dostala.


Klasický příběh, který zná téměř každý. Po knize bych asi je tak nesáhla, ale v rámci povinné četby jsem si ji nakonec vybrala. Kniha je psaná zajímavým způsobem/jazykem. Samotný příběh je hezký. I když je toto snad nejznámější Shakespearovo dílo, myslím, že měl i lepší a propracovanější knihy než je tato. Každopádně by tuto knihu neměl vynechat nikdo, kdo má rád zamilované knihy nebo divadelní hry.


Klasika - myslím, že je povinné tuto knihu vlastnit nebo ji alespoň 2x za život přečíst :-D


Hodnotit něco, co je svým způsobem dokonalé, nadčasové, a proto věčné, to se více méně stydím.
Takže jen toto: Díky, pane Shakespeare!


Hlavním tématem dramatu je láska, ale také i nenávist. Tento příběh dvou rodů napsaný Shakespearem v 16. století, je pro nás stále živý. Stále se o něm píše, opakovaně vychází, hraje se na divadelních prknech a zpracovává se v různých žánrech, je nadčasový. Uchvátí nás láskou dvou mladých lidí, kteří mají život před sebou, ale oni volí smrt v okamžiku, kdy jsou přesvědčeni, že nemůžou být spolu a v tom je ta tragédie.


Dobře, co napsat. Sentimentální příběh o zakázané lásce dvou mladých lidí, napsaný půvabným jazykem. Kultovní dílo, jehož kult plyne spíše z nejstaršího motivu vraždy a sebevraždy (láska) než z příběhu samotného. Sentimentalita příběhu hraje na lidské emoce do dnešní doby. Jednoduše, dosadíme-li do příběhu dva krásné lidi a trochu krve, máme dojemný a velkolepý příběh na motivy Williama Shakespeara. Platné, dosadíme-li do jakékoli doby i jakéhokoli prostředí. Dnes dle mého zcela patetické a neoriginální.


Od knihy som čakala viac. Láska na prvý pohľad a na druhy deň svadba je na úrovni princeznej z rozprávky. Sexisticke vtipky nič moc a nenašla som ani veľa ľúbostných replík, ktoré by ma chytili za srdce.

(SPOILER) Kniha pojednává o dvou znepřátelených rodech. Bojují proti sobě a králové to zarazí. Romeo, syn Monteka, navštíví ples Capuletů a zamiluje se do Julie, dcery Capuleta. Díky pomoci chůvy a otce Lorenza se Romeo a Julie bez vědomí rodičů vezmou, i když jsou z různých rodů. Vypukne spor mezi Tybaltem a Benvoliem a Benvolio je zabit. Romeo mstí svého přítele, zabije Tybalta a je vyhnán z města. Julie je nucena svým otcem vzít si Parise, ale vypije nápoj, který ji na několik dnů uspí a umožní, aby vypadala jako mrtvá. Lorenzo se pokouší informovat o této léčce Romea, ale nepovede se mu to. Když se Romeo dozví o smrti Julie, koupí si jed. U hrobky Julie probíhá souboj mezi Romeem a Parisem a Paris je zabit. Romeo vypije jed a zemře. Julie se probudí vedle mrtvého Romea a zabije se jeho dýkou. Kniha končí usmířením Monteka a Capuleta.
Autorovy další knížky
2015 | ![]() |
2010 | ![]() |
2011 | ![]() |
1994 | ![]() |
1964 | ![]() |
Nečekala jsem, že mě to bude tak moc bavit! Bylo to hezké, vtipné a trochu i smutné. Příběh jsem si zamilovala, nejlepší postava byla stejně Mercuzio! Doporučuju!