Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Zaslúžilý umelec Jan Otčenášek v novele Romeo, Julie a tma (1958) s dramatickou vyostrenosťou a jednoduchosťou spracúva motív rasovej perzekúcie, ktorá bola jedným z najtragickejších dôsledkov panstva fašizmu. Popri dvojici hlavných hrdinov vystupuje v nej fyzicky najsilnejší partner — tma. Tá zasahuje brutálne aj do najintímnejších chvíľ hlavnej dvojice a nedovoľuje im vychutnávať čaro vzájomnej blízkosti a hĺbku vzájomných citov. Nemá tu iba symbolický význam dobového ovzdušia pod fašistickou nadvládou, ale je charakteristickým prírodným motívom pri stretnutiach Pavla a Ester. Stretajú sa večer v parku a večer za zatemnenými oknami Pavlovej izbičky. Svetlo skorého rána, s ktorým sa stretá Ester pri svojom úteku na ulicu plnú vojakov, prináša jej smrť. Tma a svetlo sa vracajú viackrát ako ústredný motív vzájomne sa vylučujúcich javov. Symbolické svetlo, humanita, sloboda, láska sa neznášajú so symbolickou nocou protektorátneho dňa. Hrdina novely Pavel prežíva „útrapy z rozumu“ protektorátnej mladej generácie, ktorá nechce prijať prispôsobenie a skrývanie vlastných názorov ako podmienku prežitia dočasnej okupácie. Svet sa vyšinul zo svojej obežnej dráhy a rozum tu nepomôže. Ale „povinnosť“ žiť mu zanechala Ester ako odkaz, ako varovný výkrik. Aj v tomto dielku autor jednoznačne formuluje svoje životné krédo: jediná možná cesta pre človeka, národy, ľudstvo je humanistická cesta socializmu. Novela Romeo, Julie a tma sa stala právom jednou z najviac oceňovaných literárnych prác autora. Svojou naliehavosťou humanitného posolstva a vvzretým slovesným tvarom, ktorý jej zabezpečuje priaznivú ozvenu nielen u nás. ale aj v zahraničí. Jej aktuálnosť potvrdzuje vari už štyridsať prekladov do cudzích jazykov, filmové, televízne, rozhlasové, činoherné i operné spracovanie.... celý text
Přidat komentář
Byla to povinná četba, kterou jsem přečetla za jeden večer. Trochu jsem se jí jako vždy děsila, ale zas tak hrozné to nebylo. Kniha se celkem dobře četla. Autor měl takový zvlášťní, osobitý styl psaní, ze kterého potom vyplynula ta hlavní myšlenka. Smutné, ale pěkné.
Jako jednou z mála jsem dala šanci knize, kterou mi doporučovala většina přátel. Osobně takové knihy nevyhledávám, protože doba, kterou popisují, ve mně vyvolává pocit nejistoty a zároveň soucit k utrpení, kterého bylo všude mnoho. Čas, kdy jsem se plouživě blížila ke konci příběhu, s sebou nesl obrovské břemeno v mém nitru. Musím uznat, že autor si pomocí krátkých vět opravdu s gradací/stupňováním děje vyhrál. Samé otázky a proč a jak to dopadne? Nedá se ani popsat, jak mě čtení této knihy vnitřně mučilo. Příběh je jednoduchý a opravdu výstižný. Rozhodně bych doporučila :-)
Přesně takhle nějak si představuji dokonalé dílo. Krásný příběh(i na okolnosti), krásně popsaný, skvěle popsaní hrdinové, krásně vylíčené jednotlivé okamžiky, krásný jazyk. U knihy jsem se vůbec nenudila, dílo mělo napínavý děj a nebylo zde ani jednoho zbytečného slova. *smeknutí*
Oba hlavní hrdinové mě většinu času hrozně rozčilovali svým hloupým chováním, nebyla jsem schopná to dočíst. A to musí být, abych knížku odložila.
Četla jsem jí, ještě než nám ji učitelka zadala jako povinnou četbu a vážně se mi líbila. Čte se jedním dechem a úplně mě pohltila.
Rozhodně se k ní zase vrátím a přečtu si jí znovu.
Tenkrát jsme to měli na střední jako povinnou četbu, takže jsem tomu přistupoval se značnou nelibostí. Byl sem pak až zaskočen, jak mě to pohltilo a nakonec jsem to přečetl jako opařený na jeden zátah. V těch telecích letech mě to celkem zasáhlo...
Dokonalost. Intenzita Otčenáškova díla, jeho výrazovost a hloubka, ve mně nezmizely ani několik let po přečtení. Nebojím se říct, že zatím jsem lepší knihu asi nečetl. "Staré domy jsou jako staří lidé, plny vzpomínek."
Tahle knížka je krásná od začátku do konce pro svoje postavy, pro temnou atmosféru tehdejší doby (okupace Československa, nacistické Německo, druhá světová válka, genocida...) a především pro svůj sloh. Nespisovná řeč postav, nedokončené věty, bohatý jazyk, stručné popisy namísto obšírných souvětí přes půlku knihy, to všechno činí příběh naprosto unikátním zážitkem a já jsem ráda, že jsem se k němu dostala. Můžu jedině doporučit.
Tato kniha je tak podobná knize od Rollanda, ale to jí neubírá nic na kráse. Je to silný, odvážný a smutný příběh. Opravdu to dění za války je šílené a to o tom jenom čtu! Co musela znamenat, jak vypadat skutečnost, realita? Vybrala jsem si ji do seznamu k maturitě a myslím, že jsem neprohloupěla.
Krásný příběh lásky mladých lidí, kteří se bohužel narodili do strašné doby, kdy být židem znamenalo jízdenku do koncentráků. Zaujala mě odvaha Pavla, když Ester pomohl. Doporučuji.
Knihu si už moc nevybavuji. Byla krátká a než jsem se stačila pořádně začít, skončila. Zdála se mi jednoduchá a měla smutný konec, zase :o) ale ty já ráda. Každopádně autor chtěl touto knihou říct něco mnohem hlubšího než, že dva lidi nemohou dojít k naplněné lásce…
Zhruba do půlky jsem knihu hodnotila průměrně, pak ale nastal zlom a konečně přišla na řadu Ester. A já se zamilovala. Už dlouho se mi nestalo, že bych knižní postavu tak moc chápala, jako jí. I příběh dále sílil a já jsem byla čím dál více a více v malém bytečku v Praze za dob války. Konec mě dostal - je jedno, jaké tragédie se dějí, kolik slz prolijeme nebo zatoužíme se už nikdy neprobudit - slunce vyjde stejně jako včera i den před tím. =)
Nezapomenutelné čtení ze školních let. Romantický příběh dvou lidí z dob války. Jakmile vzpomínám na povinnou četbu, je právě tato kniha mou knihou číslo jedna !!
Patří mezi špičky v povinné četbě. Kdo chce poznat Prahu za druhé světové války, měl by si tuhle knihu přečíst.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Praha láska zfilmováno milostné romány česká literatura kolaborace Protektorát Čechy a Morava pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Povinnou četbu jsem nikdy nečetl.Až po letech jsem četl knihu i viděl film.Velmi pěkný se smutným příběhem z doby okupace.Vynikající výkon Ivana Mistrika i ostatních.Veliká láska, kterou zabila německá okupace