Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/209950/bmid_romeo-julie-a-tma-209950.jpg
4
3927
3927
Zaslúžilý umelec Jan Otčenášek v novele Romeo, Julie a tma (1958) s dramatickou vyostrenosťou a jednoduchosťou spracúva motív rasovej perzekúcie, ktorá bola jedným z najtragickejších dôsledkov panstva fašizmu. Popri dvojici hlavných hrdinov vystupuje v nej fyzicky najsilnejší partner — tma. Tá zasahuje brutálne aj do najintímnejších chvíľ hlavnej dvojice a nedovoľuje im vychutnávať čaro vzájomnej blízkosti a hĺbku vzájomných citov. Nemá tu iba symbolický význam dobového ovzdušia pod fašistickou nadvládou, ale je charakteristickým prírodným motívom pri stretnutiach Pavla a Ester. Stretajú sa večer v parku a večer za zatemnenými oknami Pavlovej izbičky. Svetlo skorého rána, s ktorým sa stretá Ester pri svojom úteku na ulicu plnú vojakov, prináša jej smrť. Tma a svetlo sa vracajú viackrát ako ústredný motív vzájomne sa vylučujúcich javov. Symbolické svetlo, humanita, sloboda, láska sa neznášajú so symbolickou nocou protektorátneho dňa. Hrdina novely Pavel prežíva „útrapy z rozumu“ protektorátnej mladej generácie, ktorá nechce prijať prispôsobenie a skrývanie vlastných názorov ako podmienku prežitia dočasnej okupácie. Svet sa vyšinul zo svojej obežnej dráhy a rozum tu nepomôže. Ale „povinnosť“ žiť mu zanechala Ester ako odkaz, ako varovný výkrik. Aj v tomto dielku autor jednoznačne formuluje svoje životné krédo: jediná možná cesta pre človeka, národy, ľudstvo je humanistická cesta socializmu. Novela Romeo, Julie a tma sa stala právom jednou z najviac oceňovaných literárnych prác autora. Svojou naliehavosťou humanitného posolstva a vvzretým slovesným tvarom, ktorý jej zabezpečuje priaznivú ozvenu nielen u nás. ale aj v zahraničí. Jej aktuálnosť potvrdzuje vari už štyridsať prekladov do cudzích jazykov, filmové, televízne, rozhlasové, činoherné i operné spracovanie.... celý text
Přidat komentář
Opravdu silný zážitek. Kniha mě vtáhla a člověk se cítil jako skutečná bezmocná oběť války. Nespravedlnost celého příběhu, nešťastná láska, skvěle vykreslená atmosféra a gradace tlaku.
Úžasná, zároveň smutná kniha.
Prostě celá ta česká klasika je zahalena ve tmě. Opět nádherný příběh, který stojí za přečtení, musíme číst i takové příběhy, které v nás zůstanou i po roky a roky, kdy čteme Nesba, Bryndzu a Cartera.
Sama bych po knize asi nesáhla, přečteno v rámci dceřiné povinné četby z důvodu debaty o knize. A jsem ráda, že jsem se ke knize dostala. Bolestný, smutný příběh Pavla a židovské dívky Ester, která se ukrývá. Opravdu dobře vylíčená situace válečné doby, se vším strachem, úzkostí i všudypřítomnou tmou.
Poetický a tragický příběh první lásky studenta a židovské dívky, která se vzepře osudu. Již při prvním čtení v mém mládí jsem silně prožívala s Pavlem a Ester jejich lásku i bezvýchodnost situace. Při nynějším čtení po padesáti letech jsem jejich příběhem opět zasažena. Kolik mladých lidí bylo tehdy zbaveno úžasných prožitků probouzející se lásky a dokonce i života samého? Jen proto, že se ocitli na nesprávném místě, v nesprávné situaci, v nesprávném čase. A jejich snaha bránit se a vyváznout neměla šanci.
(SPOILER)
Pavel, jednou v parku na lavičce spatří smutné děvče s kufříkem v ruce. Jmenuje se Ester. Pavel o Ester zjistil, že celá její rodina je v Terezíně a i ona se tam musí dostat, jenže ona nechce, protože má strach. Pavel jí teda nabídne, že by jí mohl ukrýt. Ester neváhala a okamžitě kývla. Pavel však musí Ester schovat nejen před jeho rodiči, ale i před obyvateli v budově. Nakonec jí schová do kumbálu vedle jeho otcovy krejčovské dílny. Chodí tam za ní aby jí přinesl jídlo a chodí za ní místo toho aby se učil na maturitu. Časem se do sebe zamilují. Pavel řekne ester, že jí tam už nemůže schovávat a tak musí přijít na vhodný plán, aby Ester odtamtud dostal, ale tak aby to nikdo nezjistil.
Hodnocení: Knížka se mi celkem líbila. A na to že je to o 2. světový válce tak mi to přijde i dobrý, ale smutný. V knize bylo spoustu emocí.
(SPOILER) Výborné, i když smutné, čtení. Rád tuto knížku čtu za sychravých podzimních večerů. Vždy mě děj knížky rychle pohltí a najednou zjišťuji, že už je zase konec, Ester je mrtvá a Pavel musí žít dál bez ní.
Moc krásná novelka, která chytí za srdce. Brilantní čeština: bravurní slovní obraty, popisy, líčení atmosféry. Byl to hluboký zážitek.
Krátka a pútavo napísaná novela, ktorá mi robila knižnú spoločnosť na minuloročnej dovolenke s mamkou. Upútal ma dej a najmä autor štýl, jazyk. Tiež spôsob, akým čitateľa zoznamoval s prežívaním postáv – mala som pocit, že hrdinov chápem, aj keď s niektorými ich krokmi nesúhlasím. Po dočítaní vo mne – napriek záveru – ostal príjemný pocit.
Od prvních řádků nelze pochybovat jaký skvost se vám dostal do ruky. Kondenzované umění a hudba slov. Tahle kniha ve mně rozvibrovala strunu, která nikdy nepřestane znít. Děkuji.
Půjčila jsem si jí z nesmyslného impulzu. Hele - no což, beru. Prťavá, ale hřebík na hlavičku uhodila teda pořádně.
Chci říct - přišla přesně v době, kdy měla (nebo neměla?). Ve spojení s dalšími věcmi, které se mi dějí v životě, mi na pár hodin totálně rozhodila celej svět. Možná nezvratně. Ale tak se přece posiluje; musíte to zničit a pak znovu postavit. Silnější o zkušenost.
Na první pohled ničím originální téma, přesto to ve mně zanechalo spoustu emocí. Autorovi se podařilo zobrazit lásku, tak jak já ji chápu a dokonale popsat ryzost citu (lásky, bezmoci, strachu, naděje..). Podařilo se mu zachytit něco nezachytitelného a na knížku budu ještě dlouho vzpomínat.:)
Jsem mimořádně ohromen. Musím se vší upřímností přiznat, že toto jsem nečekal.
Už název samotný jistým způsobem nutí srovnávat. Kupodivu je však srovnání s Romeem a Julií méně trefné, než srovnání s Rollandovým Petrem a Lucií. A dovoluji si zde tvrdit, s veškerou úctou k panu Rollandovi, že Otčenášek je v každém směru lepší.
Plastičnost, s jakou se mu podařilo vykreslit tmu, je naprosto úžasná a počas celého čtení mě fascinovala. Od začátku knihy, do jejího konce jsem nebyl ve svém pokoji, ale v temné komůrce, za jejímiž zdmi hrozí nebezpečí, usilující o holý život. A tma je v ní nekonečná. Ano, ustupuje, když příjde Pavel. Tehdy přebírají vládu nad strachem, smutkem a nejistotou – tmou – pocity štěstí, lásky a něžnosti – světlo -, ale tma se nikdy nevzdává. Nikdy. A vždy se vrací a vystavuje Ester boji podobnému tomu Reovu s Apopem.
A konec tohoto boje nastává až s koncem světa.
Kniha mi byla o to bližší, že mi Ester hrozivě připomínala jednu slečnu, která je mi blízká a příběh jsem tak prožíval ještě citlivěji. Postava Pavla je mi také velice příjemná, stejně jako postava jeho „táty“ a tovaryše Čepka. A když má dojít ke střetu s postavou zápornou, stává se i nenávist stejně plastickou, jako láska k výše zmíněným.
Konec byl strašlivý. Nikoliv neočekávaně, ale stejně jsem celou dobu doufal v jiný konec. Doufal jsem ve světlo. A nepřišlo. Přišla jenom ukázka Otčenáškova mistrovského umu. V jednom bodě se mi dialogy zdály být poněkud nemotorné, ale tento pocit se objevil jenom v jedné kapitole a nepřetrval více než dvě stránky, takže pro knihu nemám vlastně nic jiného, než chválu.
Úžasně napsaná kniha se silným a smutným příběhem a nádherným jazykem. Navíc se mi dostalo do rukou první vydání tohoto díla a jeho zpracování je samo o sobě skvělé. Mě osobně "nadchlo", jakým způsobem Otčenášek zakomponoval historické události ohledně Heydrichovy krutovlády, atentátu i onoho závěrečného boje v pravoslavném kostele a jak to propojil s hlavní dějovou linií. Bohužel pak již bylo nějakou dobu jasné, jakým směrem se to v závěru vydá a na co se připravit. Ačkoliv chování Pavlova otce mě skoro až dojalo. A ano, také mě v jednu chvíli napadla menší podobnost s Petrem a Lucií. Stoprocentně doporučuji, a to ne jen těm, co potřebují nahonit povinnou četbu.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Praha láska zfilmováno milostné romány česká literatura kolaborace Protektorát Čechy a Morava pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 1984 |  Romeo, Julie a tma |
| 1980 | Když v ráji pršelo |
| 1984 |  Kulhavý Orfeus |
| 1958 | Občan Brych |
| 1952 |  Plným krokem |
Jako jo. Bylo to pěkné.
Některé části se mi opravdu líbily. Autorovi se podařilo skvěle zachytit tu temnou a prázdnou atmosféru a v některých momentech mi až běhal mráz po zádech.
Ale bohužel jsem v knize nalezla i poněkud slabší pasáže, kdy místo toho, aby se čtenář vezl na pracně vydobyté vlně napětí, se člověku chce jen spát a není si jist, zda pořád čte tentýž příběh.
Celkově mám z knihu velmi smíšené pocity. Ano, číst se to dalo, ale že bych z ní byla nějak zvlášť nadšená, to opravdu říct nemůžu.