Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Mladý student Pavel se rozhodl vyrazit na příjemnou večerní procházku. Rozjímal přitom o dospělosti a své myšlenky chtěl okořenit vykouřením cigarety na lavičce v parku. Sice tam seděla nějaká smutná dívka s kufříkem, ale s tou nebyla žádná kloudná řeč. Mírně otrávený Pavel se rozhodne nic neřešit a vykouřit si další cigárko. Škrtne sirkou a … náhle uvidí na jejím kabátku žlutou hvězdu s nápisem JUDE. Jsou časy protektorátu, začaly transporty Židů do Terezína a v Praze byl spáchán atentát na Heydricha. Romeo, Julie a tma je nesmrtelný příběh tragické lásky z nejtemnějších časů naší historie... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi líbila. Trochu mi vadil styl psaní, nečetlo se mi to úplně nejlíp. Ale jinak samozřejmě téma náročné a kniha dobrá.
Kniha se mi moc líbila, čišela z ní skutečnost jak lidské srdce může být laskavé i nenávistné. Pavla jsem měla docela ráda, ale Ester mi připadala jako taková hloupá puťka. Ze začátku mě trochu mátla chybějící přímá řeč, ačkoli probíhaly dialogy, ale dá se na to zvyknout.
Doporučuji.
Povinná četba. Něco čte člověk kvůli ději, který ho přenese někam nebo k něčemu, k čemu by se sám nedostal. Něco kvůli zajímavým myšlenkám, které by se v jeho hlavě nehonily. Něco kvůli jazyku, který "chutná". Tohle je kniha pro to, abychom nezapomněli.
Ke knize jsem se vrátila znovu v rámci čtenářské výzvy. Konec příběhu si pamatuji úplně jinak, asi mi přišel takový useknutý, tak jsem si ho domyslela, ...nevím :D. Každopádně je to příběh silný, kdoví, jak silné by bylo jejich pouto, kdyby je nespojila válka a potkali se v jiný čas. Bylo mi místy docela teskno a smutno, jak nespravedlivá to byla doba. Dávám pět hvězd.
Kniha přečtená v rámci čtenářské výzvy. JInak bych po ní asi nesáhl. Začátek pro mě složitější. Takové trošku natahované "dostávání se do hlavy, citů a pocitů" hlavního hrdiny. Potom musím říct, že mě děj strhl a těšil jsem se na každou další stránku. Aby přišlo opět zbytečné natahování a pentličkování děje. Konec příběhu byl za mě takový nijaký. Skončil ale tak, jak od začátku bude čekat jen málokdo.
Romeo, Julie a tma je výbornou poválečnou novelou realisticky zachycující tísnivou atmosféru a všudypřítomný strach v Československu za dob druhé Heydrichiády. Děj je navzdory své prostotě a přímočarosti uvěřitelný a znepokojivý. Bohužel ale chápu i kritické argumenty k tomuto dílu i k samotnému autorovi, ať už cílící na Otčenáškovu lásku ke komunismu či na jistou naivitu, která zde může být nalezena. Mně se ale kniha líbila a vřele bych ji doporučil.
Vrcholným a nejznámějším dílem Jana Otčenáška (1924 - 1979) je novela Romeo, Julie a tma (1958), známá též z vynikajícího filmu režiséra Jiřího Weisse z roku 1959 (existují i další dvě verze televizní a také zpracování zahraniční). Příběh gymnazisty Pavla, který skrývá židovskou dívku Ester v Praze za heydrichiády, jsem nikdy nečetl a rád jsem to konečně napravil; je to výborně napsaná novela o tragické první lásce v nelehké době... Mimochodem Otčenášek, autor vzorového díla socialistického realismu Občan Brych (1955), byl také plodným scenáristou, vedle spolupráce na scénářích k filmům Romeo, Julie a tma či Občan Brych podle vlastních předloh je také spoluautorem vynikajícího seriálu Byl jednou jeden dům (1974) a krásného televizního filmu Romeo a Julie na konci listopadu (1971) s Karlem Högerem a Danou Medřickou o vztahu dvou postarších lidí (na jejich herecký koncert se můžu koukat pořád). Překvapilo mne, kolik změn je oproti předloze ve filmové verzi Romea, Julie a tmy, na kterou jsem se po mnoha letech znovu podíval.
Knížka byla v rámci povinné četby k maturitě (přečtena před rokem). Příběh se mi líbil, jen mi přišlo, že se uprostřed hodně táhl.
Knihy s válečnou tematikou nevyhledávám, nicméně Romeo, Julie a tma na mě udělala dojem. Autor brilantně pojmul psychologický popis postav v bezvýchodně tíživé situaci.
"Každá láska má své dějiny. I když docela krátké. Jakési dějiny v kostce. Má čas růstu a zralosti. Má slunečná návrší, strmé pády. Své deště a něhy."
První dvě kapitoly mi daly upřímně zabrat - krkolomný popis něčích pocitů, matoucí směs neutuchajících myšlenek a sem tam nějaké zvolání do prázdna. Poté, co jsem se však "prokousala" dále a vstřebala i rychlý obrat vztahu Pavla a Ester, bylo to o poznání lepší čtení. K závěru jsem se ale setkala již se známými pocity z prvních dvou kapitol, takže na mě bohužel tato kniha až takový dojem neudělala.
Občas se vracím k povinné literatuře, kterou jsem nikdy nepřečetl a když se kniha hodí do výzvy, o to líp!
To je příklad i této novely.
Velice silný příběh, kde autor postupně zapouzdří hlavní protagonisty do jejich mikrosvěta , díky kterému dokáží čelit vnějšímu světu, temnotě. To vše ale pouze na chvíli...
Líbila se mi práce s časem a kontrasty světla a tmy. Velmi působivé a povedené!
Až teraz sa odhodlávam na literatúru, s ktorou som prišla prvý krát do styku na strednej škole. Štýl, akým je písaná mi veľmi nevyhovoval. Z môjho pohľadu to nebolo tak dobre spracované ako iná staršia literatúra z tejto doby, ale nemusela som sa do čítania nútiť, celkom ma to bavilo.
Tak nějak doháním manko v povinné literatuře. Kniha se mi četla místy obtížněji, ale nebylo to špatné.
Nečetla se mi lehce. Příběh dvou neskutečně zamilovaných mladých lidí, kteří se potkali pro ně nevhodnou dobu. Jsem ráda, že jsem po knížce sáhla až v dospělosti. Jako nactiletá bych knihu neocenila.
Tohle se četlo tak lehce... A tak těžce. Příběh tak banální, tak osudový. Tolik lásky, něhy a dobra... Tolik krutosti, bezmoci a zla. Jeden prchavý okamžik v životě dvou lidí, dvou z mnoha. Jazyk a příběh tak poetický, pozadí tak srdcervoucí. Kniha tak krásná, tak smutná.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Praha láska zfilmováno milostné romány česká literatura kolaborace Protektorát Čechy a Morava pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
1984 | Romeo, Julie a tma |
1980 | Když v ráji pršelo |
1984 | Kulhavý Orfeus |
1958 | Občan Brych |
1952 | Plným krokem |
Přečteno jako povinná četba a nemohla jsem si vybrat lépe. Příběh mě dojal a rozplakal. Obecně fakt ze srdce nesnáším knížky psané před dlouhou dobou, ale když už najdu výjimku, tak je to fakt dobrá kniha.
Rychle se to četlo, bylo to hezky napsané, nic se zbytečně neprotahovalo,... rozhodně doporučuji.