Rosemarino dieťa
Ira Levin
Kultovní román Rosemary má děťátko balancuje na pomezí psychologického příběhu a hororu. Rosemary a její manžel Guy se nastěhují do vysněného apartmánu v New Yorku na slavné Park Avenue, kde se spřátelí se starším a trochu podivínským párem. Po nějakém čase Rosemary otěhotní a prožívá běžné radosti a starosti nastávající maminky. Její poklidný a spokojený život začnou narušovat zpočátku nevinné a zdánlivě bezvýznamné náhody. K tomu se přidají noční můry. Rosemary si z nich začíná skládat děsivý obraz, jemuž se dlouho zdráhá uvěřit... Její obavy jsou tím intenzivnější, čím více se blíží narození dlouho očekávaného dítěte. Jsou to jenom výplody její choré mysli? Nebo se stala obětí pečlivě propracovaného plánu samotného Satana? A co se stane s jejím chlapečkem? Podle románu byl natočen slavný film Romana Polanského a také se stal předlohou k filmu Agnieszky Holland z roku 2014.... celý text
Přidat komentář
Vynikající psychologicko-hororový román Iry Levina jsem tentokrát poslouchala na Rozhlasu Dvojce v rámci Strašidelného léta v podání Martina Pechláta. Jediné, co mi poslech rušilo, byly podle mého názoru nevhodné hudební vsuvky veselých hitů z 60. let - ty mi k příběhu vůbec neseděly. Příběh začíná rozhodnutím dvou mladých manželů najít si pěkný byt a začít svůj pohodový život. Postupně děj graduje, přes různé podivnosti, náhody, nehody až k překvapivému - nebo pro někoho možná očekávanému - konci. Této strašidelné story nechybí napětí a specifické momenty, které člověka udržují v touze vědět, jak to celé dopadne. Doporučila bych vynikající filmové zpracování Romana Polanského z roku 1968.
Teda tyhle typy mysterioznich a psycho thrilleru mam rada. To rozuzleni jsem fakt necekala. Je to vyborne napsane. Drzi vas to napnuty jak ksandy do podledni stranky.
Poslouchala jsem jako rozhlasový seriál a užívala jsem si to. Rosemary je přesvědčená, že se jí plní sen, přehlíží podezřelé okolnosti. A když jí dojde pravda? Co může dělat? Je máma. Může jen milovat své děťátko a doufat.
Hmmm…a čtenář může tápat! Prostor pro vlastní interpretaci nekonečný! Bůh nebo Ďábel? Každý podle svého gusta!
Říká se, že jedno z deseti dětí má jiného tatínka než toho, který je zapsán na matrice. A jen maminky znají to tajemství.
V románu Iry Levina tatínek Guy všechno řídí a maminka Rosemary setrvává v blažené nevědomosti.
Podivné náhody se mění v temné síly, obtáčejí Rosemary jako jedovatí hadi a kalí zářivé očekávání radostné události. Žár plamenů, ledový přízrak, znamení obráceného kříže a přátelé, jejichž vlídné tváře se mění v příšernou grimasu smrti. Je to skutečné nebo jen těžký sen nemocné duše mladé dívky prožívající své první těhotenství?
Zvony se rozezní 6.6. v 6, za úsvitu, kdy skrze ženu přichází spasit svět mateřská láska!
Ani já nejsem příznivkyní hororů, vyjma ovšem takových, jakým je třeba Kingova Misery anebo právě doposlouchaná Rosemary od Iry Levina. Podotýkám, že film Romana Polanského jsem viděla a nijak mi to neubralo ze zážitku z knihy...
Nenápadný děj, podezřelé dění pozvolna se rozvíjející kolem manželů Rosemary a Guye, zlověstní sousedé a tragické osudy některých jejich přátel, zvláštní průběh těhotenství a konečně dítě...Horor z příběhu činí to tušení zla, které ve čtenáři narůstá, to skoro civilní napětí, které se pomalu šíří stránku za stránkou. Už skoro víte, jak to všechno dopadne a stejně se bojíte, aby nebylo ještě hůř...
Výborný Levinův horor a protože jsem nikdy nečetla pokračování Rosina příběhu, tentorkát si ho nenechám ujít. A doporučuji.
Tak jasně, že jsem znala jako film, takže když to minulý týden dal Rozhlas jako poslech na pokračování, tak jsem neváhala a šla jsem do toho. A bylo to tak napínavé (navzdory předchozí znalosti děje), že jsem nevydržela čekat na další pokračování v jiných dnech, přestala jsem to číst ušima a dočetla jsem rychleji jako e-knihu.
A jen taková perlička - trošku děsivá náhoda, fakt zjištěná až dnes, dodatečně: tahle knížka je mou 666. v Přečtených :-D
Knihu jsem poslouchala jako čtení na pokračování, načetl Martin Pechlát. Bylo to výborné jako samotná kniha.
Konstrukce toho příběhu je skvělá, ale samotný jazyk knihy graduje celý příběh až do konce. Doporučuji.
Nečtu moc strašidelné knihy, ale příběh Rosemary mě dostal. Pozvolné vyprávění, skvěle budovaná atmosféra, ten vzrůstající pocit, že něco není v pořádku. Prostě paráda.
Skvělé! Mám tento příběh od Ira Levina ve vydání v dvojkombinaci s dalším příběhem - Stepfordské paničky - a oba příběhy jsou dokonalé. Ovšem, měla bych-li porovnat s filmovým zpracováním, tak Rosemary je mnohem lepší než Paničky, které ve filmu působí podivně. Ale zpět ke knize - Levin je zjevně mistrem dramatu a hororu. Odrazuje vás rok vydání? Rozhodně nemusí!
Rozhodně doporučuji si knihu přečíst. Dokonce bych řekla, že i jako jedna z mála knižních předloh se s filmem dá rovnat. Strhující příběh mladé ženy vás vtáhne a nepustí. Styl, kterým je kniha napsaná, je velmi podmanivý a nevtíravým způsobem vám zaleze pod kůži. Dnes už všude ve výprodejích za bezvadnou cenu. Žádný milovník zajímavé četby ji ve své knihovně neměl postrádat - je to zase něco trochu jiného.
Skvělý horor!!! Kniha, která se vám vryje hluboko pod kůži. Docela jsem se při jejím čtení bála.
Už od začiatku mi vadila finančná nesamostatnosť Rosemary a jej hlúpe vnímanie sveta okoo, otrávní a zvedaví starší susedia a taktiež Guy, ktorý mi akýmsi spôsobom od začiatku nebol sympafický, ale vzhľadom na rok v ktorom bol príbeh napísaný je to všetko normálne, no nevedela som sa s tým veľmi stotožniť. Napriek tomu som knihu zhltla veľmi rýchlo, príbeh postupoval zo začiatku skôr pomaly, ale keď už sa to rozbehlo začalo to mať grády. Koniec skvelý a vcelku to vnímam ako taký lepší horor.
Za mě asi nejlépe zpracovaný knižní horor, který jsem kdy četl. Ve skutečnosti je to spíše "komorní" horor, ale o to intenzivnější :) Přiznám se, že jsem si až do poslední chvíle nebyl jistý, jestli hlavní hrdinka opravdu není jen hysterka a celé to není jen projev jejích paranoidních představ - jenže ...(!!!)
V šedesátých letech, kdy tato kniha poprvé vyšla a kdy masmédia ještě nebyla přeplněná hororovým žánrem, to muselo být pro čtenáře něco neskutečného!
Psaní Ira Levina je brilantní - jsem v úžasu! Tato kniha je opravdovým hororovým klenotem. Vyšla v šedesátých letech minulého století a v té době skutečně vyvolávala hrůzu u svých čtenářů. Třebaže už není víra v temné síly tak silná a děl o Antikristu bylo napsáno nespočet, tato kniha neztrácí své kouzlo.
Čarodějnictví. Obětování. Krvavé rituály. A toto již není satanské spiknutí, ale skutečný ďábelský kult až leckdy tuhne krev v žilách. Atmosféra houstne, situace gradují. Zde je náboženské poselství. Je těžké si nepovšimnout, že toto se děje v agnostické rodině, která se odvrátila od Boha a stala se snadným terčem pro ďábla.
Lehké čtení našeho století, ale skutečná hrůza té doby. Nesmrtelná klasika, kterou by si měl přečíst každý.
To byl tedy nářez, který si právem zaslouží plný počet hvězd a označení kultovní horor. Příběh je čtivý, napínavý a temné tajemství číhá na každém řádku. Nebohá a snadno zmanipulovatelná Rosemary jako ztělesnění obětního beránka versus satanistické spiknutí. Kromě perfektně zmapované psychologie vyvolávající paranoiu a kvalitního příběhu se čtenáři dostává také nefalšované newyorské atmosféry 60. let. Upřímně jsem předpokládala mysteriózní konec, v němž bude vše otevřené a nejasné, neboť mi to tak k příběhu nejvíce sedělo... jak znepokojivě a příjemně mě překvapilo, když se mi dostalo poměrně přímého závěru s vysvětlením veškerých nejasností. Nemohlo mi uniknout, že se dětátko narodilo v červnu roku 66, tři šestky zkrátka nejsou náhoda. Stejně jako upálení čarodějnic v Salemu v témže měsíci... promyšlené do posledního detailu.
Štítky knihy
New York vraždy zfilmováno satanismus thrillery USA (Spojené státy americké) 60. léta 20. století horory okultismus psychické problémy
Autorovy další knížky
1976 | Rosemary má děťátko |
2010 | Stepfordské paničky |
1997 | Rosemary a její syn |
1994 | Ten báječný den |
1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Kniha je doslova úchvatná i pro člověka jako já, který na horory coby žánr kašle. :) A přitom to v podstatě čistokrevný horor je! Četla jsem mnohokrát a pokaždé oceňuju, jak nenápadně dokáže autor do zprvu zdánlivě banálního příběhu vplétat náznaky, ke kterým se po dočtení nejspíš vrátíme. :) Vypadá to jednoduše, ale podle mých zkušeností to takhle účinně dokáže opravdu málokdo. Slavný film jsem neviděla, ale tu adaptaci Českého rozhlasu jsem poslouchala a souhlasím se svou předřečnicí :) že ta volba hudby i jiné zvukové efekty působily trochu divně; jinak to špatné nebylo, i když román byl z pochopitelných důvodů poněkud očesán.