Rotten: Žádný Iry, žádný černý a žádný psy
John Lydon , Keith Zimmerman , Kent Zimmerman
Autobiografie Johnnyho Rottena (vlastním jménem John Lydon) popisuje, jak se z původně nesmělého až zakřinutého kluka vyrůstajícího v chudém prostředí londýnské pracující třídy stala v hudebním světě respektovaná osobnost a ikona britské punkové scény 70. let. Sex Pistols, ve kterých zpíval, vydali jedinou řadovou desku, ale i tak se řadí mezi nejkontroverznější a nejvlivnější kapely rockové historie. A nutno podotknout, že Johnny Rotten na tom měl (především svými buřičskými texty) opravdu lví podíl. Kromě vzpomínek samotného aktéra obsahuje kniha řadu postřehů nejrůznějších lidí, kteří měli se Sex Pistols co dočinění, za všechny jmenujme alespoň hudebníky Billyho Idola nebo filmaře Juliena Templa. Mnohými komentáři přispěli i ostatní žijící členové kapely, ovšem až na baskytaristu Glena Matlocka, který Rottenovi prostě nepadl do oka. Nemalý prostor je věnován i manažerovi Sex Pistols, Malcolmovi McLarenovi, kterému Rotten rovněž nemůže přijít na jméno. Situace dokonce dospěla tak daleko, že se s ním Johnny Rotten dlouhá léta (úspěšně) soudil. Text knihy je doplněn množstvím fotografií, z nichž některé nebyly do vydání knihy nikdy předtím publikovány. Nemálo příznivců punku jistě překvapí, že Johnny Rotten ve své biografii nevystupuje jen jako rebel a ortodoxní punkáč, ale i jako upřímný, citlivý a vnímavý člověk, který se nestydí říct, co si myslí. Škoda, že takových lidí není na světě víc.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Hudba a zpěv
Vydáno: 2012 , MaťaOriginální název:
Rotten: No Irish, No Blacks, No Dogs, 1993
více info...
Přidat komentář
Chtěla bych k této knize napsat něco strašně chytrého, nějakou revoluční myšlenku, ale nic mě nenapadá.
Tak jednoduše: Bezva kniha. John Lydon je fajn skoro jako šálek čaje. Mnoho z jeho názorů a životních postřehů se ztotožňuje s mými. Akorát já je nikdy nedokázala pojmenovat. Je zajímavé číst o životních podmínkách anglické dělnické třídy. Myslím, že se v životě moc neseznámíte s lidmi, co by vám o tom povídali. Sex Pistols je má nejoblíbenější kapela. Jsem ráda, že jsem měla příležitost dozvědět se něco o jejich éře. Konečně mi někdo ujasnil, o čem punk vlastně je. Je těžké udělat si o tom obrázek, když jste tu dobu nezažili. Aspoň jsem tam mohla trošku nahlédnout.
Johna Lydona, podobně jako píše čtenářka pode mnou, mám ráda a souhlasím s jeho pohledem na svět. Uznávám ho, protože málokdo v minulosti i dnes dokáže říct nepohodlnou pravdu do očí i za cenu, že nebude oblíben. Johnny je sice velice arogantní, což z této knihy je naprosto patrné, ale člověk se musí nad touto arogancí trochu pousmát... Jako dítě, které se chvástá, že je jen on ten nejlepší :-D Líbily se mi obzvlášť pasáže z jeho dětství, v polovině se mé nadšení sice trochu zpomalilo, ale obecně jsem si knihu hodně užila. Pro fandy Sex Pistols a Rottena - must read :)