Roucho
Lloyd Cassel Douglas
Hlavní postavou rozsáhlé románové fresky D. Lloyda je římský voják Marcellus, jehož setnina dostala za úkol ukřižovat Ježíše. Po úspěšně splněném úkolu připadne Marcellovi Kristovo Roucho. Marcellus s tímto podivným zavazadlem přijímá od císaře Tiberia nový úkol: jako konfident, má do Říma podávat zprávy o vznikajících křesťanských společenstvech. Ani sám vyzvědač ale nedokáže zůstat vůči novému učení netečný. Strhující děj románu je situován nejen do biblické Palestiny a imperátorského Říma, ale i na další místa středomoří, mísí se v něm postavy smyšlené s těmi historickými, v politickém a náboženském kontextu nechybí ani vroucí milostný příběh. Kniha vyšla poprvé v roce 1942 v USA a YMCA ji rozšiřovala v zajateckých táborech v nacistické říši. Po knize sáhnou nejen všichni milovníci velkých příběhů a historie, ale jistě i čtenáři takových knih jako je Sienkiewiczovo Quo Vadis či Gravesův Já, Claudius.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2003 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
The Robe, 1965
více info...
Přidat komentář
Pěknou románovou formou přiblíženy okamžiky ukřižování Ježíše Krista a vznik prvních křesťanů.
"Císaři! Přeje-li si říše pokoj, spravedlnost a dobrou vůli mezi lidmi, můj král bude pomáhat říši i císaři. Jestliže však říše i císař budou pokračovat v zotročování a zabíjení, které uvedlo svět do agónie, hrůzy a zoufalství a nezbude-li lidstvu nic než naděje v okovy, hlad a pochopy naší říše, pak můj král nastoupí svou vítěznou cestu světem a veškeré zlo napraví! Ne snad již zítra, pane! Císaři se nedostane štěstí dočkat se nastolení tohoto nového království. Jeho příchod je však jistý!" str. 418-419
Knihu jsem si půjčila, protože v popisku bylo, že je podobná knize Quo Vadis. Je to příběh vojáka, který ukřižoval Ježíše Krista a po roce se vrací zpět do Jeruzaléma a ptá se, kdo to vlastně byl ten popravený. Potkává učedníky, uzdravené a postupně uvěří. Kniha není tak pozitivní jako Quo Vadis a má uvěřitelnější konec.
Tahle kniha je pro mne TOP, jeden z nejsilnějších románů o Kristově ukřižování a o obrácení člověka. Prostými slovy, velmi čtivě je zde zpřítomněna velká lidská naděje a Boží láska. Příběh mi doslova vehnal slzy do očí a jeho přečtení bylo pro mne opravdu silným strhujícím zážitkem, ke kterému se ráda v duchu vracím.
Ze začátku se mi kniha líbila, ale pak se historický román zvrhnul do křesťanské literatury. Římská říše je prohnilá, legionáři mají zlomyslný a potměšilý úsměv a zvířecký hlas, Herodes je římský donašeč a Salome je nebezpečná fena. Neustále se probírají různé Kristovy zázraky, mrzáci začínají chodit a lidé se mění k lepšímu. Konec jsem už jen prolistoval. S Gravesem to opravdu, ale opravdu nemá nic společného. Mělo mě varovat, že knihu napsal luteránský pastor.
Štítky knihy
Ježíš Kristus rané křesťanství náboženské relikvie Caligula, římský císař, 12–41 TiberiusAutorovy další knížky
| 2012 |  Roucho |
| 2005 | Velký rybář |
| 1946 |  Rázcestie |
Moje pocit z této knihy jsou velmi smíšené, ale uznávám, že když člověk jednou uvidí The Chosen, potom dost věcí vidí optikou těchto obrazů. A zároveň samozřejmě vždycky to svádí tyto příběhy srovnávat s Quo Vadis, což je za mě jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla, a tento román kvalitou ani příběhem na Quo Vadis nedosahuje ani náhodou.
Příběh je vcelku fajn, ale na druhou stranu byl dost roztahaný a místy jsem se fakt nudila a čekala, kdy dostane nějaký zajímavý zvrat. Top postava byl jednoznačně Demetrius, škoda, že jeho prožívání a jeho způsobu vidění věcí nebyl věnovaný takový prostor, jaký byl věnovaný Marcellovi. Skvěle byli vykreslení i jednotliví císařové. Konec byl pro mě dost nečekaný, představovala jsem si od začátku jiný scénář.
Celkově je to velmi fajn oddechovka.