Tajemství žluté komnaty
Gaston Leroux
Rouletabille série
< 1. díl >
Záhada žlutého pokoje (popř. Tajemství žluté komnaty) z roku 1907 je klasická detektivka líčící záhadný pokus o vraždu v uzamčeném pokoji starého zámku a nevysvětlitelné zmizení pachatele.Postavy i prostředí jsou atraktivní, metody zkoumání důkladné a způsob vyprávění nepostrádá půvab a jemný humor. Tajemství žluté komnaty je „nejlepší detektivní román, co byl kdy napsán“ (J. D. Carr), se záhadou zamčeného pokoje sice přišel už Poe (Vraždy v Rue Morgue z roku 1841 situoval do Paříže), ale až Leroux ji dotáhl k brilanci.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1909 , Josef R. VilímekOriginální název:
Le Mystére de la chambre jaune, 1907
více info...
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem objevila díky letošní výzvě a je to focela fajn čtení. Trochu to připomíná Sherlocka Holmese (hlavní hrdina by se proti tomu ohradil), autor úspěšně předhazuje čtenáři falešne stipy. Já měla od začatku vytipovaného pachatele. A on to byl někdo jiný. Vysvětlení klasické záhady zamčeného pokoje taky dobré.
Páter Knox by asi nadšený nebyl, ale já se bavil. Příběh z rodu Lupina a Holmese. Více mysteriózní romantické dobrodružství než klasická detektivka, ale já tyhle brakové příběhy mám rád.
Klasika mezi detektivními příběhy, které se zabývají záhadou zamčeného pokoje a podle příběhů s tímto námětem, které jsem dosud přečetl, nebyl zatím překonán.
Fantom opery se mi líbil víc. Ale mladíček Rouletabille a jeho detektivní schopnosti taky nebyly špatné. Pokus o vraždu v zamčeném pokoji, podivné chování oběti i jejího snoubence, záhadné zmizení pachatele a letité tajemství a samozřejmě překvapivý vrah. I když to mělo spád, chvílemi to bylo příliš upovídané a ačkoli se stále něco dělo, přišlo mi to pocitově velmi dlouhé.
Poslouchal jsem jako audio.
Příběh inspiroval A. Christie k napsání Vraždy na golfovém hřišti. A to byl důvod proč jsem se do toho pustil. I když jsem bohužel inspiraci v zápletce nenašel, možná bych si měl golfové hřiště dát znovu...
Příběh a vyšetřování byly zajímavé, zápletka zamotaná a rozuzlení možná trochu překvapující, i když pachatele jsem tipoval správně.
Oproti Christie ale byly postavy takové nějaké ploché, jejich pozadí bylo vylíčeno dopodrobna, ale nedokázal jsem si k nim získat opravdový vztah.
I tak jsem se asi s Rouletabillem nesetkal naposledy.
Počátky detektivky, tak je to třeba brát. Jinak příběh je napínavý, záhada zamčeného pokoje funguje jako v jiných dílech. Rozuzlení mě překvapilo. A postava reportéra Rouletabille je sympatická.
Tak toto je naprostá detektivní klasika s velkolepým závěrečným odhalením :-) jen jsem se chvíli ztrácel v tom kde kdo stál... čtenář pochopí, ale to byla jen drobnost :-)
A je tu další kniha, která mne doprovázela na dovolenou ;-). Opět jsem ji poslouchala jako audioknihu z KTN a byla jsem velice spokojená. Podle mého názoru je to skvělá klasika, ve stylu těch nejlepších detektivek, které byly kdy napsány. V příběhu autor postupně rozplétá komplikovanou zápletku, jakou jen může záhada zamčeného pokoje nabídnout. Brilantně vymyšlené i zpracované! :-)
Prečítala som si Případ pro tři detektivy o záhade zamknutej izby a naslepo siahla po ďalšej detektívke, z ktorej sa vykľula záhada zamknutej izby s dvoma detektívmi. Ale podobnosť je čisto náhodná, Tajomstvo žltej izby je z úplne iného súdka. Je písané štýlom, ktorý je viac než byľku kvetnatý a melodramatický, nuž ale kedysi sa to tak patrilo. Každopádne je to plnokrvná detektívka, už to nie je mix so senzačným románom, hoci dozvuky sú ešte stále zrejmé. Najviac to vidno na rozuzlení, odhalenie vraha je predsa len dosť bombastické a motív je šestákový. Tunajší VD, reportér Joseph Joséphin, zvaný Rouletabille, je nadpriemerne bystrý, všímavý a veľmi tajnostkársky, čo sa jeho dedukcií týka, proste ako sa na správneho detektíva patrí. Nie je mu cudzia ani joie de vivre, ako sa patrí na správneho Francúza. A je tak trošku fanfarón, hoci jeho watson, advokát Sainclair, sa čitateľa snaží presvedčiť o jeho skromnosti. Ale záhadu nad záhady, ktorá dokonale zmiatla, koho len mohla, vyriešil comme il faut!
Tajemství žluté komnaty je „nejlepší detektivní román, co byl kdy napsán“ (J. D. Carr), se záhadou zamčeného pokoje sice přišel už Poe (Vraždy v Rue Morgue z roku 1841 situoval do Paříže), ale až Leroux ji dotáhl k brilanci.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány francouzská literatura zámecké prostředí záhada zamčeného pokoje
Autorovy další knížky
2008 | Fantom Opery |
1991 | Záhada žlutého pokoje |
1991 | Dáma se sametovým náhrdelníkem |
1992 | Muž, který se navrací z dáli |
1924 | Odetta |
Vydařený detektivní příběh.